František Čáda
František Čáda (30. května 1895 Karlín[1] – 10. října 1975 Brno) byl český kodikolog, právní historik a archivář. Působil v Českém zemském archivu, archivu Národního muzea a později jako profesor i děkan Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Stal se autorem mnoha knih pojednávajících o historii práva v Česku i ve střední Evropě.
| prof. JUDr. František Čáda | |
|---|---|
| Děkan Právnické fakulty MU | |
| Ve funkci: 1936 – 1937 | |
| Předchůdce | František Weyr |
| Nástupce | Jaroslav Kallab |
| Ve funkci: 1945 – 1946 | |
| Předchůdce | Rudolf Dominik |
| Nástupce | Vladimír Vybral |
| Narození | 30. května 1895 Karlín  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 10. října 1975 (ve věku 80 let) Brno  Československo |
| Choť | Božena Kubíčková |
| Rodiče | František Čáda |
| Děti | Helena Flodrová |
| Alma mater | Karlova univerzita |
| Profese | archivář, pedagog, právník, učitel, historik, knihovník, muzeolog a redaktor |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život
editovatPo absolvování pražského gymnázia studoval v letech 1914–1918 na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, 13. března roku 1919 získal titul doktora práv.[2] V letech 1917–1921 studoval také na Filozofické fakultě UK[3] a zároveň na Státní škole archivních studií v Praze. Už během těchto studií se vzhledem k finanční situaci rodiny po smrti otce stal pracovníkem Českého zemského archivu, poté archivu Národního muzea a roku 1923 se na pražské právnické fakultě habilitoval pro československé právní dějiny. Roku 1926 ale Prahu opustil a stal se mimořádným, po roce 1933 řádným[4] profesorem středoevropských právních dějin na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.[5]
Byl aktivním členem řady vědeckých společností, např. Královské české společnosti nauk, České akademie věd a umění, spolku Všehrd, Československé akademické společnosti Právník apod. Jako první poválečný děkan se velmi zasloužil o obnovu brněnské právnické fakulty, za statečnost během okupace obdržel Zlatý klíč Kounicových kolejí, kde byl také vězněn,[6] a pamětní medaile za boj za svobodu a za boj proti fašismu.
Po komunistickém převratu však musel z fakulty odejít, nebylo mu umožněno ani pokračovat v přednáškách dějin veřejné správy a statistiky na brněnské filozofické fakultě, a útočiště nakonec našel až v komisi pro soupis a studium rukopisů Československé akademie věd, kde spolupracoval s profesorem římského práva Miroslavem Boháčkem. V roce 1965 prozkoumal v zámecké knihovně kroměřížského zámku jednu z nejstarších liturgických knih dochovaných v českých zemích Kroměřížský sakramentář. Stať o něm napsal spolu s kolegou muzikologem profesorem Františkem Pokorným.[7] Po zbytek produktivního života se tak věnoval kodikologii.[8]
Rodina
editovatFrantišek Čáda se narodil jako starší ze dvou dětí profesora filosofie a pedagogiky Františka Čády a Marie, rozené Kastnerové, měl mladší sestru Marii.[9][10]
Archiváři byli kromě něj i další členové rodiny. Dne 2. července 1929 se František Čáda oženil s archivářkou PhDr. Boženou Kubíčkovou (1899–1986), jejich dcera Helena Flodrová (1931–2012), rozená Čádová též vystudovala archivnictví.[4]
Reference
editovat- ↑ Kniha narozených farnosti při kostele sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně [online]. Archiv hlavního města Prahy [cit. 2017-05-27]. Matriční záznam o narození a křtu. KAR N 14. Dostupné online.
- ↑ Archiv Univerzity Karlovy, fond Matriky Univerzity Karlovy, inv. č. 4, Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity IV., strana 1625
- ↑ V Archivu Univerzity Karlovy, fond Matriky Univerzity Karlovy, doklad o ukončení studia chybí.
- ↑ a b Kal. prof. JUDr. František Čáda [online]. Brno: Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2013-05-31 [cit. 2014-07-30]. Dostupné online.
- ↑ František Čada (1895 – 1975) [online]. Brno: Právnická fakulta Masarykovy univerzity [cit. 2015-04-16]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ František Čáda (1895 – 1975) [online]. Brno: The European Society for History of Law [cit. 2014-07-30]. Dostupné online.
- ↑ ČÁDA, František; POKORNÝ, František. Sacramentum Cremsiriense. Studie o rukopisech. 1965, roč. 4, s. 29–48.
- ↑ ŠUMOVÁ, Martina. František Čáda (1895–1975). Akademický bulletin. 2005, čís. 11. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-08. Archivováno 8. 8. 2014 na Wayback Machine.
- ↑ První pobytová přihláška rodiny
- ↑ Druhá pobytová přihláška rodiny
Literatura
editovat- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Čáda
- MAREČKOVÁ, Marie. Život a dílo prof. JUDr. Františka Čády. Brno: Masarykova univerzita, 1993. 18 s. ISBN 80-210-0780-X.
- VOJÁČEK, Ladislav. František Čáda. In: SKŘEJPKOVÁ, Petra. Antologie československé právní vědy v letech 1918–1939. Praha: Linde, 2009. ISBN 978-80-7201-750-8. S. 15–19.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 179.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 10. sešit : Č–Čerma. Praha: Libri, 2008. 503–606 s. ISBN 978-80-7277-367-1. S. 507–508.
