František Josef z Lambergu

rakouský šlechtic, diplomat, politik a dvořan

František Josef hrabě z Lambergu (Franz Joseph Graf von Lamberg) (kníže 1711–1712) (28. října 1638 Vídeň2. listopadu 1712 Steyr) byl rakouský šlechtic, diplomat, politik a dvořan. Byl vychován spolu s císařem Leopoldem I., poté působil jako diplomat a dvořan. V letech 1686–1712 zastával funkci zemského hejtmana v Horním Rakousku. Byl nositelem Řádu zlatého rouna a po předčasně zemřelém synu Leopoldu Matyášovi dědicem knížecího titulu.

František Josef hrabě z Lambergu
Portrét Františka Josefa z Lambergu s dekorací Řádu zlatého rouna
Portrét Františka Josefa z Lambergu s dekorací Řádu zlatého rouna
2. kníže z Lambergu
a nejvyšší dědičný zemský lovčí
Horních Rakous
Ve funkci:
10. března 1711 – 2. listopadu 1712
PředchůdceLeopold Matyáš z Lambergu
NástupceFrantišek Antonín z Lambergu
Zemský hejtman v Horním Rakousku
Ve funkci:
1686 – 1712
PanovníkLeopold I., Josef I., Karel VI.

Narození29. října 1637
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí2. listopadu 1712 (ve věku 75 let)
Steyr
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
TitulHodnostní korunka náležící titulu hrabě hrabě
Hodnostní korunka náležící titulu kníže 1711 kníže
Choť(1663) Anna Marie z Trauttmansdorffu (1642–1727)
RodičeJan Maxmilián z Lambergu (1608–1682) a Judita Bruntálská z Vrbna (1612–1690)
DětiJosef Dominik z Lambergu
Leopold Matyáš z Lambergu
František Antonín z Lamberka
František Alois z Lambergu
Jan Filip z Lamberka
Jan Ferdinand z Lamberka
Marie Maxmiliana z Lambergu
PříbuzníJohana Terezie z Lambergu, Kašpar Bedřich z Lambergu a Jan Filip z Lamberka (sourozenci)
Profesepolitik
OceněníŘád zlatého rouna
Řád svatojakubských rytířů
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

editovat
 
Zámek Lamberg ve Steyru

Pocházel ze staré šlechtické rodiny Lambergů, byl nejstarším synem diplomata a císařského nejvyššího hofmistra Jana Maxmiliána z Lambergu (1608–1682), po matce Juditě (1612–1690) byl potomkem Bruntálských z Vrbna. Vzhledem k postavení svého otce u císařského dvora byl vychováván spolu s pozdějším císařem Leopoldem I. a těšil se jeho trvalé důvěře. V letech 1656–1660 absolvoval dlouhou kavalírskou cestu po Evropě, dlouhodobě pobýval ve Francii a Itálii.[1] získal v roce 1662 titul císařského komorníka a v roce 1664 byl jmenován členem říšské dvorní rady.[2] V roce 1666 jel do Benátek přivítat španělskou princenzu Markétu Terezii, aby ji jako budoucí manželku Leopolda doprovodil do Vídně. Poté vykonal několik diplomatických cest, v letech 1667–1668 do Španělska, Francie a po říšských státech, v letech 1676–1677 znovu do Španělska. Jeho mise měly spíše ceremoniální charakter a ve srovnání se svým otcem měl František Josef výrazně menší vliv na politiku. V roce 1686 byl jmenován císařským tajným radou a v letech 1686–1712 byl zemským hejtmanem v Horním Rakousku.[3] V roce 1694 získal Řád zlatého rouna.[4] Krátce před smrtí Leopolda I. byl jmenován členem tajné státní konference (1704). Po synu Leopoldu Matyášovi zdědil v roce 1711 knížecí titul, což byla ojedinělá situace, kdy otec převzal vyšší šlechtický titul po předčasně zemřelém potomkovi.[5]

V roce 1663 se v pražské katedrále sv. Víta oženil s hraběnkou Annou Marií z Trauttmansdorffu (1642–1727), dcerou českého nejvyššího maršálka Adama Matyáše z Trauttmansdorffu, s níž měl početné potomstvo. Ze synů byl nejstarší Leopold Matyáš (1667–1711), který byl oblíbencem císaře Josefa I. a v roce 1707 získal titul knížete. Z dalších synů vynikl Josef Dominik z Lambergu (1680–1761), který byl dlouholetým biskupem v Pasově a kardinálem.

Díky sňatkům svých sester měl František Josef z Lambergu příbuzenské vazby na řadu významných osobností, jeho švagry byli například císařský dvorní maršálek Jindřich Vilém Starhemberg, diplomat a nejvyšší hofmistr Ferdinand Bonaventura z Harrachu nebo nejvyšší lovčí Českého království Jan Adam Hrzán z Harasova.

Mladší bratři Františka Josefa vlastnili majetek v Čechách a na Moravě. Kašpar Bedřich (1648–1686) byl majitelem panství Kunštát na jižní Moravě, kde podnikl barokní přestavbu kunštátského zámku. Další bratr, kardinál a pasovský biskup Jan Filip (1651–1712) zakoupil počátkem 18. století rozsáhlé statky v Pošumaví s hradem Rabí.

Reference

editovat
  1. KUBEŠ, Jiří: Náročné dospívání urozených. Kavalírské cesty české a rakouské šlechty (1620–1750); Pelhřimov, 2013; s. 374 ISBN 978-80-7415-071-5
  2. Seznam členů říšské dvorní rady, s. 94 dostupné online
  3. Seznam představitelů státní správy v rakouských zemích na webu worldstatesmen dostupné online
  4. LOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých (zvláštní otisk ze Zpravodaje Heraldika a genealogie), Praha, 1991; s. 273
  5. Rodokmen knížecí linie Lambergů

Literatura

editovat
  • WISGRILL, Franz Karl, ODELGA, Karl von: Schauplatz des landsässigen nieder-oesterreichischen Adels, 5. díl, Vídeň, 1804; s. 392–395 dostupné online

Externí odkazy

editovat