František Kačenka
František Kačenka (* 4. dubna 1948) byl český politik, v 90. letech 20. století poslanec České národní rady a Poslanecké sněmovny za Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnost pro Moravu a Slezsko, později za Českomoravskou unii středu, moravský regionální historik a badatel.
| JUDr. František Kačenka | |
|---|---|
| poslanec České národní rady | |
| Ve funkci: 1990 – 1992 | |
| Ve funkci: 1992 – 1992[1] | |
| poslanec Poslanecké sněmovny | |
| Ve funkci: 1993 – 1996 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | HSD-SMS ČMUS MoDS Moravskoslezská koalice nestr. za ČSSD |
| Narození | 4. dubna 1948 (76 let) Jemnice |
| Profese | politik |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Biografie
editovatNarodil se v Jemnici do rodiny s bohatou a zajímavou historií. Čtyři generace jeho předků byli fišmistři a správci či strážci rybníků; Jan panským fišmistrem, jeho syn Bartoloměj, vnuk Tomáš a pravnuk Martin, správci (strážci) rybníků panství jemnického, custos piscinarum Dominii Jamnicensis.[2] Jejich synové si mimo jiné brali za manželky dcery rychtářů, vrchnostenských úředníků, dcery se vdávaly za panské myslivce, hostinské aj. Rodová kronika obsahuje vedle údajů o předcích i pověsti a vyprávění tradovaná po mnoho staletí.
Základní školní vzdělání získal v Jemnici. Následně absolvoval Střední průmyslovou školu v Kopřivnici, kterou zakončil maturitní zkouškou. Práva vystudoval na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Při studiu se specializoval na dějiny státu a práva a veřejnou správu - samosprávu („územní“ i „zájmovou“). V rámci státní závěrečné zkoušky zpracoval a obhájil diplomovou práci „Vznik státu a práva na území Československa ve světle pověstí a kronik“. Státní rigorózní zkoušku vykonal z městské samosprávy středověkých měst. Po jejím absolvování mu byl touto univerzitou udělen akademický titul JUDr.. Žil v Kopřivnici a pracoval v podniku Tatra. Od roku 1977 žije v Novém Jičíně. Nejdříve pracoval na Okresním národním výboru v Novém Jičíně, později na Okresním oddělení Českého statistického úřadu v Novém Jičíně, kde byl ve funkci ředitele.
Politik
editovatPočátkem 90. let 20. století se zapojil do politiky. Ve volbách v roce 1990 byl zvolen do České národní rady za Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnost pro Moravu a Slezsko (HSD-SMS).[3] Mandát obhájil ve volbách v roce 1992, opět za HSD-SMS (volební obvod Severomoravský kraj). Zasedal v ústavněprávním výboru.[4][5] Koncem roku 1992 zastupoval HSD-SMS ve vládní komisi pro přípravu české ústavy.[6]
Od vzniku samostatné České republiky v lednu 1993 byla ČNR transformována na Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky. V ní setrval do konce funkčního období, tedy do voleb v roce 1996, přičemž přestoupil do klubu Českomoravské unie středu (původně nazývána Českomoravská strana středu), do které se sloučily původní formace HSD-SMS, poslanci původní volební koalice Liberálně sociální unie včetně Zemědělské strany.[7] V roce 1994 předložil návrh zákona (zákon č. 192/1994 Sb.), kterým byl novelizován zákon o vysokých školách. Jeho přijetím byl vybraným vysokým školám navrácen název univerzita.
Ve stejném roce předložil ve sněmovně návrh na rozdělení státu na dvě země, českou a moravskoslezskou, s hlavním městem Prahou jako zvláštní územní jednotkou. Návrh nezískal podporu sněmovny a premiér Václav Klaus jej označil za naprosto nepřijatelný.[8] V reakci na jeho vyjádření vystoupil dne 20. června 1995 v rozpravě při projednávání „vládního návrh ústavního zákona o vytvoření vyšších územních samosprávných celků“. V druhé části svého vystoupení se obrátil na představitele a reprezentanty evropských a dalších států (členy parlamentů států Evropy, USA, Japonska, Evropského parlamentu a Rady Evropy, předsedy vlád a hlavy států Evropy, USA a Japonska s Výzvou na ochranu demokracie v ČR (viz stenozáznam 32. schůze PS PČR[9]). Výzvu v anglické verzi „APPEAL FOR PROTECTION OF DEMOCRACY IN THE CZECH REPUBLIC“ spolupodepsalo dalších 23 poslanců PS PČR a v prosinci 1995 byla předána či rozeslána 34 adresátům. Na jejím základě některé státy, včetně Slovenska, uznávají moravskou národnost.
V komunálních volbách roku 1998 byl zvolen do zastupitelstva města Nový Jičín za Moravskou demokratickou stranu. Profesně se uvádí jako právník.[10] V roce 2000 v době krajských voleb 2000 se angažoval v alianci Moravskoslezská koalice, kterou utvořilo několik moravistických stran.[11] V senátních volbách roku 2004 neúspěšně kandidoval coby nestraník za ČSSD za senátní obvod č. 67 – Nový Jičín. Získal ale jen 6 % hlasů a nepostoupil do 2. kola.[12]
Moravský regionální historik a badatel
editovatS přehledem prací tohoto autora se setkáváme v rejstřících dvou organizací sledujících a evidujících práce autorů z oboru historie. První je Historický ústav Akademie věd ČR, který v Databázi Historické bibliografie eviduje odbornou a vědeckou literaturu oboru historie a příbuzných vědních oborů (archeologie, etnologie, právní věda, literární věda, památková péče aj.). Jako zdrojový dokument prací je uveden Moravský historický sborník - ročenka Moravského národního kongresu. V ročenkách jsou uveřejněny i jeho další práce. Např. v ročence 2016 článek „Snahy poslanců ČNR, zvolených za HSD – SMS, o restituci zemského zřízení v České republice“, článek „Slavnost Barchan v Jemnici“ aj.. Druhou je Krajská knihovna Vysočiny Havlíčkův Brod, která v rejstříku Kačenka, František eviduje některé jeho práce regionálního významu. Jako zdrojový dokument prací jsou uváděny Jemnické listy.
V Jemnických listech jsou uveřejněny i další jeho práce. Podle jejich zaměření je lze rozdělit na:
- pověsti vztahující se k počátkům Jemnice, např.
- založení Jemnice „Jemna a Drozda aneb jak Jemnice a Drozdovice ke jménům přišly“,[13]
- pobytu sv. věrozvěstů Cyrila Metoděje v Jemnici „Starý hrad aneb Jak Modrácký kopec ke jménu přišel“,[14]
- pobytu královny Svatavy Polské v Jemnici článek „Svatavin dvorec aneb Jak královna vdova v Jemnici dvorec postavila“[15]
- vzpomínky na rodáky a významné občany Jemnice, např.:
- na malíře Jakuba Pischela „Zapomenutí sousedé - malíř Jakub Antonín Pischel (Pišl)“,[16]
- na malíře Boleslava Kvapila „Zapomenutí rodáci - malíř Boleslav Kvapil“,[17]
- na faráře Jana Koudelu „Vzpomínka na významnou osobnost Jemnice - Farář Jan Koudela“,[18]
- odborné články z historie Jemnice věnované, např.:
- hraběti Stadionovi „Majitelé jemnického panství - hrabě Johann Philip Karl Joseph Stadion“,[19]
- knížatům z Jemnice „Knížata z Jemnice“,[20]
- odborné články o tom, jak se žilo v Jemnici, např.:
- „Hostince a hostinští v 18. století“.[21]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Do zániku Československa v prosinci 1992, pak ČNR transformována na Poslaneckou sněmovnu samostatné České republiky.
- ↑ Jemnické listy prosinec 2016
- ↑ Volby do České národní rady konané ve dnech 8. - 9.6.1990 [online]. volby.cz [cit. 2012-10-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby do České národní rady konané ve dnech 5. - 6.6.1992 [online]. volby.cz [cit. 2012-10-28]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-10-28]. Dostupné online.
- ↑ Zpráva ČTK: Návrh Ústavy ČR předloží HSD-SMS v "pravou chvíli", Datum vydání: 3.8.1992, Čas vydání: 17:35, ID: 19920803D01321.
- ↑ František Kačenka [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-10-28]. Dostupné online.
- ↑ Zpráva ČTK: Kačenkův návrh zákona o územní samosprávě nebyl přijat, Datum vydání: 26.4.1994, Čas vydání: 18:51, ID: 19940426D01618.
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1993ps/stenprot/032schuz/s032005.htm
- ↑ Počet obyvatel: 26 271 Osoba: František Kačenka [online]. komunalnipolitika.cz [cit. 2012-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-09.
- ↑ Zpráva ČTK: Na Ostravsku si od krajů slibují přesunutí kompetencí z centra, Datum vydání: 31.10.2000, Čas vydání: 14:37, ID: 20001030F02508.
- ↑ Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 5.11. – 6.11.2004 [online]. volby.cz [cit. 2012-10-28]. Dostupné online.
- ↑ Jemnické listy červenec - srpen 2015
- ↑ Jemnické listy březen 2015
- ↑ Jemnické listy říjen 2015
- ↑ Jemnické listy únor 2019
- ↑ Jemnické listy prosinec 2018
- ↑ Jemnické listy prosinec 2019
- ↑ Jemnické listy březen 2019
- ↑ Jemnické listy březen 2020
- ↑ Jemnické listy říjen 2020
