Ferdinand Pantůček
Ferdinand Pantůček (25. května 1863 Hlinsko – 13. února 1925 Praha[1]) byl český právník a politik.
| JUDr. Ferdinand Pantůček | |
|---|---|
 | |
| 1. prezident Nejvyššího správního soudu ČSR | |
| Ve funkci: 1918 – 1925 | |
| Předchůdce | funkce vznikla |
| Nástupce | Emil Hácha |
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1901 – 1906 | |
| Poslanec Českého zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1901 – 1906 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | mladočeská strana |
| Narození | 25. května 1863 Hlinsko |
| Úmrtí | 13. února 1925 (ve věku 61 let) Hradčany |
| Alma mater | Univerzita Karlova Lipská univerzita |
| Profese | soudce, politik a právník |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie
editovatFerdinand Pantůček se narodil v Hlinsku 25. května 1863 do rodiny pekaře Viktorina Pantůčka a jeho ženy Marie Pantůčkové rozené Kynclové. V období let 1882–1886 absolvoval českou univerzitu v Praze. Roku 1887 získal titul doktora práv. V roce 1891 studoval ještě na Lipské univerzitě. Potom od roku 1893 do roku 1900 prodělal soudní praxi v Praze. V letech 1898–1906 působil jako rada zemského soudu v Praze, v letech 1906–1918 jako rada Správního soudního dvora ve Vídni.[2] Do funkce ve Správním soudním dvoru ho povolala vláda Ernesta von Koerbera.[3]
Byl aktivní i jako politik mladočeské strany. Ve volbách do Říšské rady roku 1901 se stal poslancem Říšské rady (celostátní parlament), kde reprezentoval městskou kurii, obvod Praha-Nové Město. Rezignaci na mandát oznámil na schůzi 6. března 1906. Pak ho ve vídeňském parlamentu nahradil František Novotný.[4] Ve stejném období zasedal rovněž jako poslanec Českého zemského sněmu.[2] Zde byl zvolen za městskou kurii v obvodu Jičín-Nový Bydžov.[3]
Za první světové války spolupracoval s Maffií.[3] Od roku 1918 do své smrti byl prvním prezidentem Nejvyššího správního soudu Československa, na jehož zřízení se po vzniku republiky podílel, včetně sepsání zákona o zřízení tohoto soudního tělesa, přičemž na rozdíl od rakouského správního soudu do jeho kompetencí zahrnul i některé agendy, které dosud nebyly podrobovány soudnímu přezkumu. Jeho formulační schopnosti a erudici republika využila i při stylizaci některých jiných zákonů. V odborné práci se zaměřoval na správní právo, později na vodní právo.[2][5] Dodnes je právníky využívána jeho stať Právní vztahy k rybníkům, uveřejněná roku 1915 v časopise Právník.
K jeho 60. narozeninám mu gratuloval i prezident T. G. Masaryk. Zemřel na onemocnění mozku.[3]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matrika zemřelých u sv. Víta, sign. VÍT Z9, s. 203 [online]. Archiv hlavního města Prahy [cit. 2020-07-18]. Dostupné online.
- ↑ a b c Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 7. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Pantůček, Ferdinand (1863-1925), Jurist, s. 316. (německy)
- ↑ a b c d Dr. Ferdinand Pantůček. Národní listy. Únor 1925, roč. 65, čís. 43, s. 1. Dostupné online.
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ Dr. Ferdinand Pantůček. Národní listy. Únor 1925, roč. 65, čís. 44, s. 1. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Autor Ferdinand Pantůček ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ferdinand Pantůček
