Obloha

vše při pohledu ze zemského povrchu vzhůru
(přesměrováno z Firmament)

Obloha nebo také nebe (archaicky, knižně a básnicky firmament z lat. firmamentum vzpěra, sloup nebo nebeská klenba). „Firmament” je ta pevná část nebes, která ještě spadá do sféry fyzické, za ním začíná skutečné nebe, sféra nadzemská a božská. Firmament (nebeská klenba) odděluje pozemský svět od světa „vyšší moci”.

Typická denní obloha
Obloha za větrného oblačného počasí
Bouřková obloha
Pohled na oblohu do zenitu
Obloha při západu Slunce
O zelenině přikládané na talíř k hlavnímu chodu pojednává článek Obloha (gastronomie).

Obloha je ta část zemské atmosféry nebo vesmíru, která je viditelná z povrchu Země (nebo jiné planety). Někdy se říká, že ptáci a letadla létají na obloze. Přesnější definice je obtížná.

Při denním světle je obloha světle modrá, což je důsledkem rozptylu slunečního světla v ní[1]. Nad Zemí není žádný modrý objekt, který bychom viděli. Za slunečného počasí je díky Rayleighovu rozptylu tmavší v zenitu a světlejší na horizontu. Při východu a západu Slunce červená a oranžová. Naopak v noci je obloha černá a posetá hvězdami.

Během dne, pokud není zataženo, je na obloze vidět Slunce. V noci je pak možno na obloze spatřit hvězdy, planety a Měsíc. (Měsíc lze vidět často i ve dne. Některé hvězdy a planety pak za výjimečných podmínek také.) Při svítání a soumraku bývá vidět planeta Venuše, která se označuje poprvé jako Jitřenka, podruhé jako Večernice; někdy jsou vidět ranní nebo večerní červánky (Zora nebo zastarale zoře je slovanské označení jak pro (zejména) Jitřenku, ranní červánky, úsvit,[2] ale i pro večerní červánky a Večernici, bohyně Zora odpovídá římské Auroře.[3] Na obloze je možno spatřit mnoho přírodních jevů jako oblaka, duhu, polární záři nebo blesk.

V astronomii se jako obloha označuje nebeská sféra, což je zdánlivá plocha nad Zemí, kde se pohybují Slunce, hvězdy, planety a měsíce. Nebeská sféra je rozdělena na části nazývané souhvězdí.

Obloha v náboženstvích

editovat

Obloha hraje silnou roli v mnoha náboženstvích. Někdy je ztotožňována s nebem — místem posmrtného života, nebo je pokládána za místo, kde sídlí božstva. Pro Číňany se někdy rozdíl mezi nebem a bohem stírá.

Bohové nebe

editovat

Externí odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. MAŇÁK, Roman. Rayleighův a Mieův rozptyl. Optické úkazy v atmosféře [online]. 2012-04-24 [cit. 2012-05-31]. Dostupné online. 
  2. PSJČ (dostupné online na http://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php, navštíveno 1. 3. 2009), ale (jen) takto i SSJČ a SSČ
  3. http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/358497-zora Archivováno 25. 2. 2008 na Wayback Machine. Navštíveno 1. 3. 2009

Související články

editovat