František ze Zichy-Ferraris

uherský šlechtic

Hrabě František ze Zichy-Ferraris (maďarsky Zichy-Ferraris Zichy de Zich et Vásonkeő Ferenc, 25. června 1777, Vídeň - 6. října 1839, Bratislava) byl uherský šlechtic z rodu Zichyů z Vaszonykeő. Jako důstojník jezdectva se vyznamenal v napoleonských válkách a v císařské armádě nakonec dosáhl hodnosti polního podmaršála.

František ze Zichy-Ferraris
Narození25. června 1777
Vídeň
Úmrtí6. října 1839 (ve věku 62 let)
Bratislava
Povoláníaristokrat a politik
Politická stranapolitik před vznikem politických stran
ChoťMarie Vilemína Ferraris[1]
DětiMelanie Marie Antonie ze Zichy-Ferraris[2]
Felix ze Zichy-Ferraris a Vásonykeö
Henrieta Odescalchiová
Emanuel Zichy-Ferraris de Zich, et Vásonkeö
Emílie Zichy-Ferrarisová ze Zich-Vásonkeö[3]
RodičeKarel Josef Zichy a Anna Antonie z Khevenhüller-Metsche
PříbuzníMelanie Marie Metternichová z Winneburgu[2], Klemens princ z Metternichu[2], Pavel Klemens Lotar z Metternichu[2], Marie Emílie z Metternichu[2] a Lotar Štěpán August z Metternich-Winneburgu[2] (vnoučata)
Funkcevrchní župan Győrské župy (1827–1839)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodil se jako prvorozený syn vlivného uherského politika a státního ministra Karla Josefa Zichyho (1753–1826) a hraběnky Anny Antonie Marie z Khevenhüller-Metsch (1759–1809).

Sloužil v jezdectvu c.k. armády a v roce 1813 byl povýšen do hodnosti podplukovníka husarského pluku č. 1, v roce 1814 byl jmenován zástupcem velitele pluku. O rok později byl přeložen ke královské uherské gardě ve Vídni.

V roce 1813 velel hrabě Zichy vlastnímu pluku v polním tažení ve Frýdlantsku v Čechách, kde se 19. května postavil na odpor francouzským vojskům generála Vandamma a odrazil nepřátelský útok na Jablonné. Dne 25. srpna téhož roku vyrazil se čtyřmi eskadronami, dvěma rotami petrovaradínských a polovinou baterie, když silné oddíly z nepřátelského tábora postupovaly směrem na Stráž pod Ralskem a Zákupům, kde terorizovali obyvatelstvo.

V armádě později dosáhl hodnosti generálmajor (1828) a polního podmaršála (1836).[4] Byl také císařským komořím (1798) a tajným radou (1827).[5] Dále byl vrchním županem györské župy a do smrti zastával čestný post nadporučíka uherské královské gardy.[6] Za zásluhy byl nositelem Řádu sv. Štěpána.

Zemřel v roce 1839 ve věku 62 let v Prešpurku, pohřben byl v rodové hrobce v kostele sv. Máří Magdaleny v Rusovcích.

Manželství, potomstvo a spojení rodů

editovat
 
Spojený erb rodů Zichyů a Ferraris

Dne 6. května 1799 se oženil s hraběnkou Marií (Molly) Vilemínou Ferrarisovou (3. září 1780 – 25. ledna 1866), dcerou polního maršála hraběte Josefa Jana Ferrarise (1726 – 1814) a vévodkyně Marie Henriety z Ursel-Hobokenu. Manželé měli osm synů a tři dcery. Mezi nimi syny Emanuela a Felixe. Z dcer Henrieta se provdala za knížete Vincence z Odescalchi a věnovala se dobročinnosti. Druhá dcera Emílie se stala druhou manželkou hraběte Pavla Széchényiho a matkou Ondřeje Széchényiho. Třetí dcera Melanie Marie byla manželkou státního kancléře knížete Klemense Václava z Metternichu a v době zvané vormärz hrála významnou roli.

Na základě císařského svolení získal v roce 1811 právo používat spojená příjmení Zichy-Ferraris de Zich et Vásonkeö. [7]

Byl majitelem panství v několika župách, jeho hlavním sídlem byl zámek Rusovce poblíž Prešpurku (podle německého názvu Karlburg se tato linie Zichyů označovala jako karlburská).

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku František Ziči-Ferraris na slovenské Wikipedii.

  1. Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
  2. a b c d e f Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  3. Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  4. Služební postup Františka Zichy-Ferrarise in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 210 dostupné online
  5. Hof- und Staats-Schematismus des österreichischen Kaiserthums für das Jahr 1838; Vídeň, 1838; s. 82, 88 dostupné online
  6. Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes für 1838; Vídeň, 1838; s. 43, 93 dostupné online
  7. Rodokmen Zichyů na webu euweb.cz dostupné online

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat