Filip Pařížský

francouzský princ

Ludvík Filip Albert Orleánský, hrabě pařížský (Louis Philippe Albert d'Orléans, comte de Paris; 24. srpna 1838, Paříž8. září 1894, Stowe v hrabství Buckinghamshire) byl francouzský princ, důstojník a historik. Byl nejstarším synem Ferdinanda Filipa Orleánského a vnukem posledního francouzského krále Ludvíka Filipa.

Filip Pařížský
Narození24. srpna 1838
Paříž
Úmrtí8. září 1894 (ve věku 56 let)
Stowe
PohřbenKrálovská kaple sv. Ludvíka v Dreux
PotomciAmélie Orleánská, Helena Orleánská, Isabela Orleánská, Luisa Orleánská, Ferdinand František Orleáanský, Filip VIII. Francouzský, Karel Orleánský, princ Francie a Jakub Antonín Orleáanský
OtecFerdinand Filip Orleánský
MatkaHelena Meklenbursko-Zvěřínská
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Po smrti svého otce v roce 1842 postoupil Filip na pozici následníka trůnu svého dědečka, francouzského krále Ludvíka Filipa. Po únorové revoluci roku 1848 byl však nucen odejít s rodinou do britského exilu. Od smrti svého dědečka v roce 1850 byl coby Filip VII. uznáván příznivci Orleánského rodu (orleániststy) za legitimního uchazeče o francouzský trůn. Během americké občanské války působil se svým bratrem Robertem a dalšími členy rodiny jako důstojník v armádě Unie. Jako člen štábu Potomacské armády se pod vedením generála George B. McClellana vyznamenal v tažení na Richmond roku 1862. Napsal pak o občanské válce čtyřdílnou historickou práci.

Po pádu Druhého francouzského císařství roku 1870 se dva monarchistické proudy orleánistů a legitimistů pokusily o vzájemné usmíření s cílem obnovit monarchii. Jako krále měl Filip uznat Bourbona Jindřicha z Chambordu jakožto Jindřicha V., a ten měl naopak uznat ústavu „červencové monarchie“. Tato „fúze“ však selhala z důvodu toho, že ultrakonzervativní hrabě Chambord v manifestu z července 1871 odmítl přijmout revoluční trikolóru i královský erb se třemi zlatými liliemi na modrém štítu jako symboly francouzského státu. Pro něj byl přijatelný pouze bílý prapor s liliemi používaný absolutistickým ancien régime před francouzskou revolucí, zatímco Filip kompromis podporoval. Za tímto sporem o vlajku se projevily dva protichůdné pohledy na božské právo na jedné straně a princip národní suverenity vytvořený revolucí na straně druhé.

V roce 1873 se Filip znovu pokusil uzavřít kompromis s hrabětem z Chambordu v jeho exilu ve Frohsdorfu a uznal jeho právo na trůn. Dohoda však zůstala pouze povrchní, protože zůstaly odlišné pohledy obou táborů. Poté, co v roce 1883 bezdětný Chambord zemřel a královská linie Bourbonů vymřela, Filip vyhlásil nárok Orleánských na výhradní právo následnictví trůnu. Ultraloajální stoupenci legitimismu to však odmítli a vyhlásili vlastního uchazeče o trůn z rodu Bourbon-Anjou, takže rozkol v monarchistickém hnutí pokračoval.

Mezitím se ve Francii konsolidovala třetí republika a monarchisté v roce 1876 ztratili většinu v Poslanecké sněmovně ve prospěch republikánů. 22. června 1886 byl přijat zákon o vyhoštění orleánského rodu z Francie, načež se Filip vrátil do Anglie, kde pak zemřel. Byl pohřben v kapli Saint-Charles Borromée ve Weybridge. V roce 1950 byl zrušen zákon o vyhoštění rodu, takže roku 1958 mohlo být jeho tělo i těla dalších uprchlých členů rodu převezeno do Chapelle royale Saint-Louis v Dreux, tradičním pohřebišti rodiny.

Louis Philippe se 30. května 1864 oženil se svou sestřenicí Marií Isabelou (1848–1919), dcerou Antonína Orleánského, vévody z Montpensier. Měli osm dětí:

  • Louis Philippe Albert d'Orléans, Comte de Paris: History of the Civil War in America (Philadelphia, Porter and Coates, 1875–1888), ve 4 svazcích

Vývod z předků

editovat
 
 
 
 
 
Ludvík Filip I. Orleánský
 
 
Ludvík Filip II. Orleánský
 
 
 
 
 
 
Luisa Henrietta Bourbonská
 
 
Ludvík Filip
 
 
 
 
 
 
Ludvík Jan Maria Bourbonský
 
 
Luisa Marie Adelaida Bourbonská
 
 
 
 
 
 
Marie Tereza Felicitas d'Este
 
 
Ferdinand Filip Orleánský
 
 
 
 
 
 
Karel III. Španělský
 
 
Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský
 
 
 
 
 
 
Marie Amálie Saská
 
 
Marie Amálie Neapolsko-Sicilská
 
 
 
 
 
 
František I. Štěpán Lotrinský
 
 
Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská
 
 
 
 
 
 
Marie Terezie
 
Filip Pařížský
 
 
 
 
 
Ludvík Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
Fridrich František I. Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
 
 
 
 
Šarlota Žofie Sasko-Kobursko-Saalfeldská
 
 
Fridrich Ludvík Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
 
 
 
 
Jan August Sasko-Gothajsko-Altenburský
 
 
Luisa Sasko-Gothajsko-Altenburská
 
 
 
 
 
 
Luisa Reuss-Schleiz
 
 
Helena Meklenbursko-Schwerinská
 
 
 
 
 
 
Arnošt August II. Sasko-Výmarsko-Eisenašský
 
 
Karel August Sasko-Výmarsko-Eisenašská
 
 
 
 
 
 
Anna Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
Karolína Luisa Sasko-Výmarsko-Eisenašská
 
 
 
 
 
 
Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský
 
 
Luisa Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 
Karolína Falcko-Zweibrückenská
 

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Louis Philippe Albert d’Orléans, comte de Paris na německé Wikipedii.


Externí odkazy

editovat