Ferdinand Ignác Malovec z Chýnova
Ferdinand Ignác (Hynek) svobodný pán Malovec z Chýnova (10. srpna 1695 – 4. července 1760) byl český šlechtic z rodu Malovců. Po službě v armádě zastával nižší úřady v zemské správě Českého království. Vlastnil statky v jižních Čechách a s několika příbuznými byl v roce 1760 povýšen do stavu svobodných pánů.
| Ferdinand Ignác svobodný pán Malovec z Chýnova | |
|---|---|
 | |
| Hejtman Prácheňského kraje | |
| Ve funkci: 1742 – 1751 | |
| Předchůdce | Václav Arnošt Malovec z Chýnova |
| Nástupce | Jan Martin Běšin z Běšin |
| Narození | 10. srpna 1695 |
| Úmrtí | 4. července 1760 (ve věku 64 let) |
| Titul |  svobodný pán |
| Příbuzní | Arnošt Vilém Malovec z Chýnova (sourozenec) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis
editovat
Pocházel ze starého českého rodu Malovců z Malovic, patřil k tzv. vimperské větvi Malovců z Chýnova. Narodil se jako čtvrtý syn do početné rodiny Viléma Arnošta Malovce (1664–1720) a jeho manželky Marie Terezie, rozené Račínové z Račína (1670–1742).[1] V mládí sloužil v císařské armádě a zúčastnil se dynastických válek první poloviny 18. století. Později se usadil na zděděných statcích v Pošumaví. Zde později vstoupil do státní správy a v letech 1742–1751 zastával funkci hejtmana Prácheňského kraje za rytířský stav. I když se mu dostalo kladného hodnocení od nadřízených orgánů, po reorganizaci státní správy v roce 1751 byl penzionován. Spolu s bratrem Arnoštem Vilémem (†1770) byl v roce 1760 povýšen do stavu svobodných pánů.[2][3][4]
Po otci byl majitelem panství Vysoký hrádek s tvrzí přestavěnou na zámek až počátkem 19. století.[5][6] Rodovým sídlem byl zámek Skalice na panství Bohumilice, který vlastnil spolu s bratrem Arnoštem Vilémem.
Zemřel v roce 1760 a byl pohřben v bohumilickém kostele Nejsvětější Trojice, k němuž měla rodina Malovců patronátní právo.[7]
V roce 1723 se oženil s Barborou Františkou Janovskou z Janovic (1695–1759). Z manželství se narodilo pět dětí, dědicem byl syn Maxmilián František (1724–1790), který vlastnil Vysoký hrádek a Skalici. Zemřel bez potomstva a jeho statky převzal bratranec Václav Malovec (1753-1814).
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Rodokmen Malovců z Malovic dostupné online
- ↑ Udělování šlechtických titulů v habsburské monarchii 1705–1780 na webu Ostravské univerzity dostupné online
- ↑ Povýšení Malovců do panského stavu 1760 dostupné online
- ↑ Malowetz, die Herren in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich dostupné online
- ↑ Historie zámku Vysoký hrádek dostupné online
- ↑ Vysoký hrádek na webu zanikleobce.cz dostupné online
- ↑ Kostel Nejsvětější Trojice v Bohumilicích na webu Národního památkového ústavu dostupné online
Literatura
editovat- Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl V. Jižní Čechy; Praha, 1986; 296 s.
- Ottův slovník naučný, díl XVI.; Praha, 1900 (reprint 1999); s. 723–727 (heslo Malovec) ISBN 80-7185-237-6
- SEDLÁČKOVÁ, Helena: Krajští hejtmané v Čechách (1623) 1641–1849. Personální obsazení; Národní archiv, Praha, 2021; 455 s. ISBN 978-80-7469-103-4