Wikipedie

Filipova Huť

část obce Modrava v okrese Klatovy

Filipova Huť (německy Philippshütten) je částí obce Modrava v okrese Klatovy. Nachází se na jižních svazích rozsochy hory Antýgl (1254 m), v údolí Filipohuťského potoka, v nadmořské výšce 1093 metrů. Je tak nejvýše položeným sídlem v České republice.[3] V roce 2011 zde trvale žilo šestnáct obyvatel.[4] Z osady se otevírá výhled na bavorskou horu Roklan.

Filipova Huť
Filipova Huť s výhledem na Roklan
Filipova Huť s výhledem na Roklan
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecModrava
OkresKlatovy
KrajPlzeňský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°1′47″ s. š., 13°31′13″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel33 (2021)[1]
Katastrální územíFilipova Huť (57,4 km²)
Nadmořská výška1093 m n. m.
PSČ34192
Počet domů7 (2011)[2]
Filipova Huť
Filipova Huť
Další údaje
Kód části obce97853
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V katastrálním území Filipovy Hutě je také samota Březník.

Historie

editovat

Filipova Huť vznikla jako osada kolem sklářské huti na duté sklo, kterou založili v roce 1785 Franz Denk a Franz Weber z Horních Hrádků (Schlösselwald). Jméno dostala po tehdejším majiteli prášilského panství Filipu Kinském. Po dokončení Vchynicko-tetovského kanálu v roce 1800 bylo v osadě postaveno 17 domků pro rodiny dřevorubců. Sklárna zanikla v roce 1820 a další prosperita obce byla plně spojena s dřevařstvím.

V roce 1930 ve Filipově Huti žilo 12 Čechů a 488 Němců. Po druhé světové válce byli odtud, stejně jako z ostatních pohraničních obcí, Němci vysídleni.

Státní statistický úřad v Praze uvádí, že v obci Filipova Huť (okres Vimperk) o rozloze 5745 ha bylo k 22. květnu 1947 sečteno 214 přítomných obyvatel.[5]

Územní příslušnost

editovat
  • v letech 1869–1890 byla osada Filipová Huť osadou obce Prášily[6]
  • k 1. lednu 1948 patřila obec Filipova Huť do správního okresu Sušice, soudní okres Hartmanice, poštovní úřad Kvilda, stanice sboru národní bezpečnosti Modrava, železniční stanice a nákladiště Lipka na Šumavě[7]
  • k 1. únoru 1949 patřila obec Filipova Huť do okresu Vimperk, kraj Českobudějovický[8][9][10]
  • k 1. lednu 1950 patřila obec Filipova Huť do okresu Vimperk, kraj Českobudějovický[11]
  • k 1. červenci 1952 byla Filipova Huť, okres Vimperk, kraj Českobudějovický, vedena jako samostatná obec[12]
  • k 1. lednu 1955 byla osada Filipova Huť částí obce Horská Kvilda, okres Vimperk, kraj Českobudějovický[13]
  • k 1. červenci 1960 byla osada Filipova Huť částí obce Modrava, okres Klatovy, kraj Západočeský[14]
  • k 1. lednu 1980 byla osada Filipova Huť částí obce Srní, okres Klatovy, kraj Západočeský[6]
  • k 24. listopadu 1990 byla osada Filipova Huť částí obce Modrava, okres Klatovy, kraj Západočeský[6]
Matriční příslušnost
editovat
  • od 1. ledna 1950 patřila obec Filipova Huť pod matriční úřad Místního národního výboru Kvilda[11]
  • od 1. ledna 1955 patřila osada Filipova Huť - obec Horská Kvilda pod matriční úřad Místního národního výboru Vimperk[13]

Pamětihodnosti

editovat

Venkovská usedlost ev.č. 2 byla v roce 1958 vyhlášena jako kulturní památka – má pozoruhodný a v Česku již málokde dochovaný zvýšený nájezd do stodoly. V osadě stávala čtvercová kaple, která byla v letech 1962–1964 zbořena. Připravuje se její obnova.

Turistický ruch

editovat

Ve Filipově Huti je dostupné ubytování v řadě hotelů a penzionů. Osada je nástupním místem na rozsáhlou síť turistických, cykloturistických a běžkařských tras.

 
Pohled k pohraničnímu hřebeni hor ze zastávky autobusu na Filipově Huti ve směru na Kvildu

Kamenná panoramatická mapa s lavičkou

editovat

Na konci října 2023 se uskutečnila (s vědomím a podporou obce Modrava) instalace kamenné žulové lavičky věnované Karlu Klostermannovi. Součástí instalace je i panoramatická mapa ručně vytesaná do horní plochy několikatunového bloku mrákotínské žuly. Oba objekty jsou umístěny „bezprostředně u sebe“ na turisty vyhledávaném vyhlídkovém místě, odkud se naskýtá pohled na hraniční šumavské vrcholky s dominantou Velkého a Malého Roklanu. Sochařskou práci provedli studenti kamenosochařského oboru (učni) spolu se svými pedagogy (mistry kamenosochaři) ze střední uměleckoprůmyslové školy svaté Anežky České z Českého Krumlova. (Patronem realizace byla Bára Bohuslavová a Jiří Schlosser.)[15][16][17][18]

  •  
    Lavička Karla Klostermanna
  •  
    Panoramatická kamenná mapa
  •  
    Oba kamenné objekty
  •  
    Výhled na Velký a Malý Roklan

Reference

editovat
  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Statistická ročenka České republiky 2014. Praha: Český statistický úřad, 2014. 815 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2580-2. S. 63.  Archivováno 2. 1. 2015 na Wayback Machine.
  4. ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 232. 
  5. ↑ Seznam obcí v zemích Českých k 1. únoru 1949. Praha: Státní statistický úřad S. 29. 
  6. ↑ a b c Historický lexikon obcí České republiky - 1869–2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. [cit. 2023-04-02]. Dostupné online. 
  7. ↑ Seznam obcí v zemi České k 1. lednu 1948. Praha: Státní statistický úřad S. 130, položka 2. 
  8. ↑ Vládní nařízení číslo 3 / 1949 Sb. ze dne 18. ledna 1949 o územní organizaci okresů v Českých zemí. Praha: [s.n.] S. částka 2., dne 26. ledna 1949. 
  9. ↑ Zákon číslo 280 / 1948 Sb. o krajském zřízení. [s.l.]: [s.n.] S. příloha k par. 2, odst. 2 zákona, položka 2., 3. 
  10. ↑ Seznam obcí v zemích Českých k 1. únoru 1949. Praha: Státní statistický úřad S. 29, položka 17. 
  11. ↑ a b Seznam matričních obvodů v Českých krajích k 1. lednu 1950. Praha: Ministerstvo vnitra S. 18, položka 5. 
  12. ↑ Seznam obcí v zemích Českých k 1. červenci 1952. Praha: Ministerstvo vnitra S. 29. 
  13. ↑ a b Administrativní lexikon obcí republiky Československé k 1. lednu 1955. Praha: Státní statistický úřad a Ministerstvo vnitra S. 79. 
  14. ↑ Seznam obcí ČSSR k 1. červenci 1960. Praha: Ministerstvo vnitra S. 70. 
  15. ↑ Kamenná panoramatická mapa s lavičkou ve Filipově Huti [online]. Kudy z nudy cz [cit. 2024-09-10]. GPS:49,031152 13,525507. Dostupné online. 
  16. ↑ Kamenná lavička (Odpočinkové místo) / Modrava - Filipova Huť / (Panoramatická kamenná mapa) [online]. Mapy cz [cit. 2024-09-10]. GPS: 49.0311036N, 13.5254617E (49°1'51.973"N, 13°31'31.662"E). Dostupné online. 
  17. ↑ Kamenná panoramatická mapa s lavičkou ve Filipově Huti [online]. Střední uměleckoprůmyslová škola sv. Anežky České, Český Krumlov, 2023-11-23 [cit. 2024-09-10]. Dostupné online. 
  18. ↑ V obci Modrava je nová kamenná panoramatická mapa s lavičkou – FOTKY [online]. QAP cz (internetové noviny / Informace z Plzeňského kraje kvapem), 2023-11-07 [cit. 2024-09-10]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Filipova_Huť&oldid=24421009“