Franz Nopcsa
Baron Franz Nopcsa von Felső-Szilvás (také Baron Nopcsa von Felsö-Szilvás, Baron Nopcsa, Ferenc Nopcsa, Nopcsa Ferenc, Baron Franz Nopcsa, a Franz Baron Nopcsa) (3. května 1877 – 25. dubna 1933) byl původem maďarský aristokrat, dobrodruh, akademik a paleontolog. Dnes je považován za jednoho ze zakladatelů vědního oboru paleobiologie a studií o Albánii (tzn. albanologie).[2]
| Franz Nopcsa | |
|---|---|
 | |
| Narození | 3. května 1877 Deva |
| Úmrtí | 25. dubna 1933 (ve věku 55 let) Vídeň |
| Příčina úmrtí | střelná rána |
| Místo pohřbení | Feuerhalle Simmering |
| Bydliště | Vídeň |
| Alma mater | Vídeňská univerzita (1897–1903) Tereziánská akademie ve Vídni |
| Povolání | paleontolog, etnolog, albanologist, spisovatel, zoolog a geolog |
| Partner(ka) | Bajazid Doda[1] |
| Rodiče | Elek Nopcsa |
| Rod | Nopcsa family |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Význam
editovatNopcsa proslul zejména svým dobrodružným a nebezpečným životem (například jako rakouský špion za první světové války), svojí aspirací na albánský trůn a především svým novátorským přístupem ke zkoumání dinosauřích fosílií. Jako jeden z prvních se snažil přemýšlet o dinosaurech jako o živých zvířatech (o jejich etologii a fyziologii), nikoliv jen jako o kolekci fosilních kostí. Během času přišel s řadou nových teorií, které byly v dané době nové a téměř geniální (například jako první rozpoznával pohlavní dimorfismus v utváření lebečních hřebenů hadrosauridů). Zkoumal také jako první známou faunu trpasličích dinosaurů z ostrova Haţeg na území dnešního Rumunska (župa Hunedoara).
Soukromý život
editovatNopcsa na sklonku života trpěl silnými depresemi, vinou politických událostí v poválečné Evropě přišel o většinu svého majetku a nakonec spáchal v roce 1933 sebevraždu (když ještě předtím zavraždil svého homosexuálního partnera Bajazida Dodu). Jako jeden z prvních motoristů také procestoval velkou část Itálie na motorce.[3]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Dostupné online.
- ↑ Socha, V.: Objevy pod vrstvami času. C-Press, 2014
- ↑ Mareš, J.: Záhada dinosaurů, Svoboda-Libertas, 1993
Literatura
editovat- Brusatte, S. (2018). The Rise and Fall of the Dinosaurs. Harper Collins Publishers, New York (ISBN 978-0-06-249042-1); str. 254-260.
- Weishampel, D. B. (2022). Franz Baron Nopcsa: A short life of research in dinosaur evolutionary paleobiology and Albanology. The Anatomical Record (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1002/ar.25116
- Buffetaut, E. (2024). Franz Nopcsa’s researches on French Palaeontological Collections (PDF). Historia Natural (tercera serie). 14 (1): 31-51.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Franz Nopcsa na Wikimedia Commons - Článek o Nopcsovi na webu Osel.cz (česky)
- Článek o Nopcsových objevech na webu DinosaurusBlog (česky)
- Článek na webu Letters from Gondwana (anglicky)
- Článek o Nopcsovi na webu NHM (anglicky)
- Článek o Nopcsovi na webu časopisu 100+1 (česky)
