Frans Timmermans
Franciscus Cornelis Gerardus Maria „Frans“ Timmermans (* 6. května 1961 Maastricht) je nizozemský politik, v letech 2014–2023 místopředseda Evropské komise vedené Junckerem a od roku 2019 von der Leyenovou. Mezi roky 2019–2023 byl také evropským komisařem pro opatření v oblasti klimatu. V srpnu 2023 opustil první komisi von der Leyenové, když se stal premiérským kandidátem koalice Strany práce a Zelené levice v listopadových parlamentních volbách.[1]
| Frans Timmermans | |
|---|---|
 Frans Timmermans (2023) | |
| 1. místopředseda Evropské komise | |
| Ve funkci: 1. listopadu 2014 – 30. listopadu 2019 | |
| Předseda | Jean-Claude Juncker Ursula von der Leyenová |
| Předchůdkyně | Catherine Ashtonová |
| Nástupce | úřad zanikl |
| Výkonný místopředseda Evropské komise (spolu s Vestagerovou a Dombrovskisem) | |
| Ve funkci: 1. prosince 2019 – 22. srpna 2023 | |
| Předsedkyně | Ursula von der Leyenová |
| Předchůdce | úřad vznikl |
| Nástupce | Maroš Šefčovič |
| Evropský komisař pro opatření v oblasti klimatu | |
| Ve funkci: 1. prosince 2019 – 22. srpna 2023 | |
| Předsedkyně | Ursula von der Leyenová |
| Předchůdce | Miguel Arias Cañete |
| Nástupce | Maroš Šefčovič (zastupující) |
| Ministr zahraničí Nizozemska | |
| Ve funkci: 5. listopadu 2012 – 17. října 2014 | |
| Předseda vlády | Mark Rutte |
| Předchůdce | Uri Rosenthal |
| Nástupce | Bert Koenders |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Strana práce (1990–2023) Demokraté 66 (1985–1990) GroenLinks–PvdA (od 2023) |
| Rodné jméno | Franciscus Cornelis Gerardus Maria Timmermans |
| Narození | 6. května 1961 (63 let) Maastricht  Nizozemsko |
| Národnost | Limburgish people |
| Sídlo | Heerlen |
| Alma mater | Radbodova univerzita v Nijmegenu Univerzita Nancy II St. George's British International School Lotrinská univerzita Nancyská univerzita Bernardinuscollege |
| Profese | politik, diplomat a sloupkař |
| Náboženství | katolická církev |
| Ocenění | Řád kříže země Panny Marie 1. třídy (2008) velkokříž Řádu litevského velkoknížete Gediminase (2008) Time 100 (2021) rytíř Řádu čestné legie Řád za zásluhy … více na Wikidatech |
| Commons | Frans Timmermans |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
V letech 2014–2019 působil jako komisař pro lepší regulaci, institucionální vztahy, vládu práva a chartu základních práv. V letech 2012–2014 zastával úřad ministra zahraničí ve druhé vládě Marka Rutteho. Během úřadování zahájil vyšetřování sestřelení letu Malaysia Airlines 17.
V eurovolbách 2019 kandidoval jako spitzenkandidát, volební lídr skupiny Pokrokového spojenectví socialistů a demokratů. Jeho kandidaturu na post předsedy komise na povolebním summitu EU v červenci 2019 zablokovaly státy visegrádské čtyřky s Itálií.[2] Premiér Andrej Babiš jej označil za potenciální absolutní katastrofu.[3] Vlády Polska, Maďarska a Rumunska Timmermansovi oponovaly kvůli jeho dřívějšímu zpochybňování nezávislosti justic zmíněných států a kritice jejich přístupu k migrační krizi.[4]
V období 1985–1990 byl členem strany Demokraté 66 a v roce 1990 vstoupil do Strany práce.
S manželkou Irene Timmermansovou má čtyři děti. Hovoří šesti jazyky (nizozemsky, anglicky, francouzsky, německy, italsky a rusky).
Vyznamenání
editovat
komtur Řádu za zásluhy – Rumunsko, 2006[5][6]
důstojník Řádu za zásluhy Polské republiky – Polsko, 18. října 2006 – udělil prezident Lech Kaczyński za vynikající služby při propagaci polských záležitostí[7]
rytíř Řádu čestné legie – Francie, 2007
velkokříž Řádu Jižního kříže – Brazílie, 2008
Řád kříže země Panny Marie I. třídy – Estonsko, 6. května 2008[8]
velkokříž Řádu litevského velkoknížete Gediminase – Litva, 18. června 2008[9]
komtur Řádu polární hvězdy – Švédsko, 2009
velkokříž Řádu za zásluhy – Chile, 2009
rytíř Řádu Oranžsko-nasavského – Nizozemsko, 2010
velkokříž Řádu za zásluhy Polské republiky – Polsko, 23. června 2014 – udělil prezident Bronisław Komorowski za vynikající zásluhy o rozvoj polsko-nizozemských vztahů[10]
_-_Commander_BAR.png){kind=small}
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Timmermans opouští EK, povede levici v nizozemských volbách. České noviny [online]. 2023-08-22 [cit. 2023-08-26]. Dostupné online.
- ↑ Echo24.cz, ČTK. „Nezpůsobilá.“ Nevolte von der Leyenovou, německá SPD tlačí na evropské socialisty. Echo24.cz [online]. 2019-07-13 [cit. 2019-12-02]. Dostupné online.
- ↑ Babiš: Timmermans? To by byla absolutní katastrofa. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2019-07-02]. Dostupné online.
- ↑ BOFFEY, Daniel. Anti-Brexit anglophile Frans Timmermans tipped for top EU post. The Guardian. 2019-06-30. Dostupné online [cit. 2019-07-02]. ISSN 0261-3077. (anglicky)
- ↑ SYSTEMS, Indaco. Decretul nr. 1309/2006 privind conferirea Ordinului național Petru Merit în grad de Comandor. Lege5 [online]. [cit. 2020-09-17]. Dostupné online. (Romanian)
- ↑ Cancelaria Ordinelor. canord.presidency.ro [online]. [cit. 2020-09-17]. Dostupné online.
- ↑ Postanowienie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 18 października 2006 r. o nadaniu orderów i odznaczeń. isap.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2020-09-17]. Dostupné online.
- ↑ Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2020-09-17]. Dostupné online.
- ↑ Apdovanotų asmenų duomenų bazė. www.lrp.lt [online]. [cit. 2020-09-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-01. (litevsky)
- ↑ Postanowienie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 23 czerwca 2014 r. o nadaniu orderów. isap.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2020-09-17]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Frans Timmermans na Wikimedia Commons - Frans Timmermans na Parlement & Politiek (nizozemsky)
