František Skorina

běloruský humanista, překladatel a tiskař

František Skorina, nebo Francisko Skoryna; také Doktor ʄʄrantiʃʃek Ruʃs skorýn ʃ polocʒko[1], nebo Francyšak Skaryna, bělorusky Францішак Скарына, rusky Франциск Лукич Скорина; (1470 Polock, Litevské velkoknížectví – okolo 1551, Praha; uvádějí se rovněž roky: 14851540) byl běloruský humanista, lékař a roku 1517 první překladatel a vydavatel bible v církevně slovanském jazyce, který také kodifikoval staroběloruštinu.

František Skorina
František Skorina, autoportrét (1517)
František Skorina, autoportrét (1517)
Narození6. března 1486
Polock
Úmrtí1541 (ve věku 54–55 let)
Praha
NárodnostBělorusové a Slované
Alma materJagellonská univerzita
Padovská univerzita
Povolánífilozof, spisovatel, překladatel, vydavatel, typograf, překladatel Bible, lékař, veřejná postava a podnikatel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a působení

editovat
 
Pomník v Praze na Hradčanech
 
Titulní list Skorinovy Bible

Skorina pocházel z obchodnické rodiny v tehdy litevském Polocku, roku 1504 získal na Jagellonské univerzitě v Krakově titul bakaláře a roku 1512 titul doktora medicíny na univerzitě v Padově. Roku 1517 začal v Praze vydávat vlastní překlady bible do staroběloruštiny, lidového jazyka svého rodiště. Překlady doprovázel vlastními komentáři. Jako jeden z prvních tiskl v cyrilské abecedě. Po Žaltáři vydal do roku 1521 dalších 20 biblických knih s vlastními úvody a poznámkami a vlastní cestopis. Roku 1522 odešel do Vilniusu (Litva), kde zřídil první tiskárnu na tomto území a vytiskl Apostol. Tiskárnu však musel brzy zavřít a vrátil se do Prahy, kde působil v letech 1535–1539[2] jako královský zahradník Ferdinanda I. na Pražském hradě. Své knihy vyvážel patrně přes Vratislav do své vlasti, kde byly často konfiskovány a zachovaly se jen v několika exemplářích.[3]

Skorinovy biblické překlady i tisky významně ovlivnily i další ruské tisky 16. století. František Skorina patří mezi zakladatele běloruské kultury.

Památky

editovat
  • V letech 1990–2005 byla po něm pojmenována jedna z hlavních ulic v Minsku, než ji prezident Lukašenko nechal přejmenovat na Prospekt nezávislosti.
  • Jeho jméno nese řada běloruských spolků.
  • Pomníky: v Minsku, v Praze na Hradčanech v Jelení ulici bronzový pomník od Eduarda Astafjeva.
  • Pamětní desky v Praze:
 
Pamětní deska Františka Skoriny na Staroměstském náměstí v Praze během jejího slavnostního odhalení.

Reference

editovat
  1. Listina Ferdinanda I. ze dne 29. 1. 1552.
  2. Res Musei Pragensis 8, 1998, s. 75
  3. Ottův slovník naučný, heslo Skorina.

Literatura

editovat
  • Ottův slovník naučný, heslo Skorina, František. Sv. 23, str. 288.
  • Francisco Skoryna v díle českých slavistů. Sborník statí k 500. výročí narození běloruského humanisty. Slovanská knihovna Praha 1992, stran 527.

Externí odkazy

editovat