Frýdlantská výšina

alternativní název pro Frýdlantský vrch či Frýdlantskou výšinu (399

Frýdlantská výšina je 399,1 metrů vysoký kopec nad městem Frýdlantokrese Liberec. Kopec je také znám jako Resselův kopec (Resselberg) nebo jako U Rozhledny.[1] Od roku 1907 na něm stojí 21 metrů vysoká cihlová rozhledna a odpočinkový areál.

Frýdlantská výšina
Frýdlantská rozhledna při vrcholu kopce
Frýdlantská rozhledna při vrcholu kopce

Vrchol399 m n. m.
Poznámkarozhledna
Poloha
SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
PohoříFrýdlantská pahorkatina / . / Raspenavská pahorkatina
Souřadnice
Frýdlantský vrch
Frýdlantský vrch
Horninatefrit
PovodíSmědá
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

První rozhlednu otevřel 6. června 1890 frýdlantský Okrášlovací spolek. Šlo o 14 metrů vysokou dřevěnou věž krytou po celém obvodu. Jejím stavitelem byl místní podnikatel v oboru truhlářství Josef Haupt. Ten se také později stal předsedou spolku a jeho pamětní deska se dodnes nachází na stěně rozhledny (je viditelná jen z přistavěné klubovny). Tato věž však musela být na jaře 1906 pro celkovou zchátralost vlivem povětrnostních podmínek stržena.

Již 17. května 1906 byl položen základní kámen nové rozhledny – tentokrát z pálených cihel a žulových kvádrů. Postavila ji firma Appel&Hampel za částku necelých 9000 korun, z čehož 1000 korun složil stavitel Antonín Dressler, kterého připomíná tabulka na západní straně věže a po kterém byla rozhledna nazvána Dresslerova výšina. Rozhledna včetně přistavěného pohostinství byla slavnostně otevřena 30. dubna 1907.

Dne 2. května 1940 byla správa rozhledny převedena na Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory. Po roce 1945 pohostinství nefungovalo, rozhledna byla neudržována a chátrala, přesto však zůstávala přístupná a to až do roku 1958, kdy byla nad podlažním platem stavebně upravena, zastřešena a používána jako lokální převaděč televizního signálu. Do zděné budovy někdejšího pohostinství pak bylo umístěno zařízení pro navigaci dopravních letadel.

Telekomunikační systémy byly roku 1979 přeneseny na novou ocelovou věž a na jaře roku 1980 byla rozhledna i zchátralé budovy předány frýdlantským městským národním výborem TJ Slovan Frýdlant. Tělovýchovná jednota je dala do užívání svému turistickému odboru, který ji znovu zpřístupnil 6. listopadu 1982. V roce 1992 se odbor KČT ve Frýdlantě registroval na MV ČR jako samostatný Klub turistů Frýdlant (KTF) a uzavřel smlouvu s TJ Slovan Frýdlant o dlouhodobém pronájmu celého areálu „U rozhledny“.

Rozhledna

editovat
Související informace naleznete také v článku Frýdlantská rozhledna.

Na rozhlednu vede sto schodů. Kvůli vzrostlým stromům a nízké nadmořské výšce je rozhled z ní omezen, přesto lze vidět velkou část Jizerských hor a masiv Smrku, celé město Frýdlant i se zámkem, Ještěd, Lužické hory a polské povrchové doly. Rozhledna se nazývá buď prostě jako Frýdlantská rozhledna nebo Frýdlantská výšina.

Reference

editovat
  1. Portál veřejné správy ČR [online]. [cit. 2010-03-28]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]

Externí odkazy

editovat