Flavia Julia Constantia
Flavia Julia Constantia (po roce 293?[1] – cca 330?) byla římská císařovna, manželka Licinia a členka konstantinovské dynastie. Byla dcerou římského císaře Constantia I. Chlora a jeho manželky Flavie Maximiany Theodory, kromě toho byla mladší nevlastní sestrou císaře Konstantina Velikého.[2]
| Flavia Julia Constantia | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | Trevír |
| Úmrtí | 330 Konstantinopol |
| Nábož. vyznání | křesťanství |
| Choť | Licinius |
| Děti | Licinius II |
| Rodiče | Constancius I. Chlorus a Flavia Maximiana Theodora |
| Příbuzní | Konstantin I. Veliký, Anastasie (sestra Konstantina I. Velikého), Eutropia, Julius Constantius, Flavius Dalmatius a Flavius Hannibalianus (sourozenci) |
| Funkce | římská císařovna |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis
editovatConstantia byla jedním ze šesti dětí narozených v manželství Constantia I. a Theodory. Ačkoli její datum narození není známé, musela se narodit po roce 293, protože to byl rok sňatku jejích rodičů.[3] Jejími sourozenci byli Julius Constantius, Flavius Dalmatius, Hannibalianus, Anastasie a Eutropie.[4] Kromě toho jejím nevlastním bratrem byl Konstantin I. Veliký, který se narodil v předchozím vztahu Constantia Chlora s Helenou.
V roce 313 ji Konstantin I. Veliký provdal za spolucísaře Licinia u příležitosti jejich setkání v Mediolanum.[5] V roce 315 se v manželství narodil Valerian Licinian Licinius. Následující rok nastal boj o moc mezi Liciniem a Konstantinem, přičemž Constantia zůstala na manželově straně. Druhý konflikt mezi oběma rivaly v roce 324 skončil Liciniovou porážkou, přičemž Konstantin zpočátku Licinia na Constantiinu přímluvu ušetřil, ale nakonec ho v roce 325 nechal popravit. Druhou ranou pro Constantii byla poprava jejího syna Valeria, rovněž na příkaz Konstantina.
I přes tato příkoří žila Constantia v následujících letech na dvoře nevlastního bratra Konstantina a užívala titulu Nobilissima femina. Kostantin si ji oblíbil, důkazem jeho přízně byla ražba mince s jejím vyobrazením a s titulem „Constantia Soror Constantini AVG“ („Constantia, sestra Constantina Augusta“). Konvertovala ke křesťanství,[6] přičemž podporovala ariánskou stranu na prvním nikajském koncilu v roce 325.[7]
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Flavia Julia Constantia na anglické Wikipedii.
- ↑ SEAR, David. Roman Coins and Their Values Volume 4. [s.l.]: Spink & Son, Ltd, 2011. 552 s. Dostupné online. ISBN 978-1-912667-25-3. S. 517. (anglicky)
- ↑ ORLIN, Eric. Routledge Encyclopedia of Ancient Mediterranean Religions. [s.l.]: Routledge, 2015. 1090 s. Dostupné online. ISBN 978-1-134-62559-8. (anglicky)
- ↑ POHLSANDER, H.A. Constantia. Ancient Society. Roč. 24, čís. 0, s. 151–167. [JSTOR 44079527 Dostupné online] [cit. 2024-09-08]. DOI 10.2143/AS.24.0.2005864. (anglicky)
- ↑ Jones, Martindale a Morris 1971, s. 895.
- ↑ Jones, Martindale a Morris 1971, s. 291.
- ↑ JEROME. Three biographies: Malchus, St. Hilarion and Paulus the First Hermit Authored by Saint Jerome. Londýn: limovia.net, 2012. ISBN 978-1-78336-016-1. (anglicky)
- ↑ Philostorgius a Ecclesiastical History 1855, s. 151-167.
Literatura
editovat- JONES, Arnold H. M.; MARTINDALE, John Robert; MORRIS, John. The prosopography of the later Roman empire. Vol. 1: A. D. 260 - 395. Cambridge University Press.: Cambridge Univ. Press, 1971. Dostupné online. ISBN 0-521-07233-6. (anglicky)
- PHILOSTORGIUS. Ecclesiastical History. Překlad Edward Waldord. London: Henry G. Bohn, York Street, Covent Garden. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Flavia Julia Constantia na Wikimedia Commons
