Ferdinand Herčík
Ferdinand Herčík (6. ledna 1861 Třeboň[1] – 26. srpna 1923 Brno[2]) byl český malíř, architekt, ilustrátor, pedagog a vydavatel časopisu Dílo.
| Ferdinand Herčík | |
|---|---|
| Narození | 6. ledna 1861 nebo 6. ledna 1864 Třeboň  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 26. srpna 1923 Brno  Československo |
| Místo pohřbení | Praha |
| Národnost | česká |
| Alma mater | Akademie výtvarných umění v Praze |
| Povolání | malíř, ilustrátor pedagog |
| Manžel(ka) | Marie rozená Mandlová |
| Hnutí | historismus, impresionismus, realismus |
| Významná díla | Alegorie čtyř uměleckých řemesel (Uměleckoprůmyslové museum v Praze) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Životopis
editovatNarodil se jako první ze dvou synů Josefa Herčíka (1831-1876) a jeho manželky Anny, rozené Lannové, jeho křestním kmotrem byl matčin bratr Ferdinand Lanna, syn schwarzenberského právníka téhož jména a synovec loďmistra Vojtěcha Lanny staršího. Po otcově smrti se matka se syny Ferdinandem a Janem přestěhovala do Prahy.[3]
Ferdinand Herčík po studiu střední školy pracoval jako technik, od roku 1880 studoval architekturu na Českem vysokém učení technickém v Praze, studia pravděpodobně dokončil, v pobytové přihlášce se označuje titulem architekt. Dále od roku 1889 studoval historickou figurální malbu na Akademii výtvarných umění v Praze u profesorů Maxe Pirnera, Václava Brožíka a Vojtěcha Hynaise. V roce 1899 obdržel stipendium Josefa Hlávky na studijní pobyt v Paříži, který strávil v Espace Eiffel Branly.
Maloval, vyučoval kreslení, vydával výtvarný časopis Dílo.
Dne 21. listopadu 1903 se v kostele sv. Václava na Smíchově oženil s Marií Mandlovou (* 1872), která pracovala jako modistka. Na podzim roku 1905 se přestěhovali do Brna, kde Herčík v letech 1905-1923 vyučoval kreslení na české technice a byl jmenován profesorem.[4]
Dílo
editovatMaloval figurální kompozice. Věnoval se také kresbě, ilustracím do časopisů a vytváření map. Jeho stěžejním dílem je šest monumentálních nástěnných kompozic Alegorie uměleckých řemesel, a to Zlatnictví, Kovářství, Grafické umění, Sochařství, Sklářství a Keramika, namalovaných v letech 1899-1900 na stěnách schodiště Uměleckoprůmyslového musea v Praze, mezi druhým a třetím poschodím.
Galerie
editovat-
Alegorie zlatnického umění -
Alegorie grafického umění -
Alegorie sochařského umění -
Schodiště Uměleckoprůmyslového musea v Praze
-
Stojící akt (Olej na plátně) -
Libuše - historický výjev (Olej na plátně) -
František Josef 1. (olej na plátně) datace 1911 (Moravská galerie v Brně) -
Lidový motiv, výzdoba průčelí školy v Prostějově (glazovaná keramika) datace 1910 Realizace RAKO
.jpeg)
.jpeg)
_datace_1911_(Moravsk%C3%A1_galerie_Brno).jpeg)
_datace_1910_Realizace_RAKO.jpeg)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Třeboň 12, sn. 145 [online]. SOS Třeboň [cit. 2022-10-08]. Dostupné online.
- ↑ Matrika 17055, sn. 197 [online]. MZA [cit. 2022-10-08]. Dostupné online.
- ↑ Pobytová přihláška rodiny u pražského magistrátu
- ↑ Národní archiv, Druhá policejní přihláška Ferdinanda Herčíka
Literatura
editovat- Křídla slávy (Vojtěch Hynais, čeští Pařížané a Francie). Katalog výstavy, Praha 2001
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ferdinand Herčík na Wikimedia Commons - Ferdinand Herčík v informačním systému abART
- Ferdinand Herčík v Encyklopedii dějin města Brna
