Franz Becher
Franz von Becher, též Franz Gustav Becher[2] (6. listopadu 1796 Plzeň – 14. června 1884 Bubeneč[3][4][5]),[1] byl rakouský politik německé národnosti z Čech, v 60. letech 19. století poslanec Říšské rady.
| Franz Becher | |
|---|---|
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1863 – 1865 | |
| Poslanec Českého zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1861 – 1867 | |
| Ve funkci: 1867 – 1870 | |
| Ve funkci: 1872 – 1878 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Str. ústavověr. velkostatku |
| Narození | 6. listopadu 1796 Plzeň[1] |
| Úmrtí | 14. června 1884 (ve věku 87 let) Bubeneč  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Malostranský hřbitov |
| Choť | Marie Böhm[1] |
| Děti | bezdětný[1] |
| Profese | obchodník a velkostatkář[1] |
| Náboženství | římskokatolické[1] |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Biografie
editovatPůsobil jako velkostatkář v Chanovicích. Byl členem Vlastenecko-hospodářské společnosti a dalších institucí. Byl povýšen do šlechtického stavu. Získal přídomek von Chanowicz.[4] Do šlechtického stavu byl povýšen roku 1867. Na panství Chanovice provozoval i pivovar.[2]
V zemských volbách roku 1861 byl zvolen na Český zemský sněm za kurii velkostatkářskou, nesvěřenecké velkostatky.[6] V zemských volbách v lednu 1867 mezi zvolenými poslanci nebyl, ale uspěl již v krátce poté konaných zemských volbách v březnu 1867.[7] Do sněmu se vrátil v zemských volbách roku 1872.[8] Zastupoval Stranu ústavověrného velkostatku.[4]
Působil také coby poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Rakouského císařství), kam ho delegoval Český zemský sněm (Říšská rada tehdy ještě byla volena nepřímo, coby sbor delegátů zemských sněmů). 17. června 1863 složil slib.[9][10]
Zemřel v červnu 1884 po dlouhé nemoci ve vysokém věku. Byl pohřben na Košířském hřbitově.[5]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c d e f Parlamentarier 1848 – 1918 [online]. Republik Österreich Parlament [cit. 2021-04-07]. Heslo Becher, Franz Xaver Edler von Chanowitz (1869). Dostupné online. (německy)
- ↑ a b CIHLÁŘ, Tomáš. Pošumavské pivovary: po stopách starých pivovarů a pivovárků západního Pošumaví aneb od Albrechtic až do Žichovic. [s.l.]: Radovan Rebstöck, 2003. 119 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86903-53-8. S. 44.
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele Panny Marie Vítězné na Malé Straně v Praze
- ↑ a b c LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861-1913. Praha: SÚA, 1994. 379 s. Dostupné online. ISBN 8085475138. S. 22.
- ↑ a b Sterbefälle. Prager Tagblatt. Červen 1884, čís. 166, s. 3. Dostupné online.
- ↑ Národní listy 27. 3. 1861, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=6086937&picp=&it=&s=djvu
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/1/stenprot/002schuz/s002002.htm
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1872skc/1/stenprot/004schuz/s004001.htm
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0002&page=84&size=45