Frýdlantská výšina
Frýdlantská výšina je 399,1 metrů vysoký kopec nad městem Frýdlant v okrese Liberec. Kopec je také znám jako Resselův kopec (Resselberg) nebo jako U Rozhledny.[1] Od roku 1907 na něm stojí 21 metrů vysoká cihlová rozhledna a odpočinkový areál.
Frýdlantská výšina | |
---|---|
Frýdlantská rozhledna při vrcholu kopce | |
Vrchol | 399 m n. m. |
Poznámka | rozhledna |
Poloha | |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Pohoří | Frýdlantská pahorkatina / . / Raspenavská pahorkatina |
Souřadnice | 50°56′4″ s. š., 15°4′36″ v. d. |
Frýdlantský vrch | |
Hornina | tefrit |
Povodí | Smědá |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
editovatPrvní rozhlednu otevřel 6. června 1890 frýdlantský Okrášlovací spolek. Šlo o 14 metrů vysokou dřevěnou věž krytou po celém obvodu. Jejím stavitelem byl místní podnikatel v oboru truhlářství Josef Haupt. Ten se také později stal předsedou spolku a jeho pamětní deska se dodnes nachází na stěně rozhledny (je viditelná jen z přistavěné klubovny). Tato věž však musela být na jaře 1906 pro celkovou zchátralost vlivem povětrnostních podmínek stržena.
Již 17. května 1906 byl položen základní kámen nové rozhledny – tentokrát z pálených cihel a žulových kvádrů. Postavila ji firma Appel&Hampel za částku necelých 9000 korun, z čehož 1000 korun složil stavitel Antonín Dressler, kterého připomíná tabulka na západní straně věže a po kterém byla rozhledna nazvána Dresslerova výšina. Rozhledna včetně přistavěného pohostinství byla slavnostně otevřena 30. dubna 1907.
Dne 2. května 1940 byla správa rozhledny převedena na Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory. Po roce 1945 pohostinství nefungovalo, rozhledna byla neudržována a chátrala, přesto však zůstávala přístupná a to až do roku 1958, kdy byla nad podlažním platem stavebně upravena, zastřešena a používána jako lokální převaděč televizního signálu. Do zděné budovy někdejšího pohostinství pak bylo umístěno zařízení pro navigaci dopravních letadel.
Telekomunikační systémy byly roku 1979 přeneseny na novou ocelovou věž a na jaře roku 1980 byla rozhledna i zchátralé budovy předány frýdlantským městským národním výborem TJ Slovan Frýdlant. Tělovýchovná jednota je dala do užívání svému turistickému odboru, který ji znovu zpřístupnil 6. listopadu 1982. V roce 1992 se odbor KČT ve Frýdlantě registroval na MV ČR jako samostatný Klub turistů Frýdlant (KTF) a uzavřel smlouvu s TJ Slovan Frýdlant o dlouhodobém pronájmu celého areálu „U rozhledny“.
Rozhledna
editovatNa rozhlednu vede sto schodů. Kvůli vzrostlým stromům a nízké nadmořské výšce je rozhled z ní omezen, přesto lze vidět velkou část Jizerských hor a masiv Smrku, celé město Frýdlant i se zámkem, Ještěd, Lužické hory a polské povrchové doly. Rozhledna se nazývá buď prostě jako Frýdlantská rozhledna nebo Frýdlantská výšina.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Portál veřejné správy ČR [online]. [cit. 2010-03-28]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Frýdlantský vrch na Wikimedia Commons