Wikipedie

Felix Leopold z Thun-Hohensteinu

Felix Leopold hrabě z Thun-Hohensteinu (německy Felix Leopold Graf von und zu Thun-Hohenstein) (11. července 1859 Měšice – 8. dubna 1941 Vídeň) byl česko-rakouský šlechtic a rakousko-uherský generál. V c. k. armádě sloužil od roku 1878, později zastával čestné hodnosti u císařských gard. Angažoval se také v politice jako zemský poslanec ve Slezsku, kde získal sňatkem majetek. Za první světové války byl velitelem v Mostaru (1916–1918) a v armádě dosáhl hodnosti polního podmaršála. Po zániku monarchie žil v soukromí na zámku ve Velkých Kunčicích.

Felix Leopold
hrabě Thun-Hohenstein
Velitel v Mostaru
Ve funkci:
1916 – 1918
PředchůdceOskar Haala
Nástupcefunkce zanikla
Poslanec Slezského zemského sněmu
Ve funkci:
1911 – 1915
Vojenská služba
SlužbaRakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnostpolní podmaršál (1917), generálmajor (1913)
Narození11. července 1859
zámek Měšice
Úmrtí8. dubna 1941 (ve věku 81 let)
Vídeň
TitulHodnostní korunka náležící titulu hrabě hrabě
ChoťGabriela Thun-Hohenstein
RodičeZikmund Ignác z Thun-Hohensteinu a Mathilde Gräfin von Nostitz-Rieneck
DětiErwein von Thun und Hohenstein
PříbuzníJosef Filip z Thun-Hohensteinu (sourozenec)
Ervín z Thun-Hohensteinu[1] a Isabela z Thun-Hohensteinu[1] (vnoučata)
Profesepolitik a důstojník
OceněníLeopoldův řád, Řád železné koruny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

editovat
 
Felixova manželka Gabriela Ludmila, rozená Larisch-Mönnich (1901)

Pocházel ze starého šlechtického rodu Thun-Hohensteinů a patřil ke klášterecké větvi.[2] Narodil se na zámku v Měšicích jako třetí a nejmladší syn dlouholetého salzburského místodržitele Zikmunda Thun-Hohensteina (1827–1897) a jeho manželky Matyldy, rozené hraběnky z Nostic-Rienecku (1831–1910).[3] Felix si zvolil službu v armádě, začínal jako poručík (1878) u 13. dragounského pluku v Brandýse nad Labem.[4] V roce 1883 byl povýšen na nadporučíka a poté již zastával nižší hodnosti u císařských gard.[5] V hodnosti rytmistra (1891) sloužil u 9. dragounského pluku v Černovicích[6] a později v Berežanech,[7] v roce 1898 byl přeložen k 5. dragounskému pluku v Mariboru.[8] V roce 1900 byl povýšen na majora a stal se velitelem jednotky u císařské gardy rejtarů (Garde-Eskadrons-Kommandant der k.u.k. Leibgarde-Reiter-Eskadron).[9] V roce 1905 byl povýšen na podplukovníka[10] a poté dosáhl hodnosti plukovníka (1908).[11][12] V roce 1912 byl v armádě penzionován. V letech 1911–1915 byl poslancem slezského zemského sněmu za velkostatkářskou kurii (ve Slezsku byl díky sňatku majitelem velkostatku Velké Kunčice).[13] Mimo aktivní službu v armádě později dosáhl hodnosti titulárního generálmajora (1913) a nakonec polního podmaršála (1917).[14] Za první světové války vstoupil znovu do aktivní služby a v letech 1916–1918 zastával funkci velitele v Mostaru.[15]

Rodinné a majetkové poměry

editovat
 
Zámek Velké Kunčice (Polsko)

V roce 1893 se ve Vídni oženil s hraběnkou Gabrielou Larisch-Mönnichovou (1872–1957),[16] dcerou Eugena Larische.[17] Gabriela byla po předčasné smrti obou rodičů (1878, 1880) vychována v rodině svého strýce hraběte Ferdinanda Deyma ze Stříteže, který byl zároveň jejím poručníkem a i později vedl správu jejího majetku.[18] Po otci byla dědičkou velkostatku Velké Kunčice ve Slezsku (dnes Kończyce Wielkie v Polsku) a Petřvald s několika uhelnými doly.[19] Uhelné doly byly poručnickou správou v roce 1885 pronajaty těžařské společnosti Knížecí těšínské komory (arcivévoda Albrecht).[20] Výnosy z těžby uhlí umožnily hned po sňatku realizovat rozsáhlou přestavbu zámku ve Velkých Kunčicích ve stylu novorenesance.[21] Gabriela byla c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže, angažovala se v charitě a v roce 1922 obdržela Řád znovuzrozeného Polska. Majitelkou Velkých Kunčic byla do roku 1945, kdy jí byly statky znárodněny, poté žila v soukromí v Těšíně. Oba manželé jsou pohřbeni na hřbitově ve Velkých Kunčicích.[22][23]

Z manželství se narodily čtyři děti. Nejstarší dcera Henrietta (1894–1984) se provdala za Karla Habiga (1879–1937) z vídeňské podnikatelské rodiny vyrábějící klobouky. Starší syn Ervín Zikmund (1896–1946) sloužil za první světové války v c. k. armádě, v meziválečném období žil řadu let v Argentině. Na začátku druhé světové války se vrátil do Evropy a vstoupil do služeb Abwehru. V roce 1945 padl do sovětského zajetí a v únoru 1946 byl v Šoproni popraven.[24] Mladší syn Ferdinand (1898–1978) a dcera Anna (1902–1988) žili ve Vídni[25] a jsou pohřbeni ve společné hrobce se svými prarodiči na městském hřbitově v Salzburgu.[26]

Felixův mladší bratr Josef (1856–1932) působil ve státních úřadech a svou kariéru završil jako zemský prezident ve Slezsku (1898–1905).

Tituly a ocenění

editovat
 
Svatební portrét Felixe Leopolda Thun-Hohensteina a jeho manželky Gabriely, rozené Larisch-Mönnich

V roce 1883 byl jmenován c. k. komořím[27] a po odchodu z armády obdržel titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence (1912).[28] Během vojenské služby získal několik ocenění v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.[29][30][31]

Rakousko-Uhersko

editovat

Zahraničí

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. ↑ Rodokmen klášterecké větve Thun-Hohensteinů na webu euweb.cz dostupné online
  3. ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1868; Gotha, 1868; s. 901 dostupné online
  4. ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus 1881; Vídeň, 1880; s. 479 dostupné online
  5. ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus 1889; Vídeň, 1888; s. 75, 535 dostupné online
  6. ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1892; Vídeň, 1892; s. 584, 632 dostupné online
  7. ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1897; Vídeň, 1896; s. 613, 664 dostupné online
  8. ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1899; Vídeň, 1898; s. 620, 660 dostupné online
  9. ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1901; Vídeň, 1901; s. 27 dostupné online
  10. ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1906; Vídeň, 1905; s. 100, 666 dostupné online
  11. ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1909; Vídeň, 1909; s. 313 dostupné online
  12. ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1909; Vídeň, 1909; 106, 182 dostupné online
  13. ↑ Felix Leopold Thun-Hohenstein na webu databazeposlancu.cz dostupné online
  14. ↑ Služební postup Felixe Leopolda Thun-Hohensteina in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 187 dostupné online
  15. ↑ Generale und Obersten (k.u.k. Heer) 1917; Vídeň, 1917; s. 21 dostupné online
  16. ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1896; Gotha, 1896; s. 620 dostupné online
  17. ↑ Rodokmen Larisch-Mönnichů na webu Státního oblastního archivu v Karviné dostupné online
  18. ↑ Neuester Schematismus der Herrschaften, Güter und Zuckerfabriken in Mähren und Schlesien 1899; Brno, 1899; s. 266, 274 dostupné online
  19. ↑ Gabriela Thun-Larischová na webu visitcieszyn dostupné online
  20. ↑ MYŠKA, Milan a kolektiv: Historická encyklopedie podnikatelů Čech, Moravy a Slezska; Ostravská univerzita Ostrava, 2003; s. 265 ISBN 80-7042-612-8
  21. ↑ Zámek Velké Kunčice na webu zabytek.pl dostupné online
  22. ↑ Hrob rodiny Thun-Hohensteinů ve Velkých Kunčicích dostupné online
  23. ↑ Pohřebiště rodu Thun-Hohensteinů na webu royaltyguide.com dostupné online
  24. ↑ Životopis Ervína Zikmunda Thun-Hohensteina na webu tracesofwar dostupné online
  25. ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1942; Gotha, 1942; s. 576 dostupné online
  26. ↑ Hrobka Thun-Hohensteinů na hřbitově v Salzburgu na webu royaltyguide dostupné online
  27. ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1884; Vídeň, 1884; s. 279 dostupné online
  28. ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1913; Vídeň, 1913; s. 249 dostupné online
  29. ↑ Přehled řádů a vyznamenání Felixe Leopolda Thun-Hohensteina in: STEINER, Jörg C.: Schematismus der Generale und Oberste der k.u.k. Armee 1918; Vídeň, 1992; s. 180 dostupné online
  30. ↑ Přehled řádů a vyznamenání Felixe Leopolda Thun-Hohensteina in: Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1912; Vídeň, 1911; s. 112 dostupné online
  31. ↑ Přehled řádů a vyznamenání Felixe Leopolda Thun-Hohensteina in: Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1911; Vídeň, 1911; s. 29 dostupné online
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Felix_Leopold_z_Thun-Hohensteinu&oldid=24037618“