Fort XX Křelov
Fort XX Křelov je jednou z 22 vybudovaných pevností okolo města Olomouce. Ty se budovaly od konce 18. století do roku 1874.
Fort XX Křelov | |
---|---|
![]() | |
Účel stavby | |
V současné době místo pro společenské akce | |
Základní informace | |
Architekt | Julius von Wurmb |
Výstavba | 1854–1858 |
Cena | 228 000 zlatých |
Stavebník | František Josef I. |
Současný majitel | Lobster Olomouc Group |
Poloha | |
Adresa | Fort XX Escot, Křelov, ![]() |
Nadmořská výška | 231 m n. m. |
Souřadnice | 49°37′2,82″ s. š., 17°12′53,54″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 14189/8-1725 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
editovatBěhem třicetileté války byla Olomouc dobyta švédským vojskem generála Torstensona. Znovu pak za války o rakouské dědictví obsadil město pruský král Fridric II. Marie Terezie tak rozhodla o vytvoření nové bastionové pevnosti podle plánů inženýra Pierra Philippa Bechade de Rochepine, která vznikla mezi lety 1742–1757.[zdroj?!] Ta se osvědčila už roku 1758, kdy město znovu oblehl Fridrich II., tentokrát neúspěšně. Stavitelé si ale uvědomili některé nedostatky obranného systému, například neopevněné výšiny na okraji města. Olomouc se tak proměnila z bastionové pevnosti na pevnost fortovou. Stavěny byly forty permanentní, tedy zděné, a provizorní.[1]
Fort XX Křelov byl zřízen roku 1854, nejdříve jako provizorní. Následně byl v letech 1854–1858 přeměněn na permanentní podle projektu inženýra Julia von Wurmba. Za prusko-rakouské války byl v roce 1866 doplněn o zemní val s postavením pro dělostřelce. Tehdy tady sloužilo 310 vojáků a osazeno bylo deset děl.[1] Pruské vojsko ale Olomouc obešlo, podobně jako pevnostní město Josefov.[2] Dne 6. července 1877 uhodil do fortu blesk. Ten mohl způsobit zničení, jelikož tehdy byl fort plný výbušnin.[1]
Status pevnosti je Olomouci zrušen 9. března 1886 dekretem císaře Františka Josefa I., který nabyl platnosti 7. listopadu 1888.[3] Forty byly následně využívány rakousko-uherskou a poté i československou armádou ke skladovým účelům.[2] Díky dobrému stavu zachovalosti byl Fort XX 20. dubna 1964 zapsán na seznam státního seznamu kulturních památek.[4] Po invazi do Československa vojsk Varšavské smlouvy, byl v letech 1968-1990 využíván sovětskou armádou.[5] Od roku 2020 je v soukromém vlastnictví firmy Lobster Group a.s., která tady pořádá společenské události a do budoucna plánuje jeho otevření pro veřejnsot.[6]
Základní popis stavby
editovatFort má třičtvrtěkruhový půdorys. Ten je obklopený příkopem a valem. V centru se nachází reduit (kasárenský objekt), do kterého se vchází neogotickou branou, po padacím mostě. Kasematy pak sloužily jako sklady a ubytovna mužstva.[1] Celková cena za výstavbu fortu, včetně stavebních úprav, činila 228 000 zlatých.[7]
Reference
editovat- ↑ a b c d DAVID, Petr; LUDVÍK, Petr; SOUKUP, Vladimír. Nejkrásnější výlety na pevnosti a opevnění. 1. vyd. Praha: Euromedia Group, 2017. 168 s. (Rodinné toulky). ISBN 978-80-242-5697-9. Kapitola Co byly forty? Olomouc a okolí, s. 146, 147.
- ↑ a b DIBELKOVÁ, Irena; KOL. Pevnosti a opevnění v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Olympia, 2007. 168 s. (Navštivte...). ISBN 978-80-7376-013-7. S. 156, 157.
- ↑ Historie pevnosti :: Pevnostní město Olomouc. fortressolomouc.webnode.cz [online]. [cit. 2025-02-13]. Dostupné online.
- ↑ Fort XX Křelov [online]. Národní památkový ústav [cit. 2025-02-13]. Dostupné online.
- ↑ Roman Vondál: Křelovský Fort XX Escot plánujeme více otevřít lidem. www.olomouc.cz [online]. [cit. 2025-02-13]. Dostupné online.
- ↑ Domů. Lobster Group [online]. [cit. 2025-02-13]. Dostupné online.
- ↑ Fort XX. u Křelova – barokní olomoucká pevnost. www.turistika.cz [online]. [cit. 2025-02-13]. Dostupné online.