František Bouček
František Bouček (28. srpna 1810 Plotiště nad Labem[1], Hradec Králové – 12. září 1882 Poděbrady[2]) byl český lékař, zakladatel první poděbradské nemocnice a významného poděbradského rodu Boučků.[3]
| MUDr. František Bouček | |
|---|---|
.jpg) MUDr. František Bouček | |
| Narození | 28. srpna 1810 Plotiště nad Labem  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 12. září 1882 (ve věku 72 let) Poděbrady  Rakousko-Uhersko |
| Povolání | lékař |
| Děti | Bohumil Bouček |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| syn | Bohumil Bouček |
|---|---|
| vnuk | Bohuslav Bouček |
| zeť | Bohuslav Schnirch |
Život
editovatFrantišek Bouček se narodil roku 1810 do rolnické rodiny žijící v Plotišti nad Labem na Královéhradecku. Vystudoval hradecké gymnázium a poté medicínu na Vídeňské univerzitě. Když se mu po studiích nepodařilo uchytit v Hradci Králové, vrátil se do Vídně a nastoupil jako praktikant do Všeobecná nemocnice města Vídně. Měl bohaté znalosti nejen vnitřního lékařství, ale i chirurgie a porodnictví. V roce 1841 se Bouček stal panským lékařem na poděbradském panství. Velmi si jej tehdy oblíbil Šimon Sina, syn majitele panství barona Jiřího Šimona Siny.[4] Jeho lékařský obvod kromě města zahrnoval ještě 65 obcí v okruhu 25 kilometrů.[3] Příležitostně však musel vypomoci i jinde na Kolínsku, Nymbursku, či Královéhradecku.[5]
Brzy po přistěhování do Poděbrad se oženil s dcerou vrchnostenského sirotčího Antonií Votočkovou, se kterou měl 10 dětí. Rodina žila v usedlosti (k původnímu domu čp. 30 přistavěl ještě dvoupatrový dům čp. 33/II) na Nymburském předměstí (zbořena roku 1980[6]).
Důležitá byla Boučkova role při vzniku první poděbradské nemocnice. Při svém nástupu v roce 1841 Bouček zjistil, že jeho předchůdce vrchnostenský chirurg Jan Löffler pomocí zábav a tombol shromáždil prvních 200 zlatých na stavbu poděbradské nemocnice. Rozhodl se v Löfflerově úsilí pokračovat a dalších 16 let na nemocnici shromažďoval peníze. Do roku 1848 získal celkem 600 zlatých, které měl uloženy u zámeckého vrchního Otruby. V bouřlivém roce 1848 však Otruba půjčil Boučkovy peníze poděbradským gardistům na vyzbrojení. Dr. Bouček trval na vrácení peněz, kvůli čemuž město muselo o pět let později prodat kus obecního lesa Háj. Znepřátelil si Otrubu i některé měšťany a ještě roku 1848 dostal výpověď ze zaměstnání.[5]
Musel se živit na chlumeckém panství jako chudinský lékař a ohledávač mrtvol. Po půl roce se vrátil do Poděbrad, kde převzal nevelké zemědělské hospodářství po svém tchánovi. Stal se rolníkem, aby mohl uživit svou rozrůstající se rodinu.[7] Mezi prvními začal pěstovat cukrovou řepu a používat zemědělské stroje (jeho rodina dokonce vlastnila první šicí stroj ve městě a na Boučkově usedlosti vznikl první tenisový kurt ve městě[8]).[3] Teprve v roce 1856 poděbradské panství převzal Šimon Sina, který Dr. Boučka znovu ustanovil panským lékařem.[5] Zanedlouho mohl opět pracovat i pro město. Roku 1857 František Bouček nákladem 1600 zlatých konečně zřídil malou nemocnici s devíti lůžky, kterou věnoval městu. Byla to nejstarší nemocnice v okrese, neboť nemocnice v Nymburce a Městci Králové byly založeny až v 90. letech 19. století.[9] Nemocnice stála v dnes zaniklé panské ulici (byla zbořena roku 1980). V nemocnici v dalších letech pracoval nejen František Bouček, ale i jeho syn Bohumil Bouček.[3]
František Bouček byl velmi aktivní ve spolkovém životě. Až do své smrti vedl místní pěvecký spolek Hlahol. Dále byl 16 let předsedou vlasteneckého spolku Beseda, jednatelem Hospodářského spolku a členem správní rady poděbradského cukrovaru.[3]
.jpg)
Dr. Bouček zemřel 12. září 1882. Pochován byl do rodinné hrobky na starém poděbradském hřbitově. Zatímco Boučkovy ostatky byly roku 1904 přeneseny na nový hřbitov v Kluku, na místě zůstal starý náhrobek s plaketou od Boučkova zetě sochaře Bohuslava Schnircha.[3] Je to jediný náhrobek, který byl ponechán na místě původního hřbitova.
Připomínky
editovatNa počest Františka Boučka byla pojmenována poděbradská Boučkova ulice. Mezi obyvateli města je rozšířený omyl, že ulice odkazuje k jeho slavnějšímu synu, zakladateli lázní. Boučkova ulice však toto jméno získala ještě před první světovou válkou.[3]
Dílo
editovat- Zápisky praktického lékaře z let 1841-1879. (vydal B. Bouček, 1901)
Odkazy
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Bouček na Wikimedia Commons
Reference
editovat- ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených v Plotišti nad Labem (1801-1837), sign. 19-2, ukn 7407, str. 219. Dostupné online.
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Poděbrady
- ↑ a b c d e f g HRABĚTOVÁ, Jana. Z galerie poděbradských mecenášů – 7. díl. Poděbradské noviny. 2012, roč. 21, čís. 4, s. 5. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-20. Archivováno 20. 8. 2014 na Wayback Machine.
- ↑ ŠMILAUEROVÁ, Eva. Poděbrady v proměnách staletí (1. díl, do roku 1850). Praha: Scriptorium, 2001. ISBN 80-86197-30-1. S. 209.
- ↑ a b c Šmilauerová, 2001, s. 210.
- ↑ HRABĚTOVÁ, Jana. Z galerie poděbradských mecenášů – 8. díl. Poděbradské noviny. 2012, roč. 21, čís. 5, s. 5. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-20. Archivováno 20. 8. 2014 na Wayback Machine.
- ↑ HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbrady – Město mého srdce III. – Obrázky z kulturních dějin. Praha: Nakladatelství Ostrov, 2013. 335 s. ISBN 978-80-86289-78-6. S. 120.
- ↑ Hrabětová, 2013, s. 122.
- ↑ ŠMILAUEROVÁ, Eva. Poděbrady v proměnách staletí (2. díl). Praha: Scriptorium, 2005. ISBN 80-86197-62-X. S. 72.
