Filip I. Francouzský

francouzský král

Filip I. Francouzský (105229./30. července 1108 Melun) byl francouzský král (1060–1108) z dynastie Kapetovců, nejstarší syn Jindřicha I. a Anny Kyjevské.

Filip I.
francouzský král
Portrét
Doba vlády10601108
Korunovace23. květen 1059, Remeš
Narození1052
Úmrtí29./30. červenec 1108
Melun
PohřbenKlášter Saint-Benoît-sur-Loire
PředchůdceJindřich I. Francouzský
NástupceLudvík VI. Francouzský
ManželkyBerta Holandská
Bertrada z Montfortu
PotomciLudvík VI. Francouzský
Konstancie Francouzská
Jindřich
Karel
Odo
Filip
Florus
Cecílie Francouzská
RodKapetovci
OtecJindřich I. Francouzský
MatkaAnna Kyjevská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jeho hlavním protivníkem byl normandský vévoda Vilém Dobyvatel, který se stal v roce 1066 anglickým králem. Kvůli němu se usmířil s Robertem Flanderským a oženil se s jeho nevlastní dcerou Bertou Holandskou, se kterou měl syna, budoucího krále Ludvíka VI. Pro svůj druhý, nelegitimní sňatek s Bertradou z Montfortu byl exkomunikován, na rozdíl od svého bratra Huga z Vermandois se nezúčastnil první křížové výpravy, nakonce se s papežem usmířil. Podařilo se mu dílčí rozšíření královského dominia, které se omezovalo na oblasti okolo Paříže (Île de France).

Narodil se jako nejstarší syn francouzského krále Jindřicha I. a jeho manželky Anny Kyjevské, dcery kyjevského knížete Jaroslava I. Moudrého. V kapetovském rodě nezvyklé jméno Filip, které při křtu dostal, bývá spojováno s byzantským vlivem na kyjevském dvoře, případně s úctou, které se apoštol Filip v Kyjevě těšil.[1] Ještě za života svého otce byl v sedmi letech korunován spolukrálem v Remeši. Když jeho otec 4. srpna 1060 zemřel, stal se Filip bez komplikací jeho nástupcem. Vzhledem k věku mu byl za poručníka určen jeho strýc flanderský hrabě Balduin V.[2] Významnou roli hrála také královna vdova, která o svůj vliv přišla brzkým sňatkem s hrabětem Rudolfem z Valois.[3]

Když Filip v roce 1067 dosáhl patnácti let, převzal ve Francii vládu. Po smrti flanderského hraběte (a svého bratrance) Balduina VI. zasáhl do otázky nástupnictví, ale po prohře v bitvě u Casselu, ve které padl Filipem podporovaný Arnulf III. Flanderský, byl nucen ustoupit a uznat vládcem Flander Roberta I. Nové spojenectví zpečetil králův sňatek s Robertovou nevlastní dcerou Bertou.[4] V dalších letech se Filipovi podařilo získat Vexin. Hlavním cílem jeho politiky se však stala snaha o rozdělení Anglie a Normandie. Proto podporoval vzpouru Roberta II. Normanského proti jeho otci Vilému Dobyvateli. To se splnilo v roce 1087, když Robert po smrti Viléma Dobyvatele získal Normandii a druhý syn Vilém Rufus Anglii.[5] Když se však Robert rozhodl vydat na první křížovou výpravu zastavil Normandii svému bratru Vilémovi, aby získal peníze na vyzbrojení vojska. Anglie a Normandie tak byly opět sjednoceny v jedněch rukou.

 
Filip I. a Bertrada z Montfortu, ve věži zapuzená Berta Holandská (Chroniques de Saint-Denis)

Roku 1092 Filip zapudil svou manželku Bertu. Důvodem podle soudobého kronikáře Viléma z Malmesbury bylo prý také to, že zapuzená královna byla příliš tlustá.[6] Její nástupkyní se měla stát Bertrada z Montfortu, která ale byla již provdaná za Fulka z Anjou. Filip ji tedy nejprve unesl a poté se s ní oženil.

Svou vlastní ženu odvrhl a spojil se manželstvím s ženou svého vazala.
— Bernold ze Saint-Blasien[7]

Z tohoto důvodu byl na synodě v Autunu Filip exkomunikován.[8] O rok později na koncilu v Clermontu, který vyhlásil křížovou výpravu, potvrdil exkomunikaci i papež Urban II. O dva roky později se král zdánlivě cizoložství zřekl a získal papežské odpuštění. Exkomunikován byl znovu roku 1099 a roku 1104 či 1105 složil společně s Bertradou v Paříži další planou přísahu, že se od sebe odloučí.[9]

Zatímco syn činil každým dnem pokroky, ztrácel Filip, jeho otec, síly. Neboť od doby, kdy žil s hraběnkou z Anjou v cizoložném spojení, nedělal nic, co by bylo přiměřené jeho královské důstojnosti. Pln žádosti po ženě, kterou uloupil, šlo mu už jen o uspokojování svých tělesných tužeb. Proto se nestaral o vlastní říši a nešetřil ani zdraví svého těla...
— Suger[10]

Král zemřel sužován tloušťkou v létě 1108 v Melunu a byl na své přání pohřben mimo tradiční kapetovské pohřebiště v klášteře Saint-Benoît-sur-Loire.

Vývod z předků

editovat
 
 
 
 
 
Hugo Veliký
 
 
Hugo Kapet
 
 
 
 
 
 
Hedvika Saská
 
 
Robert II. Francouzský
 
 
 
 
 
 
Vilém III. Akvitánský
 
 
Adéla Akvitánská
 
 
 
 
 
 
Adéla Normandská
 
 
Jindřich I. Francouzský
 
 
 
 
 
 
Boso II. z Arles
 
 
Vilém I. Provensálský
 
 
 
 
 
 
Konstancie Viennská
 
 
Konstancie z Arles
 
 
 
 
 
 
Fulk II. z Anjou
 
 
Adléta z Anjou
 
 
 
 
 
 
Gerberga Orléanská
 
Filip I. Francouzský
 
 
 
 
 
Svjatoslav I.
 
 
Vladimír I. Kyjevský
 
 
 
 
 
 
Maluše
 
 
Jaroslav I. Moudrý
 
 
 
 
 
 
Ragnvald I.
 
 
Rogněda Polocká
 
 
 
 
 
 
?
 
 
Anna Kyjevská
 
 
 
 
 
 
Erik Vítězný
 
 
Olof Skötkonung
 
 
 
 
 
 
Sigrid Storråda
 
 
Ingegerda Švédská
 
 
 
 
 
 
?
 
 
Estrid Obodritská
 
 
 
 
 
 
?
 

Reference

editovat
  1. PERNOUDOVÁ, Régine. Žena v době katedrál. Praha: Vyšehrad, 2002. 255 s. ISBN 80-7021-544-5. S. 187. Dále jen Žena v době katedrál. 
  2. EHLERS, Joachim; MÜLLER, Heribert; SCHNEIDMÜLLER, Bernd, a kol. Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498). Praha: Argo, 2003. 420 s. ISBN 80-7203-465-0. S. 109–111. Dále jen Francouzští králové. 
  3. Francouzští králové, s. 112
  4. Francouzští králové, s. 113
  5. Francouzští králové, s. 114
  6. Francouzští králové, str. 117
  7. DUBY, Georges. Rytíř, žena a kněz : manželství ve Francii v době feudalismu. Praha: Garamond, 2003. 238 s. ISBN 80-86379-44-2. S. 7. 
  8. Francouzští králové, s. 117
  9. Francouzští králové, str. 118
  10. Francouzští králové, s. 119

Literatura

editovat
  • DUBY, Georges. France in the Middle Ages 987-1460 : from Hugh Capet to Joan of Arc. Oxford: Blackwell Publishers, 1991. 360 s. Dostupné online. ISBN 0-631-18945-9. S. 360. (anglicky) 
  • EHLERS, Joachim; MÜLLER, Heribert; SCHNEIDMÜLLER, Bernd, a kol. Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498). Praha: Argo, 2003. 420 s. ISBN 80-7203-465-0. 
  • HALLAM, Elizabeth M; EVERARD, Judith. Capetian France 987-1328. 2. vyd. Harlow ; New York: Longman, 2001. 496 s. ISBN 0-582-40428-2. S. 215. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat
  Chronologie francouzských panovníků
od 987 do 1870
 
987 996 1031 1060 1108 1137 1180 1223 1226
   Hugo Kapet Robert II. Jindřich I. Filip I. Ludvík VI. Ludvík VII. Filip II. Ludvík VIII.   
1226 1270 1285 1314 1316 1316 1322 1328 1350
   Ludvík IX. Filip III. Filip IV. Ludvík X. Jan I. Filip V. Karel IV. Filip VI.   
1350 1364 1380 1422 1461 1483 1498 1515 1547 1559
   Jan II. Karel V. Karel VI. Karel VII. Ludvík XI. Karel VIII. Ludvík XII. František I. Jindřich II.   
1559 1560 1574 1589 1610 1643 1715 1774 1792
   František II. Karel IX. Jindřich III. Jindřich IV. Ludvík XIII. Ludvík XIV. Ludvík XV. Ludvík XVI.   
1792 1804 1814 1824 1830 1848 1852 1870
   Napoleon I. Ludvík XVIII. Karel X. Ludvík Filip Napoleon III.   

Dějiny · Francie · Kapetovci · Valois · Bourboni · Bonapartové