Florentinum
Florentinum je administrativní komplex v městské části Praha 1 poblíž Masarykova nádraží. Komplex byl navržen studiem Jakub Cigler Architekti a postaven investiční skupinou Penta Investments. Stavba probíhala mezi roky 2012 až 2014. Současným majitelem je čínská společnost CEFC.
| Florentinum | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Architekt | Jakub Cigler Architekti |
| Výstavba | 2012–2014 |
| Stavebník | Penta Investments |
| Současný majitel | Florentinum ASSET, a. s. |
| Pojmenováno po | Florenc |
| Poloha | |
| Adresa | Na Florenci 2116/15, Florenc, Praha 1,  Česko |
| Ulice | Na Florenci |
| Souřadnice | 50°5′19,99″ s. š., 14°26′4,57″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis
editovat
Komplex má celkem 9 pater, tvoří ho několik budov propojených s organicky tvarovanými žebrovými věžemi. Ve vnitrobloku, který spojuje ulice Na Poříčí a Na Florenci se nachází veřejné náměstí se zelení nazvané Desfourská zahrada. Vstup do jednotlivých kancelářských křídel vede právě přes vnitřní náměstí. Fasády jsou řešeny modulovou fasádní konstrukcí s předsazeným sklobetonovým obkladem světlé barvy v typových podlažích a tmavé barvy v parteru. Fasádní obklad nejvyšších ustupujících podlaží je vyroben z alucobondu černé barvy.[1]
Budova má 49 tisíc m² kanceláří, součástí je také 7,5 tisíc m² restaurací a obchodů, plocha skladů je 3,4 tisíc m², komplex dále náměstí se zahradou a galerie. V podzemí obsahuje parkování s 602 místy, 55 z nich je veřejných.[2][3] Celková plocha pozemku je 15 tisíc m², podlažní plocha 126 tisíc m².[1]
Historie
editovat
Původně na tomto místě stála budova České typografie pocházející z 80. let 20. století. Uvnitř sídlil deník Rudé právo, od 90. let 20. století deníky jako Hospodářské noviny, Večerník, Lidová demokracie či Český deník.[4] Prosklená budova brutalistického slohu obsahovala 25 tisíc m² již zastaralých[5] kanceláří a 45 tisíc m² skladů. Penta Investments tuto budovu odkoupila od rakouské společnosti S+B CEE Beteiligungsverwaltungs v roce 2010. Její demolice začala na podzim 2012.
Stavba Florentina začala v březnu 2012. Kolaudace proběhla v říjnu 2013, první nájemníci se nastěhovali v lednu 2014.[6] Po výstavbě bylo Florentinum největším kancelářským komplexem v Praze postavené v jedné stavební etapě,[7] výstavba stála přibližně 5,5 milard korun.[8]
V listopadu 2016 budovu odkoupila od skupiny Penta Investments čínská firma CEFC;[8] odhadovaná cena transakce byla 7,6 miliardy korun.
Ocenění
editovat- Best Office Development 2013 (Construction Investment Journal Awards Czech Republic) – ocenění za nejlepší administrativní projekt a za šetrnost vůči životnímu prostředí
- LEED Gold – 2. nejlepší certifikát ekologičnosti
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Administrativní projekt Florentinum od Cigler Marani Architects získal další ocenění [online]. archiweb.cz, 2013-12 [cit. 2017-06-01]. Dostupné online.
- ↑ Florentinum už začíná sloužit veřejnosti. Praha.eu [online]. [cit. 2023-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-11-24.
- ↑ V Praze bylo otevřeno Florentinum. Budova nabízí náměstí i zahradu. iDNES.cz [online]. 2014-01-06 [cit. 2017-06-19]. Dostupné online.
- ↑ Obří demolice v centru Prahy, z České typografie stojí už jen jeden dům. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2017-06-19]. Dostupné online.
- ↑ KALÁB, Vladimír. Slovenská Penta koupila Českou typografii. Hospodářské noviny. 2010-01-26. Dostupné online [cit. 2017-06-19].
- ↑ Florentinum se stavělo 20 měsíců. Nyní je hotové a otevře se už v lednu - metro.cz. Metro.cz [online]. 2013-10-30 [cit. 2017-06-19]. Dostupné online.
- ↑ Florentinum v centru Prahy je po 20 měsících stavby zkolaudované [online]. archiweb.cz, 2013-10 [cit. 2017-06-01]. Dostupné online.
- ↑ a b Největší obchod Číňanů v Praze: CEFC kupuje od Penty komplex Florentinum. iDNES.cz [online]. 2016-11-09 [cit. 2017-06-22]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Florentinum na Wikimedia Commons - Oficiální stránky Archivováno 28. 6. 2017 na Wayback Machine.
