Fetální alkoholový syndrom

Fetální alkoholový syndrom (FAS) je soubor tělesných a mentálních vývojových vad lidského plodu, které vznikají následkem nadměrné konzumace alkoholických nápojů v těhotenství. Ona „nadměrná míra“ alkoholu v těhotenství je předmětem dohadů a ačkoliv některé studie ukazují, že např. jedna sklenička alkoholu týdně nepředstavuje pro vznik choroby výrazné riziko,[1][2][3] mnohé odborné instituce doporučují těhotným ženám, aby se konzumaci alkoholu vyhnuly úplně.[4][5][6] Pravděpodobně totiž neexistuje minimální bezpečná dávka.[7] Vliv má ale i konzumace alkoholu u mužů před početím.[8][9]

Projevy fetálního syndromu v obličeji
Dítě s fetálním alkoholovým syndromem

Alkohol (přesněji ethanol) je schopen projít placentální bariérou a vstoupit do těla vyvíjejícího se plodu. Může zpomalovat růst plodu a snižovat porodní hmotnost, způsobuje vývojové vady v obličeji, dále poškozuje zejména nervovou tkáň (mozek), což může mít za následek vážné poruchy osobnosti a chování.[10][11][12] Průzkumy přitom ukazují, že např. ve Spojených státech konzumovalo 30 % těhotných žen v průběhu těhotenství alkoholický nápoj.[13][14][15]

Hlavním příznakem fetálního alkoholického syndromu je trvalé poškození centrální nervové soustavy, zejména mozku. Nezralé mozkové buňky v lidském plodu jsou velmi citlivé na alkohol a může u nich dojít k poruše, zpomalení či zastavení vývoje. To vede například k poruchám pozornosti či paměti, impulzivnímu chování a špatnému odhadu příčin a důsledků. U dětí alkoholiček však bylo prokázáno i zvýšené riziko vzniku mentálních poruch či závislostí v pozdějším věku.[12][16] Konzumace alkoholu je nebezpečná v celém průběhu těhotenství, neboť po celou dobu dochází k vývoji mozku.[17]

Vystavení nenarozených dětí alkoholu je nejčastější příčinou poruch intelektu v západním světě.[18][19] V USA a v Evropě vzniká fetální alkoholový syndrom u asi 0,2–1,5 narozených dětí z 1000.[20] Celoživotní náklady na zdravotní a sociální péči činí až 800 000 $ na jednoho pacienta.[21]

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fetal alcohol syndrome na anglické Wikipedii.

  1. KELLY, Y.; SACKER, A.; GRAY, R., et al. Light drinking in pregnancy, a risk for behavioural problems and cognitive deficits at 3 years of age?. Int J Epidemiol.. 2009, roč. 38, čís. 1, s. 129–40. Dostupné online. ISSN 1464-3685. 
  2. STREISSGUTH, A. P.; BARR, H. M.; SAMPSON, P. D., et al. Prenatal alcohol and offspring development: the first fourteen years. Drug Alcohol Depend.. 1994, roč. 36, čís. 2, s. 89–99. Dostupné online. ISSN 0376-8716. 
  3. Pregnant women told glass of wine a week won't harm baby: research [online]. The Telegraph, 2010 [cit. 2011-12-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-05. 
  4. U.S. Surgeon General Releases Advisory on Alcohol Use in Pregnancy. Archivováno 1. 1. 2012 na Wayback Machine. United States Department of Health and Human Services. Press release (February 21, 2005). Retrieved on 2007-04-11
  5. Can I drink alcohol if I’m pregnant? Retrieved on 2009-10-14
  6. Institute of Medicine (IOM), Stratton, K.R., Howe, C.J., & Battaglia, F.C. (1996). Fetal Alcohol Syndrome: Diagnosis, Epidemiology, Prevention, and Treatment. Washington, DC: National Academy Press. ISBN 0-309-05292-0
  7. https://medicalxpress.com/news/2019-04-safe-amount-alcohol-pregnancy.html - No safe amount of alcohol during pregnancy, suggest researchers
  8. http://medicalxpress.com/news/2016-05-fathers-age-lifestyle-birth-defects.html - Review finds fathers' age, lifestyle associated with birth defects
  9. https://medicalxpress.com/news/2020-03-alcohol-consumption-fathers-conception-negatively.html - Alcohol consumption by fathers before conception could negatively impact child development
  10. Ulleland, C.N. (1972). The offspring of alcoholic mothers. Annals New York Academy of Sciences, 197, 167–169. PMID 4504588
  11. Lemoine, P., Harousseau, H., Borteyru, J.B., & Menuet, J.C. (1968). Les enfants de parents alcooliques. Anomalies observées, à propos de 127 cas. Quest Medical, 21, 476–482. PMID 12657907
  12. a b Streissguth, A. (1997). Fetal Alcohol Syndrome: A Guide for Families and Communities. Baltimore: Brookes Publishing. ISBN 1-55766-283-5.
  13. Havens JR, Simmons LA, Shannon LM, Hansen WF. Factors associated with substance use during pregnancy: Results from a national sample. Drug and alcohol dependence. 2008, s. 89–95. Dostupné online. DOI 10.1016/j.drugalcdep.2008.07.010. PMID 18778900. 
  14. Ebrahim SH, Gfroerer J. Pregnancy-related substance use in the United States during 1996–1998. Obstetrics and gynecology. 2003, s. 374–9. Dostupné online. DOI 10.1016/S0029-7844(02)02588-7. PMID 12576263. 
  15. Ethen MK; RAMADHANI TA; SCHEUERLE AE; CANFIELD, Mark A.; WYSZYNSKI, Diego F.; DRUSCHEL, Charlotte M.; ROMITTI, Paul A. Alcohol Consumption by Women Before and During Pregnancy. Maternal and child health journal. 2008, s. 274–85. DOI 10.1007/s10995-008-0328-2. PMID 18317893. 
  16. Streissguth, A.P., Barr, H.M., Kogan, J., & Bookstein, F.L. (1996). Understanding the occurrence of secondary disabilities in clients with fetal alcohol syndrome (FAS) and fetal alcohol effects (FAE): Final report to the Centers for Disease Control and Prevention on Grant No. RO4/CCR008515 (Tech. Report No. 96-06). Seattle: University of Washington, Fetal Alcohol and Drug Unit.
  17. Guerri, C. (2002). Mechanisms involved in central nervous system dysfunctions induced by prenatal ethanol exposure. Neurotoxicity Research, 4(4), 327–335. PMID 12829422
  18. Abel, E.L., & Sokol, R.J. (1987). Incidence of fetal alcohol syndrome and economic impact of FAS-related anomalies: Drug alcohol syndrome and economic impact of FAS-related anomalies. Drug and Alcohol Dependency, 19(1), 51–70. PMID 3545731
  19. Lancet. 1986 Nov 22;2(8517):1222. PMID 2877359
  20. Sampson et al. (1997), Teratology, Volume 56, Issue 5, November 1997, Pages 317-326
  21. Bloss, G. (1994). The economic cost of FAS. Alcohol Health & Research World, 18(1), 53–54.

Externí odkazy

editovat