František Josef z Oppersdorfu

moravský šlechtic

František Josef hrabě z Oppersdorfu, svobodný pán z Dubu a Frýdštejna (22. září 1660 Brno23. května 1714 Paskov) byl moravský šlechtic z rodu Oppersdorfů. Zastával funkce ve správě moravských krajů a slezských knížectví, nakonec byl zemským hejtmanem na Moravě (1704–1714).

František Josef z Oppersdorfu
Moravský zemský hejtman
Ve funkci:
1704 – 1714
PanovníkLeopold I., Josef I., Karel VI.
PředchůdceKarel Maxmilián Thurn-Valsássina
NástupceJeroným Colloredo-Waldsee
Hejtman Svídnického knížectví
Ve funkci:
1702 – 1714 ?
PanovníkLeopold I.
Hejtman Přerovského kraje
Hejtman Olomouckého kraje
Císařský tajný rada
Císařský komorník
PanovníkLeopold I.
Říšský dvorský rada
PanovníkLeopold I.

Narození22. září 1660
Brno
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí23. května 1714 (ve věku 53 let)
Paskov
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
ChoťAnna Marie Henckelová z Donnersmarcku
RodičeBedřich Leopold z Oppersdorfu
Anna Helena Jakardovská ze Sudic
Dětibezdětný
Zaměstnánípolitik, úředník
Profesešlechtic
Náboženstvířímskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Životopis

editovat
 
Edelmannův palác v Olomouci, sídlo Františka Josefa z Oppersdorfu v letech 1699–1714

Narodil se v Brně jako druhorozený syn Bedřicha Leopolda z Oppersdorfu (†1699) a jeho první manželky Anny Heleny Jakardovské ze Sudic (†1661). Druhá manželka Bedřicha Leopolda Marie Eleonora (1623–1687) byla sestrou významného dvořana a státníka knížete Ferdinanda z Ditrichštejna, což přineslo jistý vliv i jejím nevlastním synům, i když dlouhou dobu byl vztah mezi Ditrichštejny a Oppersdorfy velmi vlažný[1]. František Josef získal čestné hodnosti císařského komorníka a říšského dvorského rady, poté zastával funkce olomouckého a přerovského krajského hejtmana. V letech 1702–1714 byl hejtmanem ve Svídnicku[2] a nakonec v letech 1704–1714 zemským hejtmanem na Moravě, byl též jmenován tajným radou.

Majetkové poměry

editovat

Po otci zdědil panství Paskov se zámkem a dům v Olomouci na Horním náměstí (Edelmannův palác)[3]. Na paskovském panství založil vesnici Oppersdorf (nyní Oprechtice, součást Paskova)[4] a snažil se zvýšit výnosy, panství se přesto dále zadlužovalo. Paskovský zámek byl tehdy honosným a bohatě vybaveným sídlem doplněným zahradou a parkem se sochařskou výzdobou[5]. Po jeho smrti byl Paskov prodán v dražbě (1717), poté i Edelmannův palác v Olomouci (1719). Od roku 1700 byl František Josef ženatý s hraběnkou Annou Marií Henckelovou z Donnersmarcku (1677–1739), manželství zůstalo bez potomstva.

Reference

editovat
  1. SMÍŠEK, Rostislav: Císařský dvůr a dvorská kariéra Ditrichštejnů a Schwarzenbergů za vlády Leopolda I.; České Budějovice, 2009 ISBN 978-80-7394-165-9
  2. Ottův slovník naučný, díl XVIII.; Praha, 1902 (reprint 1999) ISBN 80-7185-259-7
  3. MLČÁK, Leoš: Štukové figurální stropy na zámku v Dřevohosticích; Sborník státního okresního archivu Přerov, 2001 dostupné online Archivováno 9. 6. 2020 na Wayback Machine.
  4. KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl V.; Praha, 2002 ISBN 978-80-7277-0397
  5. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl II. Severní Morava; Praha, 1982

Externí odkazy

editovat