Ferdinand Lederer
Ferdinand Lederer (12. prosince 1906 Žabovřesky[1] – 24. dubna 1990 Brno) byl český vysokoškolský profesor, architekt a specialista v oblasti ocelových konstrukcí.
| Ferdinand Lederer | |
|---|---|
| Narození | 12. prosince 1906 Žabovřesky  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 24. dubna 1990 (ve věku 83 let) Brno  Československo |
| Místo pohřbení | Ústřední hřbitov v Brně |
| Alma mater | Vysoké učení technické v Brně |
| Povolání | vysokoškolský učitel, architekt, učitel a správní úředník |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život
editovatVystudoval I. české reálné gymnázium v Brně, kde odmaturoval v roce 1924. V roce 1932 dokončil studium inženýrského stavitelství na ČVŠT v Brně a v roce 1934 po obhájení práce s názvem Vliv nýtového připojení na moment vetknutí získal doktorát v oblasti technických věd.[2]
Po skončení studií pracoval jako úředník na ČVŠT, později jako úředník na Ministerstvu pošt a telegrafů. Po skončení druhé světové války pracoval nejprve jako středoškolský učitel, později jako vysokoškolský profesor; přednášel například v Bratislavě a na VUT v Brně. V roce 1953 se stal vedoucím katedry ocelových konstrukcí a mostů brněnského VUT. Později se stal ředitelem Ústavu ocelových a dřevěných konstrukcí.[2] V letech 1956–1957 byl děkanem Fakulty inženýrského stavitelství VUT.
V roce 1963 jej jako kandidáta informátora vedla Státní bezpečnost.[3]
Rodinný život
editovatFerdinand Lederer byl dvakrát ženat. V roce 1937 se oženil s Miroslavou Novákovou, manželství ale bylo roku 1943 rozvedeno.[4] Jeho druhou manželkou byla Milada Ledererová, rozená Vaďurová.[5] Je pohřben na brněnském Ústředním hřbitově.[2]
Ledererem zhotovené fotografie z Tater zveřejnil v roce 1937 časopis Pestrý týden.[6]
Dílo
editovat
V polovině 50. let se podílel na modernizaci a rozvoji brněnského výstaviště, především na návrhu konstrukcí zastřešení pavilonů C[7], Y[8] a Z.[9][10][11] Věnoval se také projektům zastřešení zimních stadionů v Brně, Olomouci a Prostějově.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. Vavřince Brno-Komín
- ↑ a b c Encyklopedie dějin Brna: Ferdinand Lederer
- ↑ Databáze Archivu bezpečnostních složek: vyhledávání Ferdinand Lederer [online]. Federální ministerstvo vnitra [cit. 2022-10-20]. Dostupné online. Dostupné také na: [1].
- ↑ Matrika 17175, sn. 95 [online]. MZA [cit. 2022-10-20]. Dostupné online.
- ↑ Encyklopedie dějin Brna: Milada Ledererová
- ↑ Na horách!. Pestrý týden. 13. 3. 1937, s. 8. Dostupné online.
- ↑ MÜLLER, Zdeněk. Brněnské výstaviště – stavba století. Brno: Brněnské veletrhy a výstavy ISBN 80-7293-049-4. S. 104.
- ↑ MÜLLER, Zdeněk. Brněnské výstaviště – stavba století. Brno: Brněnské veletrhy a výstavy ISBN 80-7293-049-4. S. 113.
- ↑ MÜLLER, Zdeněk. Brněnské výstaviště – stavba století. Brno: Brněnské veletrhy a výstavy ISBN 80-7293-049-4. S. 114.
- ↑ Článek na portálu gotobrno.cz
- ↑ Pavilon mřížové skořepinové konstrukce. Rudé právo. 12. 8. 1957, s. 2. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ferdinand Lederer
- Ferdinand Lederer v Encyklopedii dějin města Brna
- Ferdinand Lederer v informačním systému abART
![[1]](https://www.abscr.cz/data/knihy//BRN/7/BRN_7_23.jpg){kind=link}
