František Kosík

český policejní strážník, zapojený do protiněmeckého odboje v rámci Obrany národa

František Kosík (1911, Rozdělov, Kladno30. června 1942, Kobyliská střelnice, Praha) byl za protektorátu český policejní strážník, zapojený do protiněmeckého odboje v rámci Obrany národa. Odboji dodával falešné občanské průkazy, potravinové lístky a poskytoval ilegální byt pro štábního kapitána Václava Morávka.

František Kosík
Narození1911
Rozdělov, Kladno,
Úmrtí30. června 1942 (ve věku 30–31 let)
Kobyliská střelnice, Praha, Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Příčina úmrtípopraven zastřelením
BydlištěK červenému vrchu 228/18; Praha 6 Vokovice
Vzdělánímaturita
Alma materstrojní průmyslovka (Kladno)
Povolánípolicejní strážník
Zaměstnavatelčeská protektorátní policie Praha 6
Domovské městoKladno, Praha
ChoťJiřina Kosíková (rozená Lukavská; * 1920 – 5. května 2003)[1]
Dětidcera: Jiřina Perglová (rozená Kosíková; * 14. února 1941, Praha)
RodičeAnna Kosíková; Václav Kosík[1]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přibližně v centru fotografie (ale na snímku poněkud vpravo) je dům se světle hnědou omítkou (adresa: K červenému vrchu 228/18, 160 00 Praha 6 - Vokovice), kde za protektorátu bydlela rodina Františka Kosíka
Protektorátní občanský průkaz
Protektorátní potravinové lístky

Studia a zaměstnání u policie

editovat

František Kosík se narodil v roce 1911 na Kladně. Spolu s rodiči bydlel v Rozdělově.[2] Na Kladně také vystudoval strojní průmyslovku.[2] V ČKD Vysočany se vyučil strojním zámečníkem.[1] Po absolvování povinné vojenské služby nemohl najít odpovídající práci v oboru.[1] Nakonec se rozhodl pro práci u policie, k níž se přihlásil v roce 1936 v Praze.[1][3] (Do Prahy se přistěhoval z Kladna v roce 1938.) Nastoupil u policie na Praze 6[2][3] Nejdříve byl jen pochůzkářem, ale po půlroční policejní praxi mu bylo svěřeno vydávání občanských průkazů.[1] Po nastolení Protektorátu Čechy a Morava po 15. březnu 1939 dostal za úkol vydávat tzv. kmenové listy a potravinové lístky[1] pro obyvatele příslušného policejního obvodu.

Odbojová činnost

editovat

Po nastolení Protektorátu Čechy a Morava se osmadvacetiletý František Kosík aktivně zapojil do ilegální odbojové protiněmecké činnosti v řadách Obrany národa (ON). Do řad odbojářů jej přivedl odborný učitel Václav Holna, se kterým se znali z rodného Kladna–Rozdělova.[1][p. 1] Ilegální aktivity přivedly policejního strážníka Františka Kosíka do styku se členy zpravodajsko–sabotážní skupiny tří králů[2] Postupně se stal aktivním spolupracovníkem podplukovníka Josefa Balabána, podplukovníka Josefa Mašína a štábního kapitána Václava Morávka.[1] Prostřednictvím svojí pozice u policie zajišťoval pro ilegální příslušníky ON (a pro potřeby dalších odbojových organizací) falešné občanské průkazy[1] a dodával odboji též potravinové lístky.[3]

Václav Morávek

editovat

Manželé František a Jiřina Kosíkovi bydleli v ulici K červenému vrchu 228/18 v Praze 6 Vokovicích.[1] Dne 14. února 1941 se jim narodila dcera Jiřina.[1] Koncem května 1941 byla situace pro tři krále krajně kritická. Josef Balabán byl již zatčen 22. dubna 1941 a Josef Mašín byl také již zatčen (13. května 1941). Gestapo posíleno předchozími úspěchy v boji se třemi králi stále hledalo unikajícího Václava Morávka, který se skrýval po ilegálních bytech, ale i ty byly jeden po druhém vyzrazovány.[1] Štábnímu kapitánu Václavu Morávkovi poskytl František Kosík v letech 1941 až 1942[3] ve svém vokovickém bytě několikrát ilegální úkryt (a přespání).[2] Morávek také disponoval několika falešnými občanskými legitimacemi a potravinovými lístky, které mu poskytl František Kosík.[1]

Odhalení

editovat

Po přestřelce na pražském Prašném mostě 21. března 1942 a smrti Václava Morávka získalo z místa přestřelky gestapo klíč od ilegálního bytu ve Vokovicích[2] a také klíč od bytu strážníka Václava Ajšmana z Petřin, u něhož Morávek také bydlel.[1] Gestapo následně zahájilo rozsáhlé pátrání po celé Praze, přičemž kontrolovala čísla klíčů v domácnostech.[1] Včas vyměnit klíče od vokovického bytu a od bytu Václava Ajšmana na Petřinách nebyl pro vyučeného strojního zámečníka žádný problém. Nové zámky František nakoupil v železářství u Rotta a v obou bytech je vyměnil. Z vokovického bytu také odstranil veškeré možné kompromitující materiály. Při koupi zámků nebo během jejich výměny jej nejspíše někdo viděl a udal jej. Gestapo tak šlo na udání nejprve po Václavu Ajšmanovi a ještě v březnu 1942 nebo počátkem dubna 1942 (na Velikonoce) byl doma zatčen gestapem i František Kosík.[1][2]

Výslechy, věznění, ...

editovat

Po zatčení mu byly odebrány hodinky a klíče od bytu[1] a byl odvezen na výslech do Petschkova paláce.[1] Následně byl tři měsíce vězněn na Pankráci. Jeho žena jej naposledy viděla při poslední návštěvě 11. června 1942.[2][1] František Kosík byl popraven zastřelením za druhé heydrichiády dne 30. června 1942 na Kobyliské střelnici v Praze.[2] Rodina se o jeho popravě dozvěděla až za tři měsíce, tj. v září roku 1942.[2]

Dne 30. června 1942 v podvečer bylo na Kobyliské střelnici popraveno zastřelením celkem 72 osob. Kromě policejního strážníka Františka Kosíka a policejního praporčíka Václava Ajšmana (* 1896) to byla například novinářka, politička a organizátorka ženského hnutí Františka Plamínková; muzikolog a hudební historik Otakar Kamper; vysoký důstojník Obrany národa plukovník generálního štábu Josef Churavý; jeden ze tří králů podplukovník Josef Mašín.[5] Dále byli zbaveni života i někteří významní spolupracovníci tří králů například: Václav Řehák; Josef Líkař; Jiří Zeman; vrchní poštovní tajemník Josef Franc (* 1900); radiotechnik Bedřich Slavík (* 1913); cukrář Josef Černý (* 1890) a zámečník Miloslav Vojtěchovský (* 1906), který se v odboji věnoval zajišťování provozu ilegální radiostanice Sparta I.[5]

Dovětek

editovat

Někdy koncem roku 1944 využilo gestapo toho, že mělo klíče od bytu Františka Kosíka a z jeho bytu byly odvezeny veškeré jeho věci (psací stroj, boty, oblečení, ...).[1]

Připomínky Františka Kosíka

editovat
  • V Rozdělově (část statutárního města Kladna) je po Františku Kosíkovi pojmenována ulice „Fr. Kosíka“.[2][6]
  • Pobožný pistolník štábní kapitán Václav Morávek se do ilegálních bytů stěhoval s minimem předmětů, ale vždy s sebou měl i svoji Bibli. Tato Morávkova kniha druhou světovou válku přežila.[7] Byla nalezena v bytě u manželů Kosíkových a vdova Jiřina Kosíková ji po osvobození Československa předala do Vojenského historického ústavu (VHÚ), ale kde kniha nakonec skončila není známo.[7]
  • Jméno Františka Kosíka je uvedeno na pamětních deskách na Kobyliské střelnici v Praze:
  • František Kosík je uveden i v popravním protokolu ze dne 30. června 1942 a vzpomenulo se na něj i při tryzně konané v roce 1947:

Poznámky

editovat
  1. Václav Holna byl odborný učitel z Kladna–Rozdělova.[4] Holna spolu s manžely Helou a Josefem Bílkovými zajišťoval spojení Kladna se třemi králi: Balabánem, Mašínem a Morávkem.[4] Z bytu Václava Holny údajně na podzim roku 1940 vysílal štábní kapitán Václav Morávek.[4]

Reference

editovat
  1. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u Jiřina Perglová (* 1941) [online]. web: Paměť národa EU (Memory of Nation) [cit. 2022-04-08]. Dostupné online. 
  2. a b c d e f g h i j k Kladenský bojovník za svobodu František Kosík byl popraven právě před 65 lety [online]. web: Kladenský deník cz, 2007-07-01 [cit. 2022-04-08]. Dostupné online. 
  3. a b c d Jiřina Perglová (* 1941) [online]. web: Paměť národa (Memory of Nations EU) [cit. 2022-04-08]. Příběhy 20. století; Post Bellum. Dostupné online. 
  4. a b c ČsOL Kladno Vojáci a legionáři Kladenska v odboji [online]. web: Český svaz bojovníků za svobodu okresní výbor Kladno, 2014-02-08 [cit. 2022-04-09]. Dostupné online. 
  5. a b PADEVĚT, Jiří. Kronika protektorátu. 1. vyd. Praha: Acanemia, 2021. 871 s. ISBN 978-80-200-3203-4. Kapitola Jmenný rejstřík: Kosík František, s. 425. 
  6. Ulice Fr. Kosíka; Kladno, Středočeský kraj, Česko [online]. web: Mapy cz [cit. 2022-04-08]. GPS souřadnice: 50.1374522N, 14.0645022E. Dostupné online. 
  7. a b ČVANČARA, Jaroslav. „Poslední z nich padl při přestřelce s gestapem 21. 3. 1942.“ Svatí tři králové, legendární odbojáři [online]. web: YouTube com [cit. 2022-04-08]. Dostupné online. 
  8. a b Československá obec legionářská, Obrana národa, Svaz osvobozených politických vězňů a pozůstalých po obětech nacizmu, Svaz brannosti. TRYZNA na paměť 71 příslušníků vojenského odbojového hnutí OBRANA NÁRODA, kteří byli popraveni za druhého stanného práva dne 30. června 1942. Praha X: Tiskla Litera, 30. 06. 1947 (06. 1947 tisk). 2 s. S. 1,2. Oznámení o pořádání TRYZNY jako 1 list. Na titulní (čelní) straně informace o organizátorech pietního shromáždění, o účelu, místu a času konání akce. Na rubové straně uveden jmenný seznam 71 popravených (včetně povolání a ročníku narození). 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat