Wikipedie

František Kosík

český policejní strážník, zapojený do protiněmeckého odboje v rámci Obrany národa

František Kosík (1911, Rozdělov, Kladno – 30. června 1942, Kobyliská střelnice, Praha) byl za protektorátu český policejní strážník, zapojený do protiněmeckého odboje v rámci Obrany národa. Odboji dodával falešné občanské průkazy, potravinové lístky a poskytoval ilegální byt pro štábního kapitána Václava Morávka.

František Kosík
Narození1911
Rozdělov, Kladno,
Úmrtí30. června 1942 (ve věku 30–31 let)
Kobyliská střelnice, Praha, Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Příčina úmrtípopraven zastřelením
BydlištěK červenému vrchu 228/18; Praha 6 Vokovice
Vzdělánímaturita
Alma materstrojní průmyslovka (Kladno)
Povolánípolicejní strážník
Zaměstnavatelčeská protektorátní policie Praha 6
Domovské městoKladno, Praha
ChoťJiřina Kosíková (rozená Lukavská; * 1920 – 5. května 2003)[1]
Dětidcera: Jiřina Perglová (rozená Kosíková; * 14. února 1941, Praha)
RodičeAnna Kosíková; Václav Kosík[1]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přibližně v centru fotografie (ale na snímku poněkud vpravo) je dům se světle hnědou omítkou (adresa: K červenému vrchu 228/18, 160 00 Praha 6 - Vokovice), kde za protektorátu bydlela rodina Františka Kosíka
Protektorátní občanský průkaz
Protektorátní potravinové lístky

Život

editovat

Studia a zaměstnání u policie

editovat

František Kosík se narodil v roce 1911 na Kladně. Spolu s rodiči bydlel v Rozdělově.[2] Na Kladně také vystudoval strojní průmyslovku.[2] V ČKD Vysočany se vyučil strojním zámečníkem.[1] Po absolvování povinné vojenské služby nemohl najít odpovídající práci v oboru.[1] Nakonec se rozhodl pro práci u policie, k níž se přihlásil v roce 1936 v Praze.[1][3] (Do Prahy se přistěhoval z Kladna v roce 1938.) Nastoupil u policie na Praze 6[2][3] Nejdříve byl jen pochůzkářem, ale po půlroční policejní praxi mu bylo svěřeno vydávání občanských průkazů.[1] Po nastolení Protektorátu Čechy a Morava po 15. březnu 1939 dostal za úkol vydávat tzv. kmenové listy a potravinové lístky[1] pro obyvatele příslušného policejního obvodu.

Odbojová činnost

editovat

Po nastolení Protektorátu Čechy a Morava se osmadvacetiletý František Kosík aktivně zapojil do ilegální odbojové protiněmecké činnosti v řadách Obrany národa (ON). Do řad odbojářů jej přivedl odborný učitel Václav Holna, se kterým se znali z rodného Kladna–Rozdělova.[1][p. 1] Ilegální aktivity přivedly policejního strážníka Františka Kosíka do styku se členy zpravodajsko–sabotážní skupiny tří králů[2] Postupně se stal aktivním spolupracovníkem podplukovníka Josefa Balabána, podplukovníka Josefa Mašína a štábního kapitána Václava Morávka.[1] Prostřednictvím svojí pozice u policie zajišťoval pro ilegální příslušníky ON (a pro potřeby dalších odbojových organizací) falešné občanské průkazy[1] a dodával odboji též potravinové lístky.[3]

Václav Morávek

editovat

Manželé František a Jiřina Kosíkovi bydleli v ulici K červenému vrchu 228/18 v Praze 6 Vokovicích.[1] Dne 14. února 1941 se jim narodila dcera Jiřina.[1] Koncem května 1941 byla situace pro tři krále krajně kritická. Josef Balabán byl již zatčen 22. dubna 1941 a Josef Mašín byl také již zatčen (13. května 1941). Gestapo posíleno předchozími úspěchy v boji se třemi králi stále hledalo unikajícího Václava Morávka, který se skrýval po ilegálních bytech, ale i ty byly jeden po druhém vyzrazovány.[1] Štábnímu kapitánu Václavu Morávkovi poskytl František Kosík v letech 1941 až 1942[3] ve svém vokovickém bytě několikrát ilegální úkryt (a přespání).[2] Morávek také disponoval několika falešnými občanskými legitimacemi a potravinovými lístky, které mu poskytl František Kosík.[1]

Odhalení

editovat

Po přestřelce na pražském Prašném mostě 21. března 1942 a smrti Václava Morávka získalo z místa přestřelky gestapo klíč od ilegálního bytu ve Vokovicích[2] a také klíč od bytu strážníka Václava Ajšmana z Petřin, u něhož Morávek také bydlel.[1] Gestapo následně zahájilo rozsáhlé pátrání po celé Praze, přičemž kontrolovala čísla klíčů v domácnostech.[1] Včas vyměnit klíče od vokovického bytu a od bytu Václava Ajšmana na Petřinách nebyl pro vyučeného strojního zámečníka žádný problém. Nové zámky František nakoupil v železářství u Rotta a v obou bytech je vyměnil. Z vokovického bytu také odstranil veškeré možné kompromitující materiály. Při koupi zámků nebo během jejich výměny jej nejspíše někdo viděl a udal jej. Gestapo tak šlo na udání nejprve po Václavu Ajšmanovi a ještě v březnu 1942 nebo počátkem dubna 1942 (na Velikonoce) byl doma zatčen gestapem i František Kosík.[1][2]

Výslechy, věznění, ...

editovat

Po zatčení mu byly odebrány hodinky a klíče od bytu[1] a byl odvezen na výslech do Petschkova paláce.[1] Následně byl tři měsíce vězněn na Pankráci. Jeho žena jej naposledy viděla při poslední návštěvě 11. června 1942.[2][1] František Kosík byl popraven zastřelením za druhé heydrichiády dne 30. června 1942 na Kobyliské střelnici v Praze.[2] Rodina se o jeho popravě dozvěděla až za tři měsíce, tj. v září roku 1942.[2]

Dne 30. června 1942 v podvečer bylo na Kobyliské střelnici popraveno zastřelením celkem 72 osob. Kromě policejního strážníka Františka Kosíka a policejního praporčíka Václava Ajšmana (* 1896) to byla například novinářka, politička a organizátorka ženského hnutí Františka Plamínková; muzikolog a hudební historik Otakar Kamper; vysoký důstojník Obrany národa plukovník generálního štábu Josef Churavý; jeden ze tří králů podplukovník Josef Mašín.[5] Dále byli zbaveni života i někteří významní spolupracovníci tří králů například: Václav Řehák; Josef Líkař; Jiří Zeman; vrchní poštovní tajemník Josef Franc (* 1900); radiotechnik Bedřich Slavík (* 1913); cukrář Josef Černý (* 1890) a zámečník Miloslav Vojtěchovský (* 1906), který se v odboji věnoval zajišťování provozu ilegální radiostanice Sparta I.[5]

Dovětek

editovat

Někdy koncem roku 1944 využilo gestapo toho, že mělo klíče od bytu Františka Kosíka a z jeho bytu byly odvezeny veškeré jeho věci (psací stroj, boty, oblečení, ...).[1]

Připomínky Františka Kosíka

editovat
  • V Rozdělově (část statutárního města Kladna) je po Františku Kosíkovi pojmenována ulice „Fr. Kosíka“.[2][6]
  • Pobožný pistolník štábní kapitán Václav Morávek se do ilegálních bytů stěhoval s minimem předmětů, ale vždy s sebou měl i svoji Bibli. Tato Morávkova kniha druhou světovou válku přežila.[7] Byla nalezena v bytě u manželů Kosíkových a vdova Jiřina Kosíková ji po osvobození Československa předala do Vojenského historického ústavu (VHÚ), ale kde kniha nakonec skončila není známo.[7]
  • Jméno Františka Kosíka je uvedeno na pamětních deskách na Kobyliské střelnici v Praze:
  •  
    Pět bronzových desek se jmény popravených v úterý dne 30. června 1942 v 19.30
  • František Kosík je uveden i v popravním protokolu ze dne 30. června 1942 a vzpomenulo se na něj i při tryzně konané v roce 1947:
  • Seznamy popravených v Praze na Kobyliské střelnici dne 30. června 1942
  •  
    Popravní protokol z 30. června 1942 (1. strana, německý originál)
  •  
    Popravní protokol z 30. června 1942 (1. strana, překlad do češtiny)
  •  
    Popravní protokol z 30. června 1942 (2. strana, německý originál)
  •  
    Popravní protokol z 30. června 1942 (2. strana, překlad do češtiny)
  •  
    Tryzna (30. června 1947),
    titulní strana dokumentu[8]
  •  
    Trizna (30. června 1947), Seznam popravených[8]

Odkazy

editovat

Poznámky

editovat
  1. ↑ Václav Holna byl odborný učitel z Kladna–Rozdělova.[4] Holna spolu s manžely Helou a Josefem Bílkovými zajišťoval spojení Kladna se třemi králi: Balabánem, Mašínem a Morávkem.[4] Z bytu Václava Holny údajně na podzim roku 1940 vysílal štábní kapitán Václav Morávek.[4]

Reference

editovat
  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u Jiřina Perglová (* 1941) [online]. web: Paměť národa EU (Memory of Nation) [cit. 2022-04-08]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g h i j k Kladenský bojovník za svobodu František Kosík byl popraven právě před 65 lety [online]. web: Kladenský deník cz, 2007-07-01 [cit. 2022-04-08]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d Jiřina Perglová (* 1941) [online]. web: Paměť národa (Memory of Nations EU) [cit. 2022-04-08]. Příběhy 20. století; Post Bellum. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c ČsOL Kladno Vojáci a legionáři Kladenska v odboji [online]. web: Český svaz bojovníků za svobodu okresní výbor Kladno, 2014-02-08 [cit. 2022-04-09]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b PADEVĚT, Jiří. Kronika protektorátu. 1. vyd. Praha: Acanemia, 2021. 871 s. ISBN 978-80-200-3203-4. Kapitola Jmenný rejstřík: Kosík František, s. 425. 
  6. ↑ Ulice Fr. Kosíka; Kladno, Středočeský kraj, Česko [online]. web: Mapy cz [cit. 2022-04-08]. GPS souřadnice: 50.1374522N, 14.0645022E. Dostupné online. 
  7. ↑ a b ČVANČARA, Jaroslav. „Poslední z nich padl při přestřelce s gestapem 21. 3. 1942.“ Svatí tři králové, legendární odbojáři [online]. web: YouTube com [cit. 2022-04-08]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b Československá obec legionářská, Obrana národa, Svaz osvobozených politických vězňů a pozůstalých po obětech nacizmu, Svaz brannosti. TRYZNA na paměť 71 příslušníků vojenského odbojového hnutí OBRANA NÁRODA, kteří byli popraveni za druhého stanného práva dne 30. června 1942. Praha X: Tiskla Litera, 30. 06. 1947 (06. 1947 tisk). 2 s. S. 1,2. Oznámení o pořádání TRYZNY jako 1 list. Na titulní (čelní) straně informace o organizátorech pietního shromáždění, o účelu, místu a času konání akce. Na rubové straně uveden jmenný seznam 71 popravených (včetně povolání a ročníku narození). 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=František_Kosík&oldid=23908486“