František Xaver Thuri

český hobojista, hudební pedagog a hudební skladatel

František Xaver Thuri (29. dubna 1939 Praha22. dubna 2019 Praha) byl český hudební skladatel, cembalista, varhaník, hobojista, hudební vědec a pedagog. Byl rytířem orleánské obedience Vojenského a špitálního řádu svatého Lazara.[1]

František Xaver Thuri
Základní informace
Narození29. dubna 1939
Praha
Úmrtí22. dubna 2019 (ve věku 79 let)
Praha
Žánryklasická hudba, duchovní hudba a opera
Povolánídirigent, hudební skladatel, pedagog, muzikolog, hobojista, sbormistr, varhaník, hudební pedagog a cembalista
Nástrojehoboj a varhany
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Po absolutoriu na Pražské konzervatoři, kde studoval hru na varhany, vystudoval v roce 1981 také hru na hoboj na Janáčkově akademii múzických umění v Brně.[2]

Poté pracoval jako hobojista v Symfonickém orchestru Československého rozhlasu, působil i v Pražském komorním orchestru. Od roku 1965 působil ve funkci uměleckého šéfa komorního souboru Čeští madrigalisté, kde hrál také na anglický roh a na cembalo.

Po celý svůj život působil jako profesor hobojové hry na Pražské konzervatoři, kde vychoval celou řadu významných žáků. Byl považován za experta na raně barokní až raně klasicistní hudbu, a tento styl využíval také jako soudobý hudební skladatel.

Dílo (výběr)

editovat
  • Upřímná pastýřka (1958)
  • Famiglia di Verneri triumphante (1983)

Chrámová hudba

editovat
  • Musica Sacromontana jubilatica (kantáta k 650. výročí milostné sošky Panny Marie Svatohorské)
  • Křížová cesta svatohorská (14 hudebních obrazů na text Václava Renče)
  • Missa F-dur (Kajetánská)
  • Missa in B (Barokiana)
  • Missa ad honorem sancti Huberti in F
  • Requiem c-moll
  • Stabat Mater
  • Adventní kantáta „Čas blízko jest"
  • 20 duchovních kantát (mezi nimi Kantáta ke sv. Janu Nepomuckému a Kantáta ke sv. Ignáci)

Další skladby

editovat

Reference

editovat
  1. Zemřel velký skladatel F. X. Thuri
  2. Vivat academia. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, 1997. Dostupné online. S. 155. 

Externí odkazy

editovat