František Šípek

český divadelní režisér a komik
O českém politikovi z Benešovska pojednává článek František Šípek (politik).

František Šípek (20. prosince 1850, Vídeň27. ledna 1906, Praha[1]) byl český herec-komik a divadelní režisér.

František Šípek
František Šípek (1898)
František Šípek (1898)
Narození20. prosince 1850
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí27. ledna 1906 (ve věku 55 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povolánírežisér, herec, dramatik a zpěvák
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodil se 20. prosince 1850 ve Vídni[2] v české rodině. Studoval reálné školy v Praze, ale brzy odešel k divadlu.[3] Roku 1867 se připravoval u Karla Šimanovského, následujícího roku poprvé veřejně vystoupil v Kravíně v úloze pážete v Tylově hře Mistr Jan Hus. Poté působil u několika divadelních společností — Švandovy, Stankovského a Pokorného. V letech 1881–2 hrál v městském divadle v Plzni. Když známý herec Jindřich Mošna onemocněl na hlasivky, nahradil jej Šípek v Prozatímním divadle, ale po jeho uzdravení odešel zpět do Švandovy společnosti. Příležitostně účinkoval i v brněnském Národním divadle.[4]

Měl velký talent pro komické role. Kvůli svým projevům na scéně měl občas problémy se zákonem; nepříjemnosti mu dělal především policejní komisař Dedera, známý z dob Karla Havlíčka. Jednou byl zatčen a postaven před soud v Kutné Hoře pro zločin pobuřování; soud jej však odsoudil pouze pro přestupek ke 14 dnům vězení.[3]

V roce 1892 uskutečnil s divadelní společností Františka Ludvíka cestu do USA, kde vystupovali především v Chicagu. Po návratu do Čech se nejprve přidal k Pištěkově společnosti a v roce 1898 se stal režisérem divadla Uranie, které zprvu hrálo na výstavě inženýrů a architektů v Praze.[4]

Roku 1904 získal koncesi pro vlastní společnost, s níž 15. září zahájil v Jičíně cestu po Čechách. Potýkala se ale s nepřízní publika i finančními těžkostmi. To mělo nepříznivý vliv na Šípkovo duševní zdraví — stával se podrážděným, zádumčivým, často se rozplakal, pronásledoval ho strach, že se neuživí. Koncem roku 1905, během pobytu v Jindřichově Hradci, byl jeho stav tak špatný, že už nebyl schopen ani hrát, ani řídit provoz divadla. Byl dopraven ke známým do Prahy,[4] a když nemoc nepolevovala, byl 9. ledna 1906 přijat do ústavu choromyslných.[5] Ranila jej rovněž mrtvice na pravou polovinu těla. Po necelých třech týdnech v ústavu zemřel v noci na sobotu 27. ledna 1906.[4] Pohřben byl na Olšanských hřbitovech za velké účasti herců a dalších představitelů kultury.[2]

Soudívalo se o něm všelijak. Pro jeho zatrpklou výbojnost mu někteří dávali přezdívku "nepřítel lidu". Věděli, že tento nepřístupný morous něžně miloval svou matku, že o ni pečoval až do vysokého stáří s upřímnou synovskou láskou a vodíval ji do divadla, kdykoli vystupoval v nějaké dobré úloze? Věděli, jak pomáhal starým hereckým veteránům a jak učil mladší kolegy, u nichž našel opravdové nadání? Snad měli víc pravdy ti, kdož mu přezděli "zlý dobrák". Jeho srdce nebylo bezcitné. Bylo zraněné. Světem, lidmi, tíhou života.
— Rudolf Deyl [6]

Knižně vyšly jeho práce:[7]

  • Šarapatky (1901)
  • Václav Hora, myslivec 18. praporu, aneb, Pražské děti : lidová hra se zpěvy o 4 jednáních (1901)

Literatura

editovat

Reference

editovat
  1. Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u Apolináře, sign. AP Z36, s. 183
  2. a b Pohřeb herce Frant. Šípka. Národní listy. 1906-01-30, roč. 46, čís. 29, s. 2. Dostupné online [cit. 2011-12-03]. 
  3. a b A. N. Z divadla na výstavě. Zlatá Praha. 1898-09-09, roč. 15, čís. 44, s. 526. Dostupné online [cit. 2011-12-03]. 
  4. a b c d Pohřeb herce Frant. Šípka. Národní politika. 1906-01-29, roč. 24, čís. 28, s. 2. Dostupné online [cit. 2011-12-03]. 
  5. Do ústavu choromyslných. Národní listy. 1906-01-10, roč. 46, čís. 9, s. 2. Dostupné online [cit. 2011-12-03]. 
  6. Rudolf Deyl: Vavříny s trny, Československý spisovatel, Praha, 1973, str. 82
  7. Podle seznamu prací v NK ČR.

Externí odkazy

editovat