Prameny ve Františkových Lázních

Více než dvacítka pramenů charakteru chladné síranovo-uhličité kyselky využívané od středověku a jímaný oxid uhličitý stojí za vznikem a je i základem věhlasu zdejších léčebných lázní. Minerální vody jsou léčebně využívány k pitným kúrám a ke koupelím.

Prameny ve Františkových Lázních
Poloha
Světadíl	Evropa
Stát	Česko Česko
Kraj	Karlovarský
Město	Františkovy Lázně
Zeměpisné souřadnice	12°21′4″ s. š., 50°7′3″ v. d.
Parametry
Objevení	středověk
První záchyt	1791
Teplota	9 – 14 °C
Vydatnost	jednotlivé prameny 1-80 l/min. (celkem ca 1000 l/min.)
Mineralizace	různá, od 1 do 20 g/l
Zdroj	vrty nebo vývěry
Obsah CO2	680-2100 mg/l (volný)
Ostatní
Typ	chladné síranovo-uhličité kyselky, unikátní vysokým obsahem Glauberovy soli
Nadm. výška	442 m n. m.
Přístupnost	většinou volně přístupné
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Původní zdroje studených minerálních vod v plochém bažinatém údolí Slatinného potoka na Chebsku využívali lidé již přinejmenším v 15. století. Od nepaměti byla minerální voda od pramenů donášena ve hliněných džbánech do města Chebu k dalšímu využití, po r. 1600 jako léčivá rozesílána i dále, na což město získalo r. 1670 privilegium. Prvně je v kupní smlouvě z roku 1406 zmiňován vývěr „dolnické kyselky“ u dnešní Tršnice. Dle zmínky z roku 1502 (Engelharth) měl být tršnický pramen zlovolně znečištěn a chebští nosiči vody se přeorientovali na pramen výše proti toku potoka u vsi Slatina, „slatinskou kyselku“, později zvaný „chebský pramen“ (Egerquelle), a posléze Františkův pramen. První podrobnější popisy z počátku 17. století se týkají právě vývěrů minerální vody v oblasti dnešního Františkova pramene (zejména Macasius 1613), další pak Plynového pramene. První jednoduché léčebné budovy byly postaveny u pramene již roku 1694, ke koupelím se voda začala používat r. 1707 a zmínka o první stáčírně pochází dokonce z roku 1661.

První pavilon Chebské kyselky (Františkova pramene) z r. 1791 (zničený). Pramen byl po vyčištění zakryt roštem a dvě odtoková potrubí odváděla vodu. Jako zásah do  odvěkého práva a omezení výdělku to vzbudilo nevoli ze strany města, která vyvrcholila rebelií desítek chebských nosiček vody, které přitáhly k prameni, podřezaly pilíře nově postaveného pavilónu a celou stavbu zdemolovaly. [Prökl V., Kronika Fr. Lázní]

Až bouřlivý rozvoj moderního lázeňství a následně i přerod osady Franzensdorf ve Františkovy Lázně (Franzensbad) je spojován s působením chebského městského fyzika dr. Bernarda Adlera na přelomu 18. a 19. století. V průběhu 19. století byla také upravena nebo nově zachycena většina historických, mělce jímaných pramenů. Jímací zařízení byla postupně zdokonalována a rekonstruována, nejčastěji do podoby vyzdívaných jímacích zvonů. Nad nimi mj. vznikají pavilony Františkova pramene (1793, obnoven 1832) a Luisina pramene (1826), kolonáda Solného a Lučního pramene (1843–1844). Ještě roku 1912 byly postaveny Plynové lázně. Okolí je postupně parkově upravováno. Na rozhraní 19. a 20. století dosáhlo svého vrcholu i lahvování minerálních vod (František, Natálie) a jejich vývoz, především do německých zemí.

Po roce 1918 byly průzkumnými vrty hledány další zdroje vody, z nich sedm bylo ve 20. letech uvedeno do trvalého provozu, vystavěny byly kolonáda na lázeňském náměstí (1927), pavilón Glauber I (1927), dvorana Glauberových pramenů (1928) a kolonáda Natálie (1930). Po druhé světové válce byly především rekonstruovány staré mělké záchyty; jedinými novými zdroji se staly vrty Sluneční a Stanislav. Další rozvoj zřídelní základy nastal v  90. letech, kdy byly vyhloubeny a zprovozněny vrty pro vlastní potřeby privatizovaných lázeňských domů, jako Erika, Císařský, ČKD, Nový Kostelní.

Hydrogeologie

Geologická situace ve středu františkolázeňské pánvičky na modelu Glauberových pramenů

Prameny kyselky i plynové, stejně jako slatina, mají svůj původ v geologické skladbě západní části chebské pánve, tzv. františkolázeňské pánvičky, tvořené třetihorními útvary s pozůstatky někdejšího vulkanismu a následně převrstvené uhlotvornými bažinami a rašeliništi. Výsledná struktura platformní artéské pánve dala vzniknout zvodněným horizontům, jak stlačovaným, uzavřeným stropy ze špatně propustných souvrství cyprisových jílů a jílovců, tak i s volnou hladinou. Voda v nich je prosycována kysličníkem uhličitým uvolňovaným z hluboko pod podloží zasahujících zlomových pásem a je obohacována minerály ze sedimentárního krystalického podloží. Mineralizace vody roste s hloubkou záchytu pramene, obsah CO₂ stoupá s jejich zeměpisnou polohou od západu k východu. Zásoby minerální vody jsou doplňovány částečně zasakujícími vodami srážkovými, a částečně průsaky a výrony puklinových vod z krystalinického podloží pánve.

Mělké jímky (studny) odebírají vodu ze svrchního jílovito-písčitého souvrství z báze slatiny, tj. hloubky cca 3–4 m. Většina jímek nemá přirozený přetok a je čerpána. Vrty odebírají vodu s vyšší mineralizací ze spodního jílovito-písčitého souvrství, které je od svrchního souvrství odděleno těsnicí prouhelnatělou vrstvou. Hloubka jímání je od cca 20 až do 65 m. Jediný vrt Glauber IV jímá minerální vodu až ze zvětralých podložních fylitů z hloubky přes 92 m. Celková vydatnost podchycených pramenů je okolo 1000 l/min.

Přehled františkolázeňských pramenů

Seznam pramenů:

Obrázek		Pramen	Lokace	Typ	Zachycen – otevřen r.	Z hloubky, m	Vydatnost, l/min	Pozn.; pojmenován podle
Františkolázeňské prameny, X.2023 - pramen Adler		Adler (Vřídlo IV)	sady Solného a Lučního pramene	vrt	1925	10,3	56	dr. Bernhard Adler (1753–1810), lékař a zakladatel slatinných lázní
		Bosse		studna	1887			zaniklý
pramen Cartellieri		Cartellieri	údolí Slatinného p.	studna	1860	5,3	80	(pův. dřevěný pavilón zchátral a po r. 1945 stržen); dr. Paul Cartellieri (1807–1881), lázeňský lékař a geofyzik
pramen Císařský, hala Aquafora		Císařský (vrt LII)	LD Pawlik, hala Aquafora	vrt	1999	60	60	objekt – Císařské lázně
Františkovy Lázeně, prameny, ČKD2 (LD Praha)		ČKD2 (vrt HJ2)	roh Městských a Smetanových sadů /LD Praha	vrt	1999	54	10	objekt – někdejší majitel
		Erika (vrt E1)	Městské sady u ulice Francouzská /LD Reza	vrt	1999	60	10
Františkovy Lázně, pramen František	Františkovy Lázně, prameny, pramen František	František (dříve Chebská nebo Slatinná kyselka)	pavilon František, N.kolonáda	studna	1793	6,2	6	císař František II.(I.) Habsburský
pavilon Glauber I.	pramen Glauber I.	Glauber I.	pavilon Glauber I., park Westend	vrt	1919	33,3	3	významná složka ve vodě pramenů – Glauberova sůl, pojmenovaná po německém chemikovi J.R. Glauberovi
altán Glauber II.	pramen Glauber II.	Glauber II.	lesopark Amerika	vrt	1919	26,5	1,3
pramen Glauber III.		Glauber III.	dvorana Glauberových pramenů	vrt	1919	52,9	50
dvorana Glauberových pramenů
		Glauber IV.		vrt	1919	92,6	1
pramen Glauber IV.
Altány nad Východními prameny (Herkules, Natálie, Žofie), po r. 1880. Prameny Herkules a Žofie byly později odváděny potrubím do nově vybudovaných Císařských lázní, pro Natalii byl postaven vlastní pavilonek, který ve 20. letech 20. stol. nahradila nová kolonáda [Prökl V., Kronika Fr. Lázní; TIC Fr.Lázně]		Herkules		studna	1878			jeden z tzv. východních pramenů, zaniklý; Herkules, bájný antický hrdina
		Kostelní		vrt	mezi 1920 a 1939	30		převrtaný
		Loimann		studna	1807			zaniklý po r. 1945; Kryštof Loimann, stavitel, hoteliér, politik a první starosta Františkových Lázní
kolonáda Solného a Lučního pramene	Luční pramen	Luční	kolonáda Solného a Lučního pramene	studna	1823–1837	3,6	čerpání
pavilon Luisina pramene	Luisin pramen	Luisa (pův. Hejtmanský, BV1)	pavilon Luisina pramene, park Westend	vrt	1807–1810 (1784)	22,4	60	císařovna Marie Ludovika (Luisa) Rakouská (1791–1847), manželka Napoleona I., dcera Františka II.(I.)
pramen Marian		Marian (vrt XIVd, nebo D14)	u Cisařských lázní	vrt	1925	42,7	26
Uhličité lázně plynové	pramen Marie (Plynový pramen)	Marie (Plynový pramen)	Uhličité lázně plynové, Nová kolonáda	pramen studnou, plyn jímán zvonem	1791–1801	2	96
Kolonáda Natáliina pramene	pramen Natálie	Natálie	Kolonáda Natáliina pramene	studna	1871–1878	3,3	čerpání	Natálie Konstantinovićová (1882–1950), černohorská princezna a neuznaná srbská královna
pavilon Nový	pramen Nový	Nový	pavilon Nový, sady Solného a Lučního pramene	pramen	1849	4	41
dvorana Glauberových pramenů	pramen Nový kostelní	Nový kostelní (vrt A1)	dvorana Glauberových pramenů	vrt	1999	63	53
pramen Nový kostelní – LD Belvedere		Nový kostelní – LD Adler / LD Belvedere	LD Belvedere	vrt	1999	60	45
pramen Palliardiho		Palliardi (pramen "mládí" n."lásky")	údolí Slatinného p.	studna	1870	3,4	80	Anton Alois Palliardi (1799–1873), lázeňský lékař, amatérský ornitolog a přírodovědec
pramen Sluneční		Sluneční (vrt H12N)	park Westend	vrt	1962	40	8
kolonáda Solného a Lučního pramene	Solnýo pramen	Solný	kolonáda Solného a Lučního pramene	studna	1816–1819	2,8	1
pramen Stanislav, Městské sady	pramen Stanislav, LD Savoy	Stanislav (pramen Míru, vrt BJ2)	Městské sady, LD Savoy, LD Metropol	vrt	1981–1983	61	15
pavilon Luisina pramene	pramen Studený	Studený (též zv. Vedlejší, nebo Nový II., BV2)	pavilon Luisina pramene, park Westend	studna	1813			tzv. pramenná soustava (spolu s prm. Luisa)
pavilon Štěpánka	pramen Štěpánka	Štěpánka	park Slatina /LD Klíma	studna	1878	6	33	Štěpánka (Stefanie) Belgická (1863–1945), rakousko-uherská korunní princezna
		vrt v Císařských Lázních	dvůr Císařských Lázní (Lázně II)	vrt	1889	až 600	34,5	zaniklý po r. 1922
		Wiedermann		studna	1907			zaniklý; Gustav Wiedermann (1850–1914), architekt, stavitel a starosta Františkových Lázní
pramen Železnatý		Železnatý	údolí Slatinného p.	studna	1860–1863	3,6	4	(pův. dřevěný pavilón zchátral a po r. 1945 stržen)
pramen Žofie		Žofie	Dlouhé mosty, údolí Slatinného p.	studna	1878	7,1	9	Markéta Žofie (Sophie) Rakouská (1870–1902), rakousko-uherská princezna

Terapeutické využití

Ve smyslu lázeňského zákona č. 164/2001 Sb. jsou františkolázeňské prameny léčivými přírodními minerálními vodami. Jsou využívány k pitným kúrám, z větší části dnes pak ke koupelím a k přípravě slatinných zábalů. Využíván je i zřídelní plyn (oxid uhličitý). Do balneoprovozů jsou jímány vody ze zdrojů Stanislav, Nový Kostelní, Glauber III, Císařský, Erika, ČKD, Adler, Marian, Palliardi, Cartellieri a Štěpánka.

Dle léčebných indikací má zdejší voda pozitivní účinek zvláště na choroby srdeční a oběhové soustavy. Využívána je i při léčbě poruch zažívání a vylučování, prameny Železnatý a Cartellieri i při chudokrevnosti. Ve formě slatiny je vhodná k léčení pohybového aparátu a kožních problémů. Plynový pramen pomáhá při gynekologických potížích. Prameny s vyšším obsahem Glauberovy soli (Na₂SO₄) působí projímavě.

Déle trvajícímu nebo intenzivnějšímu pití výše mineralizovaných vod by měla vždy předcházet konzultace s lékařem.

Složení minerálních vod

Složení minerálních vod:

Pramen	Celk. mineralizace, mg/l	CO₂ volný, mg/l	Na⁺, mg/l	Mg²⁺, mg/l	Cl⁻, mg/l	Ca²⁺, mg/l	SO₄²⁻, mg/l	Fe²⁺, mg/l	HCO₃⁻, mg/l	Další, mg/l	Teplota, °C	pH	Terapie	Možné indikace
Adler	1162	1859	817	12	433	48	1124	14	712	NOₓ⁻ 1, Li⁺ 2	13	5,8	koupele
Cartellieri	2421	2258	713	27	291	46	1001	15	67	NOₓ⁻ 1, Li⁺ 2	12	5,7	pitná kúra	nechutenství
Císařský	7400	1982	2140	32	808	68	3051	19	1480	NOₓ⁻ 1, Li⁺ 4	16	6,3	pitná kúra, koupele
ČKD2		850									12		pitná kúra, koupele
František	1359	691	378	11	167	26	534	6	433	NOₓ⁻ 0,5, Li⁺ 1	12	5,8	pitná kúra	tělesná slabost a poruchy trávení
Glauber I.	8332	1819	2373	55	1004	120	3420	10	1611	NOₓ⁻ 1, Li⁺ 5	11	6,3	pitná kúra	střevní a žaludeční záněty
Glauber II.	5419	1274	1470	28	691	70	2048	6	1045	NOₓ⁻ 2, Li⁺ 3	9	6,3	pitná kúra	střevní a žaludeční záněty
Glauber III.	7876	1858	2277	40	604	120	3174	9	1615	NOₓ⁻ 2, Li⁺ 5	12	5,6	pitná kúra, koupele	zácpa, střevní a žaludeční záněty
Glauber IV.	20052	1515	5737	128	2297	401	8492	7	3208	NOₓ⁻ 2, Li⁺ 11	12	6,7	pitná kúra	střevní a žaludeční záněty
Luční	3443	1910	945	11	425	40	1305	9	952	NOₓ⁻ 2, Li⁺ 2	12	5,9	pitná kúra	žlučník, žaludek, střeva
Luisa	1569	677	430	11	156	28	614	4	402	NOₓ⁻ 1, Li⁺ 1	11	5,7	koupele, pitná kúra
Marian	5284	1800	1404	28	620	92	1986	14	1009	NOₓ⁻ 1, Li⁺ 3	14	6,1	koupele
Marie (Plynový pramen)	—	1964 (98,8%)	—	—	—	—	—	—	—	N₂ 1,1%, inert.plyny 0,03%, O₂ 0,02%, CH₄+C₂H₆ 0,01%, H₂S 0,0004%	—	—	suché koupele; plyn.injekce	gynekologické obtíže; pohybový trakt
Natálie	1523	1874	518	22	206	58	704	9	449	NOₓ⁻ 1, Li⁺ 1	11	5,6	pitná kúra	ledviny, moč.měchýř
Nový	1907	1294	490	16	177	30	711	4	553	NOₓ⁻ 2, Li⁺ 1	11	5,8	pitná kúra, koupele	chudokrevnost a poporodní stavy, rekonvalescence, trávicí a vylučovací ústrojí
Nový kostelní	5413	1826	1548	21	680	40	2213	8	1135	NOₓ⁻ 0,5, Li⁺ 2	14	6,2	pitná kúra, koupele	trávení a zácpa
Nový kostelní - Adler /Belvedere	3503	1671	1192	13	487	24	1302	6,5	774	NOₓ⁻ 0,6, Li⁺ 2	12	5,8	pitná kúra, koupele	trávení a zácpa
Palliardi	2468	1810	864	15	328	46	1065	8	514	NOₓ⁻ 2, Li⁺ 2	13	5,8	pitná kúra	žaludek a nechutenství
Sluneční	7473	1905	2175	13	939	90	2983	12	1610	NOₓ⁻ 1, Li⁺ 5	11	6,2	pitná kúra	střevní a žaludeční katary
Solný	2956	1778	794	18	319	36	1112	6	1176	NOₓ⁻ 2, Li⁺ 2	11	6	pitná kúra	kloktání a inhalace, dna a kaménky
Stanislav	4736	1882	1387	30	326	114	2014	14	1021	NOₓ⁻ 1, Li⁺ 4	12	6	pitná kúra, koupele	mírně projímavý
Štěpánka	1900	2108	480	10	161	44	609	12	416		11	5,5	koupele
Železnatý	2890	1891	769	16	397	48	1058	15	600	NOₓ⁻ 1, Li⁺ 2	12	5,8	pitná kúra	chudokrevnost, rekonvalescence, stavy vyčerpání
Žofie	998	1460	299	19	152	54	495	5	340	NOₓ⁻ 0, Li⁺ 0,7	11	5,5	pitná kúra	močové cesty, ledviny, močový měchýř

Ochrana pramenů

Prameny vznikly jako výsledek příznivého souběhu subtilních přírodních podmínek a jsou značně citlivé na změny okolního prostředí. Ohrožovány jsou vlivy klimatickými (kolísání srážek), geologickými (zemetřesení a posuny zemské kůry), i antropogenními, civilizačními (stavební a hornické zásahy do podloží, znečištění, nadužívání zdrojů i území, aj.).

První ochrana františkolázeňského pramenného území byla vyhlášena r. 1883, dovolovala ještě těžbu a hornickou činnost v bližším okolí. Účinnější opatření o ochraně lázeňského města s vymezením ochranných pásem I.-IV. platilo od roku 1959. V současnosti je ochrana přírodních léčivých zdrojů upravena zákonem č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), v platném znění.

Odkazy

Související články

• Františkovy Lázně
• Chebská pánev

Externí odkazy

• Slovníkové heslo minerální voda ve Wikislovníku
• Přehled právních předpisů v gesci Ministerstva zdravotnictví – Lázeňství