Francouzská Polynésie

Francouzská Polynésie; Polynésie française; Porinetia Farani
vlajka	; znak
	Hymna; Regionální hymna Ia Ora 'O Tahiti Nui;
Geografie
	; Poloha Francouzské Polynésie
Hlavní město	Papeete
Rozloha	4 167 km²
Nejvyšší bod	Mont Orohena (2241 m n. m.)
Časové pásmo	−10
Poloha	17°32′ j. š., 149°34′ z. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	306 145
Hustota zalidnění	64 obyv./km²
Jazyk	francouzština (úřední jazyk), tahitština a další jazyky
Státní útvar
Státní zřízení	zámořské společenství Francie
Prezident	Moetai Brotherson
Měna	CFP frank (XPF)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	258 PYF PF
MPZ	F
Telefonní předvolba	+689
Národní TLD	.pf
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Francouzská Polynésie (francouzsky Polynésie française) je zámořské společenství Francie v Oceánii tvořené 118 ostrovy rozesetými po území, velkém asi jako celá Evropa.

Vědci se dnes všeobecně shodují, že právě Francouzská Polynésie je územím, které bylo osídleno lidmi jako jedno z posledních míst planety. Prvními ostrovy, které byly ve Francouzské Polynésii osídleny, byly Markézské ostrovy. Stalo se tak teprve ve druhém století před naším letopočtem. Z Francouzské Polynésie pochází aerolinie AirTahiti a Air Tahiti Nui.

Historie

Polynésané souostroví osídlili kolem roku 200 př. n. l. V reakci na vyhoštění francouzské katolické misie byla na ostrovy vyslána válečná loď a v roce 1842 byl nad Tahiti a ostrovem Tahuata vyhlášen francouzský protektorát. Celé souostroví bylo Francií anektováno v 80. letech 19. století.^[1]

Symboly

Francouzská Polynésie, francouzské závislé území, užívá vedle francouzských symbolů i své vlastní.

Vlajka

Vlajka Francouzské Polynésie je tvořena listem o poměru stran 2:3 se třemi vodorovnými pruhy, červeným, bílým a červeným, o poměru šířek 1:2:1. Uprostřed bílého pruhu je umístěn znak Francouzské Polynésie.

Znak

Znak Francouzské Polynésie je kruhový emblém. V něm je na pěti stylizovaných modrých pruzích mořských vln vyobrazený červený, hnědě korunovaný a čelně plující domorodý člun s plachtou. Na člunu je napříč položená hnědá plošina, na které stojí pět stylizovaných hnědých lidských postav. Za člunem září deset žlutých slunečních paprsků.

Hymna

Hymna Francouzské Polynésie je píseň Ia Ora 'O Tahiti Nui (česky Ať žije Tahiti Nui). Hudbu složil Jean Paul Berlier, na textu se podílelo více osob.

Geografie

Ostrov Bora-Bora

Dělení Francouzské Polynésie

Ostrovy se seskupují do několika souostroví sopečného původu, která dohromady pokrývají oblast o rozměrech asi 2000 km² ze západu na východ a 2400 km² ze severu na jih. Sousedy Francouzské Polynésie jsou na západě ve vzdálenosti asi 350 km Cookovy ostrovy, na severu ve vzdálenosti asi 430 km Kiribati a na východě ve vzdálenosti asi 370 km Pitcairnovy ostrovy.

Skládá se z pěti souostroví, nejznámějším ostrovem je zřejmě Tahiti v souostroví Společenské ostrovy. Ostrov Tahiti je nejosídlenější a nachází se na něm hlavní město Papeete s mezinárodním letištěm Fa'a'ā International Airport, které je jediným mezinárodním letištěm ve Francouzské Polynésii (bylo postaveno v roce 1960). Díky tomu je Tahiti leteckou bránou Francouzské Polynésie a všichni, kteří sem přilétají ze zahraničí, musí projít právě Papeete. Tahiti je vzdáleno asi 7800 km západně od pobřeží Peru a 3800 km od severovýchodního okraje Nového Zélandu.

Francouzská Polynésie je jednou z pěti tzv. Zámořských společenství a dělí se oficiálně^[2] na pět částí (francouzsky subdivisions administratives):

Návětrné ostrovy (francouzsky Îles du Vent), jež jsou součástí Společenských ostrovů
Závětrné ostrovy (francouzsky Îles Sous-le-Vent), jež jsou součástí Společenských ostrovů
Souostroví Markézy (francouzsky Îles Tuamotu Marquises)
Souostroví Tuamotu – Gambierovy ostrovy (francouzsky Îles Tuamotu Tuamotu-Gambier)
Jižní souostroví (francouzsky Îles Australes), jehož součástí je Bassovy ostrovy (francouzsky Îles (de) Bass)

Ekonomika

K hlavním zdrojům příjmů Francouzské Polynésie patří turistika, chov černých perel a produkce kopry pro olej. Také se tu pěstují ananasy, vanilka, káva a různé ovoce.

Testování atomových zbraní

Satelitní snímek NASA – atol Fangataufa

Francouzská Polynésie sloužila jako pokusná střelnice pro atomové zbraně v 60. až 90. letech 20. století, kam se přesunuly ze severní Afriky poté, co se osamostatnila bývalá kolonie Alžírsko.^[3] Na atolech Mururoa a Fangataufa Francie až do roku 1973 prováděla pokusné jaderné výbuchy v atmosféře, poté až do roku 1996 výbuchy podzemní.^[4]

Odkazy

Reference

↑ Francouzská Polynésie: Malé souostroví s jadernou minulostí. 100+1 zahraniční zajímavostí. 8. února 2018.
↑ Journal officiel de la République française ("Official Journal of the French Republic"), May 20 1972.
↑ Jaderné testy zhoršily zdraví domorodců. Aktuálně.cz [online]. Economia, 4.8.2006 [cit. 2010-02-27]. Dostupné online.
↑ ŠUTA, Miroslav. 20 let od útoku na Rainbow Warrior – Francouzští atentátníci zůstali ve vězení jen 2 roky [online]. Britské listy, 11. července 2005 [cit. 2010-02-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-01.

Související články

Zámořská Francie

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Francouzská Polynésie na Wikimedia Commons
Průvodce Francouzská Polynésie ve Wikicestách
Slovníkové heslo Francouzská Polynésie ve Wikislovníku

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Francouzská Polynésie: Malé souostroví s jadernou minulostí. 100+1 zahraniční zajímavostí. 8. února 2018.

[2] Journal officiel de la République française ("Official Journal of the French Republic"), May 20 1972.

[3] Jaderné testy zhoršily zdraví domorodců. Aktuálně.cz [online]. Economia, 4.8.2006 [cit. 2010-02-27]. Dostupné online.

[4] ŠUTA, Miroslav. 20 let od útoku na Rainbow Warrior – Francouzští atentátníci zůstali ve vězení jen 2 roky [online]. Britské listy, 11. července 2005 [cit. 2010-02-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-01.

[1]

[2]

[3]

[4]