Fej Siao-tchung
Fej Siao-tchung (čínsky pchin-jinem Fèi Xiàotōng, znaky zjednodušené 费孝通; 2. listopadu 1910 – 24. dubna 2005) byl čínský antropolog, sociolog a politik, místopředseda stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (1988–1998), místopředseda celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění (1983–1988) a místopředseda (1979–1987) a předseda (1987–1996) Čínské demokratické ligy, jedné z menších politických stran Čínské lidové republiky. Vystudoval sociologii a antropologii v Číně a Londýně, patřil k předním čínským antropologům, který spoluzaložil sociologická a antropologická studia čínského venkova a národnostních menšin.
| Fej Siao-tchung | |
|---|---|
 | |
| Narození | 2. listopadu 1910 Wujiang District |
| Úmrtí | 24. dubna 2005 (ve věku 94 let) Peking |
| Alma mater | Univerzita Čching-chua Minzu University of China Yenching University Londýnská škola ekonomie Londýnská univerzita |
| Povolání | antropolog, sociolog, vysokoškolský učitel, politik a spisovatel |
| Zaměstnavatelé | Pekingská univerzita Univerzita Čching-chua Minzu University of China |
| Ocenění | Asijská kulturní cena města Fukuoka (1993) Cena Ramona Magsaysaye (1994) honorary doctor of the Chinese University of Hong Kong čestný doktor Hongkongské univerzity Bronislaw Malinowski Award |
| Politická strana | Čínská demokratická liga |
| Rodiče | Yang Renlan |
| Příbuzní | Fei Zhendong, Fei Dasheng a Fei Qing (sourozenci) |
| Funkce | poslanec Všečínského shromáždění lidových zástupců člen celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění člen stálého výboru celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění místopředseda Stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců člen stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců … více na Wikidatech |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatFej Siao-tchung se narodil 2. listopadu 1910 v okrese Wu-ťiang v provincii Ťiang-su. Roku 1933 dokončil tříletá studia sociologie na univerzitě Jen-ťing v Pekingu, pokračoval studiem sociální antropologie na univerzitě Čching-chua. Roku 1936 odešel na Londýnskou školu ekonomických a politických věd studovat u Bronisława Malinowského, roku 1938 získal na Londýnské univerzitě doktorát s prací Život rolníků v Číně. Roku 1938 se vrátil do Číny a obdržel jmenování profesorem antropologie na Jünnanské univerzitě.[1] Na pozvání vlády USA odjel roku 1943 přednášet na Harvardovu univerzitu, pak Chicagskou univerzitu a Institut pacifických vztahů v New Yorku. Po návratu do Číny přednášel antropologii na univerzitě Čching-chua, na které byl do roku 1952 současně prorektorem, roku 1946 krátce vyučoval na Londýnské ekonomické škole.[1] Patřil k zakládající generaci čínských antropologů a sociologů, který se jako jeden z prvních věnoval výzkumům života na venkově a zejména národnostních menšin.
Roku 1945 vstoupil do Čínské demokratické ligy, později jedné z menších politických stran Čínské lidové republiky. Ze založením Čínské lidové republiky byl roku 1949 jmenován členem výboru pro kulturu a vzdělání státní administrativní rady, od roku 1951 byl současně členem komise pro národnosti státní administrativní rady/státní rady a v letech 1957–1958 jejím místopředsedou.[1] Současně byl v letech 1956–1958 členem stálého výboru ústředního výboru Čínské demokratické ligy. V letech 1952–1957 byl viceprezidentem Ústředního ústavu pro národnosti a členem oddělení filozofie a společenských věd Čínské akademie věd; od roku 1957 byl profesorem antropologie v Ústředním ústavu pro národnosti. Roku 1954 byl zvolen poslancem Všečínského shromáždění lidových zástupců, v následujících volbách roku 1959 a 1964 se stal členem celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění.[1]
Během kampaně sta květů se vyslovoval kriticky k některým aspektům politiky komunistické strany, v následné kampani proti pravičákům byl ostře kritizován a byly mu omezeny možnosti výuky i publikace. Během kulturní revoluce byl odstraněn z výuky a „převychováván“.[1]
Po roce 1972 se vrátil k veřejné činnosti a do konce 70. let přijal vysoké odborné i politické funkce. Roku 1978 byl zvolen členem stálého výboru celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění a předsedou Sociologické společnosti. Při obnovení vedení Čínské demokratické ligy roku 1979 byl zvolen místopředsedou jejího ústředního výboru, v letech 1979–1983 byl členem komise pro národnosti státní rady, zaujal funkci zástupce ředitele Etnologického ústavu Čínské akademie sociálních věd (1978–1982) a v letech 1980–1982 vedl Sociologický ústav Čínské akademie sociálních věd.[1] Roku 1980 byl jedním ze soudců v procesu se skupinou Lin Piaa a Ťiang Čching u zvláštního soudu Nejvyššího lidového soudu.[1] Od roku 1982 do konce života působil jako profesor na katedře sociologie Pekingské univerzity a od roku 1985 byl na několik let ředitelem Sociologického ústavu Pekingské univerzity.
Roku 1983 byl zvolen místopředsedou celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění a v následujících dvou volebních obdobích v letech 1988–1998 zastával funkci místopředsedy stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců. Současně v lednu 1987 povýšil na předsedu ústředního výboru Čínské demokratické ligy, kterým byl do konce roku 1996, kdy ho nahradil Ting Š’-sun.
Reference
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Fej Siao-tchung na Wikimedia Commons
