František Chalupa (spisovatel)
František Chalupa (30. prosince 1857 Kralice[1] u Uhlířských Janovic – 1. ledna 1890 Praha[2]) byl český básník, spisovatel, novinář a překladatel. Používal i pseudonym Václav Jalovec.
| František Chalupa | |
|---|---|
 František Chalupa. Kreslil Josef Mukařovský r. 1890 podle maturitní fotografie z r. 1877 | |
| Narození | 30. prosince 1857 Kralice  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 1. ledna 1890 (ve věku 32 let) Praha  Rakousko-Uhersko |
| Povolání | spisovatel, básník, novinář a překladatel |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatVystudoval gymnázium v Hradci Králové, kde patřil k nejlepším studentům. Uměl dobře latinsky a řecky, ale naučil se i rusky a polsky, překládal a psal první básně. Profesoři mu doporučovali, aby po maturitě pokračoval ve studiu klasické filologie, otec si naopak přál, aby se stal knězem. František ale toužil vyniknout v literatuře – chtěl se stát učitelem, básníkem, literárním historikem a překladatelem. Aby své plány naplnil, odjel roku 1877 do Prahy, kde se zapsal na filozofickou fakultu.
První rok v Praze byl krušný. Neměl téměř žádné peníze, protože ho otec odmítl podporovat. Přesto vedle studia a soukromého doučování literárně tvořil a účastnil se činnosti Umělecké besedy. Umělci, se kterými se scházel například v restauraci U Myslíků nebo v kavárně Slávie, mu žertovně říkali „ruský mužik” – na rozdíl od ostatních byl rozvážný, umírněný, usedlý, ale i neupravený, s velmi onošeným oblečením. Neměl velké sebevědomí a nerad se svěřoval se soukromými záležitostmi.
Po roce pražského pobytu se jeho situace začala zlepšovat. Za studii o Epiktétově filozofii vyhrál cenu 40 zlatých a jeho literární tvorba se stala známější. Uveřejňoval fejetony, povídky a básně, psal recenze uměleckých děl, překládal z ruštiny, polštiny a latiny a pokračoval ve studiu.
V dubnu 1880 se stal šéfredaktorem časopisu Ruch, kterým zůstal do roku 1882. Bylo to jeho nejplodnější období. Do Ruchu psal množství příspěvků, v některých číslech i víc než polovinu, a to pod vlastním jménem i pod pseudonymy. Několik básnických i prozaických prací vydal i knižně. Psal také kratší zprávy, nekrology a studie do dalších časopisů.
Po roce 1886 se dostal do osobní i tvůrčí krize. Jeho tělesné i duševní zdraví ochabovalo, vytrácela se chuť k práci a problémy k vlastní škodě řešil alkoholem. Možná se nedokázal vyrovnat s rychlým úspěchem, kterého v Praze dosáhl, možná měl jiné soukromé důvody, se kterými se nesvěřoval. Zemřel ve věku 31 let po několikaletém viditelném úpadku. Byl pohřben na Olšanských hřbitovech.
Dílo
editovatChalupa byl činný jako básník, překladatel poezie, novinář a zčásti i literární historik.
Jako překladatel nepostupoval systematicky, ale vybíral si jednotlivé básně, které se mu líbily. Překlady uveřejňoval v časopisech Ruch a Světozor. K jeho nejoblíbenějším autorům patřil ruský Samsonov, který popisoval upadající, zoufalé hrdiny. Překlady vyšly roku 1884 ve sbírkách Kvítí z ruských luhů a Niva.
Jeho vlastní básnická tvorba se inspirovala ruskou epikou. Verš je bohatý a rytmický, trochu jednotvárný, ale s velkou citovou hloubkou. První větší dílo, epickou báseň Záviš, uveřejnil roku 1882 v Poetických besedách. V roce 1889 vyšly v Salonní bibliotéce Zpěvy bohatýrské.
Psal i povídky, s náměty z venkova a historie. Měly charakter lidové četby, snažil se psát pro široké vrstvy. Roku 1886 vydal knihu Naše ves jindy a dnes.
Chtěl se stát i literárním historikem, ale velkých výsledků nedosáhl. Do této oblasti se dají zařadit studie:
- Obrany jazyka a národnosti české (Ruch)
- O básnictví českém za posledních dob (Ruch)
- Přehled devatenácti ročníků Světozoru (Světozor)
- Přehled dvacetileté činnosti Umělecké besedy
Oceňovaný byl i za kratší životopisné články a nekrology, pro které se mu často dařilo vyhledat zajímavé, nepříliš známé informace.
Odkazy
editovatReference
editovatČlánek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Sudějov
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele sv. Apolináře na Novém Městě pražském
Literatura
editovat- ŠIMÁČEK, Matěj Anastasia. František Chalupa. Vzpomínka od M. A. Šimáčka. Světozor. 1. 1890, roč. 24, čís. 8, s. 94–95. Dostupné online.
- ŠIMÁČEK, Matěj Anastasia. František Chalupa. Vzpomínka od M. A. Šimáčka. (Dokončení). Světozor. 1. 1890, roč. 24, čís. 9, s. 107–108. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Autor František Chalupa ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Chalupa (spisovatel)
- František Chalupa v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
- Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Chalupa, František *1857
