František Kramář
František Vincenc Krommer (nebo Franz Krommer), též František Kramář (27. listopadu 1759 Kamenice[1] – 8. ledna 1831 Vídeň) byl český hudební skladatel.
| František Kramář | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Narození | 27. listopadu 1759 Kamenice na Moravě  Moravské markrabství |
| Úmrtí | 8. ledna 1831 (ve věku 71 let) nebo 9. ledna 1831 (ve věku 71 let) Vídeň  Rakouské císařství |
| Žánry | symfonie, klasická hudba a duchovní hudba |
| Povolání | hudební skladatel, dirigent, houslista a varhaník |
| Nástroje | varhany a housle |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatFrantišek se narodil 27. listopadu 1759, v matrice byl zapsán s příjmením Kramarz. Ale to již jeho rodiče i strýc používali poněmčený tvar Krommer, či zkráceně Kromer. V rodině nebyla nouze o hudební talent a mladý František nastoupil do učení u strýce Antonína Matyáše Krommera, učitele hudby a ředitele kůru v Tuřanech u Brna. Kolem roku 1785 odešel do Vídně.[2]
Další cesta ke slávě se odvíjela v rámci tehdejší říše, ale dnes jeho stopy hledáme v zahraničí. Pro krátké praxi ve Vídni následovalo Uhersko, kde působil v kapele hraběte Styruma v Szimonthurnu, pak následovala Pécs (česky Pětikostelí), kde byl ředitelem kůru, pak působil jako kapelník plukovní hudby hraběte Grassalkoviče.
Po rozpuštění kapely se věnoval především skládání. Jako znamenitý komponista se věnoval zvlášť skladbám pro dechové soubory, skladby pro klarinet, hoboj a orchestr, známá je i partitura pro dva klarinety, dva lesní rohy a dva fagoty. Ve své skladatelské činnosti navazoval na Mozarta a Beethovena, byla pro něj typická bohatá melodičnost, využívající i českých lidových prvků. Stal se předchůdcem stylu raného biedermayeru. Ale s tím ani tehdy dlouho nevydržel a ucházel se o místo houslisty ve dvorní kapele. A tam se jeho kariéra začala obracet vzhůru.
Roku 1815 byl jmenován po smrti krajana Leopolda Koželuha dvorním skladatelem a kapelníkem dvorní komorní hudby. Krommer byl poslední, komu císař (František I.) tento titul udělil. V této funkci císařského kapelníka a skladatele se vydal na cestu po Evropě a koncertoval v Itálii i Francii. Jeho obliba byla tak veliká, že mu byla udělena řada titulů a členství v akademiích.
Po svůj celý život až do pozdního věku udržoval styk s domovem. Naposledy navštívil rodný kraj v roce 1829, jako sedmdesátiletý, v tu dobu měl na podzim strávit několik dní v Třebíči.[3] Krommer zemřel 8. ledna 1831 ve Vídni.
Dílo (přehled)
editovatÚplný seznam díla je v publikaci Karla Padrty (Karel Padrta: Franz Krommer: Thematischer Katalog seiner musikalischen Werke. Praha, Supraphon, 1997, 425 str. ISBN 80-7058-388-6).
Orchestrální skladby
editovat- 9 číslovaných symfonií (1–9)
- Sinfonia Pastorallis C-dur
- Sinfonia D-dur
- Sinfonia Pastorallis D-dur (ztracena)
- 12 houslových koncertů
- 4 koncerty pro flétnu
- 4 klarinetové koncerty
- 2 hobojové koncerty
- 3 koncerty pro flétnu, hoboj a housle
- Koncert pro flétnu a hoboj C-dur
- 2 koncerty pro flétnu klarinet a housle
- 2 koncerty pro dva klarinety
- 11 pochodů
Komorní hudba
editovat- 35 smyčcových kvintetů
- 12 flétnových kvintetů
- 4 hobojové kvintety
- Klarinetový kvintet B-dur
- 79 smyčcových kvartetů
- 15 flétnových kvartetů
- 6 klarinetových kvartetů
- 2 fagotové kvartety
- 2 hobojové kvartety
- Klavírní kvartet Es-dur
- 3 kvartety pro dvě cembala
- Smyčcové trio Op. 96 in F major
- Variace pro smyčcové trio in D major
- 13 kusů pro dva klarinety a violu
- Variace dva hoboje a anglický roh Fdur
- 3 klavírní tria
- 34 houslových duet
- 30 flétnových duet
- 9 houslových sonát
- 18 sonatin pro housle a klavír
- cca 15 skladeb pro klavír
- 6 skladeb pro klavír na 4 ruce
Skladby pro dechové soubory
editovat- 30 Partit
- 8 Parthií
- 10 serenád
- Sestetto pastorale in Es-dur
- Variace pro dechový sextet Es-dur
- Symfonie pro dechy F-dur
- Ländler pro dechy
Chrámová díla
editovat- 3 Mše C-dur
- Mše d-moll
- 3 Pange lingua
- Offerimus tibi D-dur
Odkazy
editovatLiteratura
editovat- Československý hudební slovník osob a institucí I. (A–L), 1963, SHV, Praha
- Karel Padrta: Franz Krommer: Thematischer Katalog seiner musikalischen Werke. Praha, Supraphon, 1997, 425 str. ISBN 80-7058-388-6
- Robert Eitner: Krommer, Franz. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 17, Duncker & Humblot, Leipzig 1883, S. 188 f.
- Suppan: Krommer (Kramář) Franz. In: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Band 4, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1969, S. 289 f. (Direktlinks auf S. 289, S. 290).
- Thomas-M. Langner: Krommer, Franz Vinzenz. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 13, Duncker & Humblot, Berlin 1982, S. 77 f.
Reference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ K. P. Československý hudební slovník osob a institucí Sv. 1. A-L. Praha: Státní hudební vydavatelství, 1963. 853 s. S. 753.
- ↑ Regionální osobnosti. 1. vyd. Třebíč: Okresní knihovna, 1995. 68 s. ISBN 80-85062-01-1. S. 19.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Kramář na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Kramář
- Životopis (en)
- Životopis (fr)
- Volně přístupné partitury děl od Františka Kramáře v projektu IMSLP
- Quintuor pour Clarinette, Violon, deux Altos & Violoncelle. A Offenbach s/m : chez J. André, [1819?] -- 5 hlasů (7, 7, 7, 7, 7 s.) Dostupné online
- Život a odhalení památníku
