Fan Čen
čínský filozof
Fan Čen (čínsky pchin-jinem Fàn Zhěn, znaky 范縝, V. – VI. stol.) byl čínský filozof. Vystupoval proti mystice a idealismu a dokazoval, že neexistuje záhrobní svět a že duše člověka je jednou z forem existence těla a zároveň se smrtí člověka zaniká.[1]
| Narození | 450 Pi-jang |
|---|---|
| Úmrtí | 515 (ve věku 64–65 let) |
| Děti | Fan Sü |
| Rodiče | Fan Meng |
| Příbuzní | Fan Jü a Fan Ti (vnoučata) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Odkazy
editovatReference
editovatLiteratura
editovat- JAN, Chinšun, 1976. Boj materialismu s idealismem v Číně v období feudalismu. In: JOVČUK, M. T.; OJZERMAN, T. I.; ŠČIPANOV, I. J. Dějiny filosofie. 2., přepracované vyd. Praha: Svoboda. S. 86–91.
