Wikipedie

Federální rezervní systém

centrální bankovní systém v USA
(přesměrováno z Fed)

Federální rezervní systém (neformálně Fed, z anglického The Federal Reserve System ) je centrální bankovní systém Spojených států amerických. Fed je neziskovou společností, která není nikým formálně vlastněna (spíše se jedná o nezávislou státní instituci).[1][2][3] Akcie nejsou jako akcie soukromých společností, akcie Fed vlastní 12 neziskových Regionálních federálních rezervních bank, které založila vláda USA.[1][2][3] Stát má k Fed přímý přístup skrze volbu vedení společnosti jednou za 14 let, tím je zachována politická nezávislost.[4]

Federální rezervní systém
PředchůdceSecond Bank of the United States
ZakladatelRobert L. (Robert Latham) Owen
Vznik23. prosince 1913
SídloEccles Building, Spojené státy americké
LídrJerome Powell (od 2018)
Oficiální webwww.federalreserve.gov
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Složky Fedu

editovat
 
Organizace Fedu

Složky federálního rezervního systému jsou tyto:[5][6][7]

  1. Rada guvernérů nebo též Výbor guvernérů (Board of Governors) Federálního rezervního systému ve Washingtonu, která má sedm členů, které jmenuje prezident se souhlasem Senátu na funkční období 14 let bez možnosti odvolání. Do roku 1948 se místo guvernérů používalo označení ředitel (director).
  2. Federální výbor pro otevřený trh.
  3. 12 neziskových Regionálních federálních rezervních bank, které se nacházejí ve velkých městech USA a působí jako fiskální agenti pro americké ministerstvo financí; každá má vlastní správní radu o devíti členech. V 12 neziskových Regionálních federálních rezervních bankách získávají podíl některé soukromé banky (duální bankovní systém), ze zákona povinně (nepřevoditelné akcie) ty banky, které vznikly na federální úrovni. Banky s podílem nemohou nakládat, nejedná se o vlastnictví v pravém slova smyslu, ale o povinné členství, aby Fed mohl vykonávat dozor nad těmito bankami. Soukromé banky nemohou skrze neziskové Regionální federální rezervní banky nijak ovlivňovat centrální banku Fed.
  4. Různé poradní sbory.

Úkoly a pravomoci

editovat

Hlavní úlohou Fedu je provádět měnovou politiku. Jeho cíle jsou zejména stabilita měnového kurzu (silný dolar), podpora ekonomického růstu (růst HDP), co nejnižší nezaměstnanost a inflace okolo 2 %. Jako nezávislá instituce má poměrně široké pravomoci, díky čemuž má obrovský podíl na fungování ekonomiky Spojených států. Jedná se například o regulaci hotovosti (Fed zpravidla jednou ročně sdělí ministerstvu financí, kolik nových bankovek a mincí vytisknout a vyrazit[8]) a dohled nad ostatními bankami, vydávání licencí, manipulace výše úrokových sazeb a podobně.[9][10]

Rezervní banky

editovat
 
Distrikty Fedu a sídla oblastních rezervních bank.

Federální rezervní systém má 12 regionů, tzv. distriktů. Každý distrikt má svého guvernéra, jenž je současně šéfem oblastní správní rady a členem rady guvernérů, a oblastní banku, která může mít pobočky v dalších městech.

Distrikt Sídlo Pobočky Guvernér Kapitál[pozn1 1]
1. (A) Boston Eric S. Rosengren 59 mld.
2. (B) New York William C. Dudley 1,106 bil.
3. (C) Filadelfie Charles I. Plosser 80 mld.
4. (D) Cleveland Cincinnati (Ohio) a Pittsburgh (Pensylvánie) Sandra Pianalto 69 mld.
5. (E) Richmond Baltimore (Maryland) a Charlotte (Severní Karolína) Jeffrey M. Lacker 257 mld.
6. (F) Atlanta Birmingham (Alabama), Jacksonville (Florida), Miami (Florida), Nashville (Tennessee) a New Orleans (Louisiana) Dennis P. Lockhart 162 mld.
7. (G) Chicago Detroit (Michigan) Charles L. Evans 124 mld.
8. (H) St. Louis Little Rock (Arkansas), Louisville (Kentucky) a Memphis (Tennessee) James B. Bullard 42 mld.
9. (I) Minneapolis Helena (Montana) Narayana R. Kocherlakota 41 mld.
10. (J) Kansas City Denver (Colorado), Oklahoma City (Oklahoma) a Omaha (Nebraska) Esther George 55 mld.
11. (K) Dallas El Paso (Texas), Houston (Texas) a San Antonio (Texas) Richard W. Fisher 88 mld.
12. (L) San Francisco Los Angeles (Kalifornie), Portland (Oregon), Salt Lake City (Utah) a Seattle (Washington) John C. Williams 224 mld.
  1. ↑ k 15. září 2009, v USD

Předsedové rady guvernérů Fedu

editovat

Předsedu nominuje rada samotná a schvaluje prezident Spojených států amerických. Zatím se nestalo, že by navržené jméno nepotvrdil.

  1. Charles S. Hamlin (10. srpna 1914 – 10. srpna 1916)
  2. William P. G. Harding (10. srpna 1916 – 9. srpna 1922)
  3. Daniel R. Crissinger (1. května 1923 – 15. září 1927)
  4. Roy A. Young (4. října 1927 – 31. srpna 1930)
  5. Eugene I. Meyer (16. září 1930 – 10. května 1933)
  6. Eugene R. Black (19. května 1933 – 15. srpna 1934)
  7. Marriner S. Eccles¹ (15. listopadu 1934 – 3. února 1948)[11]
  8. Thomas B. McCabe (15. dubna 1948 – 2. dubna 1951)
  9. William McChesney Martin, Jr. (2. dubna 1951 – 1. února 1970)
  10. Arthur F. Burns (1. února 1970 – 31. ledna 1978)
  11. G. William Miller (8. března 1978 – 6. srpna 1979)
  12. Paul Volcker (6. srpna 1979 – 11. srpna 1987)
  13. Alan Greenspan² (11. srpna 1987 – 31. ledna 2006)
  14. Ben Bernanke (1. února 2006 – 31. ledna 2014)
  15. Janet Yellen (1. února 2014 – 4. února 2018)
  16. Jerome Powell (od 5. února 2018)

¹ dočasný předseda od 3. února do 15. dubna 1948.

² dočasný předseda od 3. března do 20. června 1996

Historie

editovat
 
Dobová přední stránka novin informující o Wilsonově Zákonu o federálních rezervách (Federal Reserve Act)
Související informace naleznete také v článku Historie centrálního bankovnictví v USA.

Vznikl podepsáním Zákona o federálních rezervách pár dnů před vánočními svátky, 23. prosince 1913, prezidentem Woodrowem Wilsonem. Samotné znění zákona vzešlo z tajného setkání zástupců amerického ministerstva financí a několika vlivných bankéřů té doby v listopadu 1910 na ostrově Jekyll Island v americké Georgii. Hlavní rys zákona bylo získání pověření (z americké ústavy explicitně dané Kongresu) tisknout peníze a poskytovat je americké vládě na úvěr.

Kritika

editovat

Federální rezervní systém je často kritizován z obou stran politického spektra. Představitelé libertariánské pravice, například Ron Paul, kritizují Fed na základě protiústavnosti. Fed je totiž v dnešních dnech hlavním zdrojem tisku amerického dolaru, přestože dle ústavy Spojených států amerických má výhradní právo tisknout americkou měnu pouze ministerstvo financí. Levice i libertariáni dále kritizují na Fedu, že je soukromý a je ovládán neprůhlednou úzkou skupinkou lidí. Levice také zdůrazňuje možnost zapojení Fedu do světové finanční krize a další nelegální praktiky. Fed není ničím kontrolován a navzdory svým pravomocem a prostředkům funguje fakticky jako nezávislý orgán.

Dle některých kritiků začala měna s nuceným oběhem vyvolávat hospodářský cyklus.[12] Později, co byl zrušen Brettonwoodský systém a opuštěn zlatý standard, to podle nich umožnilo nárůst inflace.

Fed byl dále kritizován za svou „tajuplnost“. Ovšem začátkem roku 2012 Fed představil kroky k větší transparentnosti. Ve svém prohlášení z tehdejšího prosincového jednání (tzv. „minutes“) oznámil, že bude pravidelně poskytovat prognózy úrokových sazeb. Čtyřikrát do roka bude vyhlašovat, jak dlouho chce držet krátkodobé úrokové sazby na stávajících úrovních. V současné době jsou tyto sazby velmi nízké, téměř blízko nule procent ročně.

Odkazy

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Federal Reserve System na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b The Fed - Who owns the Federal Reserve?. Board of Governors of the Federal Reserve System [online]. [cit. 2022-07-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b Archivovaná kopie. finweb.hnonline.sk [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-01-28. 
  3. ↑ a b FED. is.mendelu.cz [online]. [cit. 2023-01-02]. Dostupné online. 
  4. ↑ Federal Reserve Board - Board Members. Board of Governors of the Federal Reserve System [online]. [cit. 2022-07-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ JANČA, Tomáš. Všechno, co jste chtěli vědět o Fedu, ale báli jste se zeptat. Peníze.cz [online]. [cit. 2022-07-16]. Dostupné online. 
  6. ↑ JANČA, Tomáš. Všechno co jste chtěli vědět o Fedu II. Peníze.cz [online]. [cit. 2022-07-16]. Dostupné online. 
  7. ↑ JANČA, Tomáš. Všechno co jste chtěli vědět o Fedu III. Peníze.cz [online]. [cit. 2022-07-16]. Dostupné online. 
  8. ↑ 12 USC 418: Printing of notes; denomination and form Text contains those laws in effect on July 14, 2024 From Title 12-BANKS AND BANKING CHAPTER 3-FEDERAL RESERVE SYSTEM SUBCHAPTER XII-FEDERAL RESERVE NOTES [online]. [cit. 2024-07-15]. Dostupné online. 
  9. ↑ Federální rezervní systém a jeho význam [online]. KnowTrade.cz, 2022-09-26 [cit. 2024-05-17]. Dostupné online. 
  10. ↑ LONG, Heather. How can Trump 'print the money'?. CNN [online]. 2016-05-11 [cit. 2024-05-17]. Dostupné online. 
  11. ↑ MELTZER, Allan H. Chicago: [s.n.], 2003. 
  12. ↑ 200 Years Of The Dow/Gold Ratio Suggest Staggering Moves Dead Ahead | Bull Market Thinking. web.archive.org [online]. 2014-01-07 [cit. 2023-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-01-07. 

Externí odkazy

editovat
 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Federální_rezervní_systém&oldid=24095415“