František Koucký (námořník)
František Koucký, někdy též Koutský (3. června 1894 Kladno-Hnidousy[1], Rakousko-Uhersko – 11. května 1918 Pula, Chorvatsko)[2][3][4] byl český voják sloužící jako kuchař ve flotile rakousko-uherského válečného loďstva, popravený za plánovanou dezerci.
| František Koucký | |
|---|---|
.png) František Koucký v uniformě (ateliérová fotografie) | |
| Narození | 3. června 1894 Hnidousy  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 11. května 1918 (ve věku 23 let) Pula Rakousko-Uhersko |
| Příčina úmrtí | střelná rána |
| Místo pohřbení | Pula |
| Povolání | kuchař |
| Ocenění | Čestné občanství města Kladna |
| Příbuzní | Václav Černý (vzdálený příbuzný) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Během služby získal postavení štábního kuchaře a nabyl hodnosti šikovatele. Flotila, u níž sloužil, operovala u Puly. V posledním roce první světové války s dalšími českými spolubojovníky sestavil tajný plán na obsazení torpédovky SM Torpedoboot 80T, s níž hodlali přejet na území ovládané italskou armádou a následně se vzdát. Tato plánovaná dezerce byla prozrazena před realizací a její organizátoři postaveni před vojenský soud. Ten je odsoudil k trestu smrti zastřelením a 11. května 1918 byl rozsudek nad všemi obviněnými, včetně Františka Kouckého, vykonán.
Život
editovatMládí
editovatFrantišek Koucký se narodil 1894 v hnidouské sokolovně (čp. 10), kde má dodnes pamětní desku. Stejně tak jedna z hnidouských ulic nese jeho jméno. František Koucký studoval v Kladně reálné gymnázium, odkud byl pro své dosti ateistické názory vyloučen. Vyučil se tedy řezníkem a krátce na to v roce 1911 vstoupil do rakousko-uherské armády k válečnému loďstvu.[5]
Do armády
editovatPo vstupu do c. a k. mariny sloužil František Koucký ve flotile, která operovala v Pule, coby lodní kuchař. Svou námořnickou kariéru dotáhl až do hodnosti štábního šikovatele (nižší poddůstojnická hodnost v c.k.marině).
Vzpoura a soud
editovatV posledním roce první světové války s dalšími spolubojovníky sestavil tajný plán na obsazení torpédovky SM Torpedoboot 80T, s níž hodlali přejet na území ovládané italskou armádou a následně se vzdát.[2] Mezi nimi figuroval i Chorvat Ljubomir Kraus. Plánovaná dezerce byla však prozrazena před realizací a její organizátoři postaveni před vojenský soud, jenž je odsoudil k trestu smrti zastřelením. Soud proběhl na bitevní lodi SMS Radetzky. Dne 11. května 1918 byl rozsudek nad všemi obviněným vykonán a František Koucký byl zastřelen.
Válečný hrob a odkaz
editovat
Hrob Františka Kouckého se nachází na hřbitově v Pule, kde leží společně se svým chorvatským spoluvzbouřencem Krausem. Na pamětní desce hrobu je nápis „Vzbouřili se proti Rakousko-Uhersku a hrdinně vytrvali v odboji. Byli v Pulji 11. V. 1918 zastřeleni.“ Tento hrob je Ministerstvem obrany ČR evidován jako zahraniční válečný hrob.
V roce 1923 získal výbor pro odhalení pamětní desky, který byl v tomtéž roce ustanoven, od obce Hnidousy 2 000 československých korun, na pietní akci, při níž měla být deska odhalena. Slavnostní odhalení, kterého se zúčastnilo deset tisíc lidí, se konalo 7. října 1923; pamětní deska na počest Františka Kouckého, od Ladislava Kofránka z Prahy a Jaroslava Volfa z Kladna, byla vsazena na hnidouskou sokolovnu.[4] Jméno Františka Kouckého je zmíněno i na památníku, jenž stojí v parku ve Velvarské ulici v Hnidousích na počest obětem první a druhé světové války.[5]
František Koucký je vzdálený příbuzný Věry Černé, manželky někdejšího ministra hutí a těžkého průmyslu Václava Černého.
Galerie
editovat-
František Koucký na palubě torpédoborce 80T -
František Koucký (druhý zleva) na palubě torpédovky 80T -
-
Památník v Hnidousích
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu Františka Kouckého farnost Pchery
- ↑ a b BÍLÁ, Martina. Šikulové, švejkové, rebelové a vlastenci – o českých námořnících v rakousko-uherském loďstvu [online]. Český rozhlas (Rádio Praha), 2011-07-09 [cit. 2016-06-16]. Dostupné online.
- ↑ BÍLÁ, Martina. Evropa, Sibiř, poušť, moře…všude tam jsou hroby českých vojáků [online]. Český rozhlas – Radio Praha, 2014-10-28 [cit. 2015-10-01]. Dostupné online.
- ↑ a b OLIVERIUS, Miroslav. František Koucký. Slaný. Slánský obzor [online]. 1998 [cit. 2015-10-01]. Roč. 5. Dostupné online.
- ↑ a b VYKOUK, Jaroslav. Pamětní deska František Koucký [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2016-06-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-12-16.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Koucký na Wikimedia Commons - Město Kladno, ČESTNÉ OBČANSTVÍ MĚSTA KLADNA, František Koucký
- Spolek pro vojenská pietní místa, Pomník František Koucký a Ljubomír Kraus v Pule (Chorvatsko)
