František Hoplíček

František Hoplíček
	malíř František Hoplíček
Narození	23. dubna 1890; Zvole ; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	13. dubna 1946 (ve věku 55 let); Olomouc ; Československo
Alma mater	Akademie výtvarných umění v Praze
Povolání	atlet, malíř, grafik, ilustrátor, umělecký pedagog a sportovec
Příbuzní	Karel Hoplíček (synovec)
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Hoplíček (23. dubna 1890 Zvole – 13. dubna 1946 Olomouc), byl český akademický malíř, grafik a sportovec.

Život a dílo

Narodil se v malé vesnici Zvole u Šumperku. Vyrůstal v početné rodině, měl pět sourozenců – čtyři bratry (Karla, Ferdinanda, Jana a Josefa) a sestru Annu. Od útlého mládí rád maloval a výtvarný talent byl u něho rozpoznán již na obecné škole v rodné Zvoli učitelem Jakubem Lolkem, jež byl otcem známého malíře Stanislava Lolka. Další studium absolvoval na reálném gymnáziu v Litovli, kde získal i první lekce z kreslení od profesora Otakara Lachmanna^[2].

V roce 1907 odešel do Prahy, kde v letech 1907–1912 studoval na malířské akademii u profesorů Vlaho Bukovace a Rudolfa Ottenfelda. V roce 1906 však zemřel^[3] Hoplíčkovi otec a jeho studia podporoval nejstarší bratr Karel. K jeho spolužákům na akademii patřili budoucí malíři O. Koníček, Z. Kratochvíl a A. Zahel. Další výtvarné vzdělání získal na studijních pobytech ve Vídni a Antverpách. V roce 1910 malíř uspořádal svoji první výstavu v Litovli.

Po studiích trvale žil a pracoval v Olomouci, v roce 1920 se oženil s volyňskou Češkou Helenou Lukesleovou a měli spolu jedinou dceru Alenu. Od počátku svého pobytu se věnoval organizaci kulturního života města, v němž měl od roku 1928 soukromou malířskou školu.

František Hoplíček zemřel po těžké nemoci v Olomouci 13. dubna 1946.

Dílo

Výtvarné dílo

Jako malíř se věnoval především figurální a portrétní malbě, v krajinářské tvorbě upřednostňoval rustikální témata, zejména nejrůznější venkovské práce. Maloval obrazy se sportovní tematikou, vytvářel rovněž návrhy na sportovní diplomy a rozsáhlé bylo jeho působení v oblasti užité grafiky. František Hoplíček byl členem dvou významných umělecký spolků, od roku 1914 byl členem Sdružení výtvarných umělců moravských v Hodoníně a zakládajícím členem Klubu přátel umění v Olomouci. Celoživotní přátelství udržoval se sochařem Juliem Pelikánem.

Sport

Krom umění byl sport pro Františka Hoplíčka jeho velkou vášní, od mládí aktivně sportoval. Již v době studií v Praze závodil za pražský sportovní klub Slávii, pod pseudonymem „Janík“ se aktivně věnoval lehké atletice. Velmi obstojně vrhal koulí, ale jeho hlavní disciplínou byl hod diskem, v němž byl i jednu dobu rekordmanem. V roce 1920 reprezentoval ČSR na VII. olympijských hrách, kde skončil v hodu diskem na sedmém místě. Olympijských her se účastnil ještě jednou, a to v roce 1932, nikoliv už jako aktivní sportovec. Na X. olympijských hrách, byl vystaven jeho obraz „Běžci u cíle“ v umělecké části olympiády v oboru malířství.

Posmrtná připomínka

Atletický sportovní klub AK Olomouc dodnes pořádá na jeho počest Memoriál Františka Hoplíčka.^[4]

Výstavy

Autorské

1910 – Litovel
1990 – František Hoplíček: Ke 100. výročí narození, Galerie výtvarného umění, Hodonín

Společné

1928 – Československé výtvarné umění 1918 – 1928, Brno (Brno-město)
1934 – Vánoční výstava olomouckých výtvarníků, Klub přátel umění v Olomouci, výstavní síň, Olomouc
1935 – Vánoční výstava KPU, Klub přátel umění v Olomouci, výstavní síň, Olomouc
1936 – Tanec v československém umění výtvarném a ve fotografii, Mánes, Praha
1937 – Vánoční výstava výtvarníků KPU, Klub přátel umění v Olomouci, výstavní síň, Olomouc
1938 – III. Zlínský salon, Studijní ústav, Zlín
1940 – Národ svým výtvarným umělcům, Klub přátel umění v Olomouci, výstavní síň, Olomouc
- Matka, dítě, rodina ve výtvarném umění, Pavilon ve Smetanových sadech, Olomouc
1957 – Julius Pelikán, František Hoplíček: Výběr z díla, Dům umění, Olomouc
- Julius Pelikán, František Hoplíček: Výběr z díla, Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, Jihlava
- Julius Pelikán, František Hoplíček: Výběr z díla, Žďár nad Sázavou
1959 – České moderní malířství, Dům umění, Zlín
1960 – Výtvarníci pracujícím, Muzeum Mohelnice, Mohelnice
1971 – Výtvarné umění Olomoucka 1921 – 1971: Výstava k 50. výročí KSČ, Dům umění, Olomouc
1988 – Sociální umění dvacátých let na Moravě, Dům umění města Brna, Brno
2007 – 100. výročí založení Sdružení výtvarných umělců moravských v Hodoníně, Galerie výtvarného umění, Hodonín
2007/2008 – 100. výročí založení Sdružení výtvarných umělců moravských v Hodoníně, Záhorská galéria Jána Mudrocha, Senica
2009/2010 – Antimodernisté, Muzeum umění Olomouc – Muzeum moderního umění, Olomouc
2016 – Uhlem, štětcem, skalpelem…, Muzeum umění Olomouc – Muzeum moderního umění, Olomouc

Díla Františka Hoplíčka v galeriích a muzeích

Galerie

František Hoplíček Děvčátko
František Hoplíček Dáma v křesle (1919)
František Hoplíček Moje matka
František Hoplíček Pradleny
František Hoplíček Ženy na poli
František Hoplíček O žních
František Hoplíček Podzimní orba
František Hoplíček Na saních
František Hoplíček Žně (1932)
František Hoplíček Děti
František Hoplíček Hanácká selka
František Hoplíček Hanačka (1941)
František Hoplíček Zátiší s knihou a kyticí (1943)
František Hoplíček Portrét Cyrila Mandela (dřevoryt, 1920)
František Hoplíček Sto let orelstva Brno litografie (1922)
František Hoplíček Stanislav Lolek (1934)
František Hoplíček Jan Kubelík
František Hoplíček, Autoportrét, kresba tužkou (1945)

Odkazy

Reference

↑ Olympedia. 2006. Dostupné online. [cit. 2020-08-13].
↑ Osobnost: Otakar Lachman
↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Ignáce Hoplíčka farnost Zvole
↑ Historie klubu AK Olomouc, Memoriál Františka Hoplíčka

Literatura

1921 – Výtvarnická Morava (Díl první, dvanáct podobizen), Vydavatelské družstvo Moravsko-slezské revue
1936 - Kulturní adresář ČSR (Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic), Českolipská knih a kamenotiskárna, Česká Lípa
1993 – Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L – Ž), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
- Nový slovník československých výtvarných umělců (I. díl; A – K), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
1995 – Signatury českých a slovenských výtvarných umělců, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
2006 – Nová encyklopedie českého výtvarného umění (Dodatky), Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, Praha

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu František Hoplíček na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Hoplíček
František Hoplíček v informačním systému abART
František Hoplíček v databázi Olympedia (anglicky)
Moravské zemské muzeum Brno, muzejní autority, František Hoplíček
Bakalářská diplomová práce, Jitka Kárská – Méně známí moravští krajináři v první čtvrtině 20. století
Registr sbírek výtvarného umění, František Hoplíček (1890–1946)
Prodejní galerie výtvarného umění Galerie 09, František Hoplíček kresby Archivováno 28. 10. 2021 na Wayback Machine.
František Hoplíček, Salon společnost, sport, divadlo, film, moda, výtvarné umění, Datum vydání 15.03.1931, Číslo 3, str.11

[9ede86e47addfa7eda17f18d560823cf5d081734-1] Olympedia. 2006. Dostupné online. [cit. 2020-08-13].

[2] Osobnost: Otakar Lachman

[matrikaZ-3] Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Ignáce Hoplíčka farnost Zvole

[4] Historie klubu AK Olomouc, Memoriál Františka Hoplíčka

[1]

[2]

[3]

[4]

František Hoplíček
malíř František Hoplíček
Narození	23. dubna 1890 Zvole Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	13. dubna 1946 (ve věku 55 let) Olomouc Československo Československo
Alma mater	Akademie výtvarných umění v Praze
Povolání	atlet, malíř, grafik, ilustrátor, umělecký pedagog a sportovec
Příbuzní	Karel Hoplíček (synovec)^[1]
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.