Franz Xaver Haimerl
Franz Xaver Haimerl (15. února 1806 Křínov[1] – 11. října 1867 Vídeň[2][3]) byl český a rakouský právník a politik německé národnosti, v polovině 19. století poslanec Říšského sněmu, představitel liberálního německého bloku.
Franz Xaver Haimerl | |
---|---|
Poslanec Říšského sněmu | |
Ve funkci: 1848 – 1849 | |
Rektor Vídeňské univerzity | |
Ve funkci: 1863 – 1864 | |
Předchůdce | Dominik Mayer |
Nástupce | Josef Hyrtl |
Stranická příslušnost | |
Členství | německá liberální levice |
Narození | 15. února 1806 nebo 15. ledna 1806 Křínov Rakouské císařství |
Úmrtí | 11. října 1867 (ve věku 61 let) Vídeň Rakousko-Uhersko |
Alma mater | Vídeňská univerzita |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Biografie
editovatPocházel z rolnické rodiny, jeho rodiče vlastnili malé zemědělské hospodářství. Franz vychodil obecnou školu v Ottenreuthu (dnes Otín). Zde podchytil místní farář jeho nadání a docílil toho, že nastoupil na gymnázium do Chebu. Od ročníku 1824–1825 studoval filozofii a práva na Vídeňské univerzitě. V roce 1833 získal titul doktora práv. Patřil mezi žáky Wagnera, po jehož smrti nastoupil roku 1835 jako suplent na výuku zápůjčního, obchodního a směnečného práva a podílel se na odborných konzultacích s dolnorakouským guberniem. V roce 1836 se stal řádným profesorem zápůjčního, obchodního a směnečného na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Od roku 1846 zasedal na pražském obchodním soudu a podílel se na jeho reformě.[2][3]
V roce 1848 byl zakladatelem a prvním prezidentem pražského právnického čtenářského spolku. Během revolučního roku 1848 se zapojil do veřejného dění. Patřil mezi důvěrníky hraběte Rudolfa Stadiona. Stal se členem Národního výboru, který v počáteční fázi revoluce sdružoval reformně orientované osobnosti bez rozdílu národnosti.[2] Odmítl nabídku kandidovat do celoněmeckého Frankfurtského parlamentu.[3] Ve volbách roku 1848 byl zvolen na ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Loket. Profesně se uvádí jako doktor, profesor.[4] Na sněmu se řadil k levici.[5] V parlamentu se zaměřoval na otázky rozvoje školství.[2] Byl předsedou sněmovního školského výboru.[3]
Po porážce se revoluce se vrátil na svou katedru do Prahy a byl členem německých společenských spolků.[3] V roce 1852 se stal řádným profesorem zápůjčního práva na Vídeňské univerzitě. V roce 1856 byl členem státní zkušební komise pro právní dějiny, přičemž v roce 1855 a 1861 byl děkanem fakulty a roku 1863/1864 i rektorem Vídeňské univerzity. Od roku 1860 působil ve výboru pro zavedení nového civilního soudního řádu.[2]
Reference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Otín
- ↑ a b c d e Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 2. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Haimerl, Franz Xaver (1806-1867), Jurist und Rechtsschriftsteller, s. 150. (německy)
- ↑ a b c d e Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. Bd. 7. Wien: [s.n.], 1861. Dostupné online. Kapitola Haimerl, Franz, s. 216. (německy)
- ↑ Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag [online]. familia-austria.at [cit. 2014-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-03. (německy)
- ↑ Poslancové na sněmu říšském [online]. 19stoleti.cz [cit. 2014-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-10.
Externí odkazy
editovat- Encyklopedické heslo Haimerl v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích