František Myslivec

Narozen 20. 10. 1873 v Dolní Lhotě u Opavy, zemřel 21. 8. 1934 v Opavě. Katolický kněz, slezský etnograf, folklorista a středoškolský učitel náboženství. Autor básní, povídek a prací z oboru.
Tento článek je o knězi a spisovateli. O malíři pojednává článek František Myslivec (malíř).

František Myslivec (20. října 1873 Dolní Lhota[1]21. srpna 1934 Opava) byl český katolický kněz, národopisec, folklorista, spisovatel a profesor na gymnáziu.

František Josef Myslivec
František Josef Myslivec
František Josef Myslivec
Narození20. října 1873
Rakousko-Uhersko Dolní Lhota, Rakousko-Uhersko
Úmrtí21. srpna 1934 (ve věku 60 let)
Československo Opava, Československo
Alma materCyrilometodějská teologická fakulta Univerzity Palackého
Povolánípedagog, spisovatel, katolický kněz, etnograf, folklorista, středoškolský učitel, sběratel lidové hudby, prozaik, hudební publicista a duchovní
ZaměstnavatelČeskoslovenský státní koedukační ústav učitelský v Příboře (1904–1923)
Nábož. vyznáníkatolická církev
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

editovat

Narodil se v rodině Františka Myslivce, rolníka v Malé Lhotě (dnes Dolní Lhota) č. p. 7, a jeho manželky Františky, dcery mlynáře Josefa Beny, rovněž v Malé Lhotě. Již v mládí v něm otec probouzel národní povědomí. František Myslivec poté studoval v Opavě na gymnáziu, kde na něj rovněž významně působili profesoři Vincenc Prasek a Václav Hauer.

Po maturitě odešel studovat teologii na univerzitu v Olomouci a roku 1896 byl vysvěcen na kněze. Poté působil jako kněz v různých městech v českých zemích, například ve Vizovicích i jinde. V roce 1923 se vrátil do Opavy a stal se učitelem náboženství na gymnáziu. Toto zaměstnání vykonával až do roku 1932. O dva roky později umírá.

Po celý život se František Myslivec zabýval shromažďováním reálií týkajících se venkovského života ve Slezsku. Publikoval v řadě časopisů a novin, zejména regionálních (Věstník Matice opavské, Hlas, Opavský týdenník, Naše Slezsko, Ostravský deník a další). Zabýval se i beletrií, například napsal sbírku povídek Za svítání. Často při publikování používal pseudonymy: Ladislav Oleříšský, Lad. Podjarský a Stryk Koltun.

Reference

editovat

Externí odkazy

editovat