František Bláha (voják)
František Bláha (26. února 1886, Poděbrady[1] – 21. května 1945, Terezín) byl československý voják, generál a jeden z vrchních velitelů Obrany národa.
| František Bláha | |
|---|---|
.gif) Generál František Bláha | |
| Narození | 26. února 1886 Poděbrady  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 21. května 1945 (ve věku 59 let) Terezín  Československo |
| Vojenská kariéra | |
| Hodnost | brigádní generál (divizní generál in memoriam) |
| Doba služby | 1914–1945 |
| Sloužil | Rakousko-Uhersko Československo |
| Složka | Rakousko-uherská armáda (1907–1908; 1914) Československé legie (1916–1920) Československá armáda (1920–1945) |
| Jednotka | c. k. zeměbranecký pluk č. 8 c. k. zeměbranecký pluk č. 12 1. čs. střelecká brigáda |
| Velel | 10. rota 6. čs. střel. pluku I. prapor pěšího pluku 45 Pěší pluk 45 21. pěší brigáda 7. pěší brigáda 4.divize (1938) Obrana národa |
| Války | první světová válka druhá světová válka |
 multimediální obsah na Commons | |
Mládí
editovat
Narodil se 26. února 1886 v Poděbradech do rodiny řeznického mistra Františka Bláhy a manželky Anny, rozené Effenbergrové.[1][2] Vystudoval nižší gymnázium v Hradci Králové. V letech 1907–1908 vykonal vojenskou službu u zeměbraneckého pluku v Praze. Po vypuknutí první světové války byl 23. listopadu 1914 odeslán na ruskou frontu, kde po šesti dnech padl do zajetí. Do československých legií vstoupil 6. ledna 1916 v Tjumeni.[3] Po vystudování důstojnické školy v Kyjevě v hodnosti poručíka působil v náborové komisi 6. čs. střeleckého pluku. Po absolvování kurzu v Jassách v letech 1917 - 1918 se opět v řadách svého pluku účastnil bojů u Marianovky a Jekatěrinburgu, jehož byl od 18. září 1918 do 1. června 1919 velitelem. Do nově vzniklého Československa se dostal 1. června 1921.
Vojenská kariéra
editovatPo ročním pobytu na hlavním štábu byl převelen k 45. pěšímu pluku do Chustu na Podkarpatské Rusi. V březnu 1923 již velel 1. praporu tohoto pluku, krátce nato se stal zástupcem velitele pluku a od prosince velitelem pluku. Po absolvování řady kurzů byl v listopadu 1932 jmenován velitelem 21. pěší brigády v Košicích. Po roce byl jmenován velitelem Velitelské školy v Praze.
V letech 1935–1938 velel 7 pěší brigádě v Josefově a od 1. ledna 1938 se stal zástupcem velitele 4. pěší divize. Té velel během mobilizace od 21. června do 15. října 1938.
Německá okupace
editovatPo okupaci Čech a Moravy německou armádou se v řadách Obrany národa zapojil do odboje a od června 1944 po zatčení gen. Nováka stanul v čele této organizace. Ve spolupráci s příslušníky výsadku Barium vybudoval ve východních Čechách mobilizační síť počítající s vytvořením čtyř divizí a jejich nasazením po přiblížení se fronty.[2]
Dne 17. listopadu 1944 byl zatčen gestapem a uvězněn v Malé pevnosti v Terezíně. Zde se sice dožil osvobození Československa, ale zemřel při epidemii tyfu 21. května 1945.
Po válce
editovatIn memoriam byl v roce 1946 povýšen do hodnosti divizního generála.
- In memoriam
-
Hrob Františka Bláhy na poděbradském hřbitově -
Osobní věstník MNO číslo 101 ze dne 26. října 1946 titulní strana - povýšení do hodnosti divizního generála
_02.JPG)
Památka
editovatDne 22. dubna 2015 byla v místě rodného domu Františka Bláhy odhalena pamětní deska.[4]
Vyznamenání
editovat- 1919
Řád sokola s meči - 1919
Řád sv. Stanislava II. stupně s meči - 1921
Československý válečný kříž 1914–1918 - 1921
Československá revoluční medaile - 1921
Československá medaile Vítězství - 1930
Ordinul Steau Romäniei eu spade in gradul de Commandor - 1946
Československý válečný kříž 1939 (in memoriam)
Velitelé ON
editovat| Velitelé vojenské ilegální odbojové organizace Obrana národa (ON) | ||
|---|---|---|
Předchůdce:.1945.jpg) (leden 1942 – červen 1944) |
(červen – listopad 1944) |
Nástupce:.Alex.jpg) (listopad 1944 – květen 1945) |
Odkazy
editovatLiteratura
editovat- LÁNÍK, Jaroslav a kolektiv. Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945. Praha: Ministerstvo obrany ČR-AVIS, 2005. ISBN 80-7278-233-9.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 5. sešit : Bi-Bog. Praha: Libri, 2006. 478-585 s. ISBN 80-7277-309-7. S. 528.
Reference
editovat- ↑ a b Matrika N Poděbrady, 1880-1891, snímek 222, záznam o narození a křtu
- ↑ a b KUBELKA, Aleš. Poděbradští hrdinové 2. světové války. Poděbradské noviny. 2015, s. 5. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-08. Archivováno 8. 3. 2016 na Wayback Machine.
- ↑ VÚA, Záznam vojáka: Bláha František
- ↑ VIDEO: Poděbradští odhalili pamětní desku generálu Františku Bláhovi [online]. Nymburský deník, rev. 2015-04-22 [cit. 2016-03-07]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Bláha na Wikimedia Commons - Vojenská kariéra v datech na forum.valka.cz
