František Ctibor
František Ctibor (španělsky Fransisko Ctibor, 30. září 1857 Tábor – po 1916 asi La Plata) byl český stavební inženýr a podnikatel, působící především na území Argentiny.
| František Ctibor | |
|---|---|
| Narození | 30. září 1857 Tábor |
| Úmrtí | 1916 (ve věku 58–59 let) La Playa |
| Povolání | stavební inženýr a podnikatel |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život
editovat
Narodil se v Táboře v jižních Čechách, v tzv. Ctiborově domě na hlavním náměstí čp. 6, do rodiny výrobců mýdla.[1] Vystudoval gymnázium v Táboře a poté stavitelství v německém Karlsruhe. V 80. letech 19. století pak vstoupil do služeb francouzské projekční stavební firmy Gustava Eiffela, v rámci které se v letech 1887 až 1889 podílel na stavbě Eiffelovy věže či na francouzském projektu posléze nedokončeného Panamského průplavu.[2]
Do Latinské Ameriky se dostal při práci na projektu Panamského průplavu a po krachu projektu přišel okolo roku 1890 do Argentiny a se svou manželkou, rovněž Češkou, se usadili v Buenos Aires. V létě 1904 s manželkou a synem krátce navštívil Čechy a rodný Tábor. Roku 1905 Ctibor zvítězil v soutěži na výstavbu kanalizace v Buenos Aires.[3] Téhož roku pak zakoupil zpustlou cihelnu v Ringueletu a přebudoval ji moderní kruhovou cihelnu (tzv. Hoffmannovy pece), která následně dosáhla vysoké produkce cihel. Roku 1905 se s rodinou usídlil ve městě La Plata. Cihelna se následně stala jedním z hlavních dodavatelů cihel pro řadu velkých staveb v Buenos Aires, La Plata a okolí. Mj. byly použity při realizaci velkorysého urbanistického konceptu v La Plata guvernéra provincie Dardo Rochy, výstavbě katedrály Neposkvrněného početí Panny Marie tamtéž,[1] doků v Buenos Aires, majáku u argentinského pobřeží[4] či systému metra v Buenos Aires.[3]
František Ctibor zemřel někdy po roce 1916. Pohřben byl na hřbitově Cementerio La Plata ve městě La Plata.
Rodina Ctiborova po další generace pokračuje ve vedení rodinného podniku[4] s názvem Cerámica Ctibor. V areáu firmy je zřízeno také muzeum cihel (Museo de Ladrillo).[5]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b FREGIS. Táborský rodák František Ctibor se prosadil v Argentině. www.jcted.cz [online]. [cit. 2024-01-24]. Dostupné online.
- ↑ Česká stopa v Argentině je stále výrazná. A má tvar cihly - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2016-08-17 [cit. 2024-01-24]. Dostupné online.
- ↑ a b Argentina - Cihelná misie - Šumné stopy | Česká televize. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ a b Z cihel argentinské firmy Ctibor je postavená krásná katedrála ve městě La Plata, známé buenosaireské doky, ale i maják. Dodnes společnost vedou potomci rodiny, která je původně z Tábora. • mujRozhlas. www.mujrozhlas.cz [online]. 2015-11-08 [cit. 2024-01-24]. Dostupné online.
- ↑ Museo del Ladrillo. www.museodelladrillo.com.ar [online]. [cit. 2024-01-24]. Dostupné online.
Literatura
editovat- Tábor. Tábor: A. J. Landfras, 22.7.1904, 1(30), s. 6. ISSN 1805-2320. Dostupné online