František Albert Libra

český architekt

František Albert Libra, narozený jako František Albert Schön,[1] (8. dubna 1891 Český Herálec[1]30. června 1958 Praha) byl český funkcionalistický architekt a urbanista.

František Albert Libra
Rodné jménoFrantišek Albert Schön
Narození8. dubna 1891
Český Herálec
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí30. června 1958 (ve věku 67 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materČeské vysoké učení technické v Praze
Povoláníarchitekt, stavitel a urbanista
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
 
Původní synagoga ve Velvarech

Studoval německou reálku v Jihlavě, poté od roku 1910 českou techniku v Praze, odkud v roce 1913 přešel na techniku německou. Studia ale dokončil až po první světové válce, v níž bojoval na rumunské frontě. Otevřel si pak roku 1921 společnou architektonickou kancelář s Josefem Karlem Říhou, nikdy však nepracovali na společném projektu. Rok 1925 strávil ve Francii, kde nabíral inspiraci a seznamoval se s novými trendy. Ve své tvorbě proto opustil národní styl, dekorativismus či purismus a stavěl již jen funkcionalistické stavby,[2] které neměly jen umělecké kvality, ale též výborné provozní řešení.[3]

Často to byly spořitelny nebo jiné veřejné budovy, převážně v Praze nebo jiných městech v Čechách (výjimkou bylo pouze Masarykovo sanatorium pro léčbu TBC ve Vyšných Hágách z roku 1932, jeho největší realizace, a Dům energetiky v Ostravě postavený roku 1954). Z nich vyniká především Rakovník, pro nějž vytvořil regulační plán a postavil zde obchodní akademii, spořitelnu, koupaliště, urnový háj atd. V poválečném období realizoval školní a zdravotnické stavby, průmyslové podniky nebo obytné domky v dělnických koloniích. Po roce 1948 se ovšem musel přizpůsobit socialistickému realismu, ačkoli dokázal vyprojektovat např. i správní budovu Energovodu v Praze, která odkazovala na jeho oblíbeného Otto Wagnera.[2] Byl v té době zaměstnán ve Stavoprojektu a od roku 1952 v pražském Energoprojektu.[4]

Kromě architektury se věnoval i široké spolkové činnosti. Jako violoncelista se účastnil aktivit Umělecké besedy, Spolku pro moderní hudbu a Českého spolku pro komorní hudbu. Dále byl např. členem Klubu Za starou Prahu, Klubu architektů, Svazu architektů ČSR, Svazu československého díla, Svazu československých výtvarných umělců nebo i Autoklubu Republiky československé. Zemřel na nádor ledviny.[2] Pohřben byl na Olšanských hřbitovech.

 
Hrobka rodiny F. A. Libry na Olšanských hřbitovech
 
Památkově chráněný vstupní objekt někdejší továrny AGA v Kolbenově ulici v Praze-Vysočanech.
 
Praha-Holešovice, U Městských domů 2–4

Realizované stavby (výběr)

editovat

Reference

editovat
  1. a b Farnost Herálec. Matriční záznam o narození a křtu [online]. Moravský zemský archiv Brno [cit. 2020-09-27]. Dostupné online. 
  2. a b c František Albert Libra [online]. Plzeňský architektonický manuál [cit. 2019-07-10]. Dostupné online. 
  3. Architekti v českých zemích: LIBRA František Albert (1891-1958) [online]. Prostor [cit. 2019-07-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-09-13. 
  4. František Albert Libra [online]. Archiweb [cit. 2019-07-10]. Dostupné online. 
  5. RYSKA, Petr. Kolonie Svoboda [online]. Praha neznámá, 2015-1-22. Dostupné online. 
  6. SODOMKOVÁ, Magdalena. Na pražských Vinohradech bagry bez povolení ničí památkově chráněnou vilu. Radnice žádá zastavení demolice. Deník N [online]. 2018-11-30. Dostupné online. 
  7. Základní škola v Trmicích [online]. Ústí - Aussig.net [cit. 2019-07-10]. Dostupné online. 
  8. LUKEŠ, Zdeněk. Edison. Neviditelný pes. 2007-12-04. Dostupné online [cit. 2010-11-27]. 
  9. RACKOVÁ, Kateřina. Industriální Holešovice [online]. Praha Neznámá, 2015-07-06 [cit. 2019-07-10]. Dostupné online. 
  10. Jesle v Máchově ulici [online]. Ústí - Aussig.net [cit. 2019-07-10]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • Harmonický racionalismus, architektonické dílo Františka Alberta Libry, katalog k výstavě, Praha, Národní galerie, 1997, text: Eva Librová, Radomíra Sedláková
  • Pražský industriál, editoři: Lukáš Beran, Vladislava Valchářová, Praha, ČVUT, Výzkumné centrum průmyslového dědictví, 2007, ISBN 80-01-03586-7 (2. vydání)
  • Eva Librová, Architekt F.A. Libra : hrst vzpomínek na otce, Praha : Mladá fronta ISBN 978-80-204-1866-1 : Národní technické muzeum ISBN 978-80-7037-175-6, 2008

Externí odkazy

editovat