František Sláma

český hudební pedagog, pedagog a violoncellista
Tento článek je o violoncellistovi. O buditeli pojednává článek František Sláma (buditel).

František Sláma (19. listopadu 1923 Herálec5. května 2004 Říčany) byl český violoncellista, první, který se intenzivně věnoval interpretaci předklasické hudby. Působil také jako hudební publicista a pedagog.

František Sláma
Základní informace
Narození19. listopadu 1923
Herálec
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí5. května 2004 (ve věku 80 let)
Říčany
Žánryrenesanční hudba, barokní hudba, předklasická hudba, klasická hudba, hudba 20. století
Povoláníhudebník, hudební pedagog, hudební publicista
Nástrojevioloncello, viola da gamba
Aktivní roky19461997
VydavateléSupraphon, Panton, Nippon, Columbia, DGG, Vanguard, Ariola, CBS Masterworks, Orfeo, Sony Classical
Webhttp://www.frantisekslama.com
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografické údaje

editovat

Pocházel z chudé oblasti Českomoravské vrchoviny. Hrál ve venkovské kapele, pracoval jako lesní a stavební dělník. Hudbu mohl začít studovat až v osmnácti letech, zejména zásluhou významného cellového pedagoga Karla Pravoslava Sádla, který ho také seznámil se základy violoncellové hry. Studia ukončil v roce 1952 absolutoriem na Akademii múzických umění, opět jako žák K. P. Sádla.
V letech 19461948 byl violoncellistou Talichova Českého komorního orchestru a členem jeho komorních souborů, s nimiž spolupracoval ještě po zániku ČKO do prosince 1948. V roce 1948 byl přijat do orchestru České filharmonie, od roku 1962 byl jeho druhým sólovioloncellistouvedoucím skupiny violoncell.

Od počátku 50. let působil v komorních souborech pro starou hudbu Pro arte antiquaArs rediviva. S oběma ansámbly uskutečnil více než 50 LPCD nahrávek pro Supraphon, Panton a zahraniční nahrávací společnosti (Columbia Records, Deutsche Grammophon Gesellschaft, Ariola, CBS Masterworks, Orfeo, Nippon, Sony Classical), stejně jako početné nahrávky pro rozhlas, televizi a film. Milan Munclinger mu připsal svou rekonstrukci Bachova Koncertu g-moll.

Vyučoval na pražské konzervatoři a interpretačních kurzech v ČR, ŠvédskuFrancii. Spolupracoval s Českým rozhlasem (je mj. autorem cyklu Zlatý věk francouzské gambyJordi Savallovi a Marinu Marais). Přeložil a v koncertním cyklu Ars rediviva poprvé uvedl autobiografii G. P. TelemannaMatthesonovy Velké školy generálbasu (Große Generalbassschule, 1731).

V knize Z Herálce do Šangrilá vzpomíná na Václava Talicha a Český komorní orchestr, na Milana Munclingera, historii souborů Pro arte antiqua a Ars rediviva, na dirigenty a hráčské legendy z orchestru České filharmonie a další osobnosti hudebního života 40.90. let 20. století. Tato témata dokumentuje i jeho archiv, který věnoval svému rodišti Herálci pod Žákovou horou. Část archivu je uložena v Českém muzeu hudby.

Diskografie

editovat
  • Skladby vlámských mistrů (LP Supraphon 1971, Evžen Prokop housle, František Sláma violoncello, Josef Hála cembalo)
  • Slavní gambisté minulosti (LP Supraphon 1982, František Sláma gamba, Josef Hála cembalo continuo)
  • Všechny LP tituly souboru Ars rediviva [1] (1954–1996; sólové party, continuo a první violoncello v orchestrálních skladbách)
  • Většina gramofonových nahrávek souboru Pro arte antiqua (období 1954–1974, viola da gamba)

Literární činnost

editovat
  • František Sláma: Z Herálce do Šangrilá a zase nazpátek, Orego, Říčany 2001. ISBN 80-86117-61-8

Reference

editovat
  1. Diskografie Ars rediviva. www.frantisekslama.com [online]. [cit. 2008-05-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-02-21. 

Literatura

editovat
  • Ivetta Koláčková: František Sláma, Rudolfinum Revue, IV/1, str. 47, Česká filharmonie, Praha 2004–2005
  • Jana Vašatová: Filharmonikové v souboru Ars rediviva, Rudolfinum Revue, I/1, str. 33–34, Česká filharmonie, Praha 2001–2002
  • Sean Tyler: International Who’s Who in Music and Musicians. Sixteenth Edition, IBC, Cambridge 1998
  • Alain Pâris: Dictionnaire des interprètes et de l’interprétation musicale au XX siècle, Laffont, Paris 1995, ISBN 2-221-08064-5
  • Československý hudební slovník osob a institucí, II, SHV, Praha 1965
  • Jan Kozák: Českoslovenští hudební umělci a komorní soubory, str. 427–433, 454, SHV, Praha 1964

Externí odkazy

editovat