Ezdráš

organizátor návratu Židů z babylonského zajetí

Ezdráš (z latinského Esdras, hebrejsky: עזרא, Ezra) byl židovský kněz a písař, vysoký úředník na perském dvoře, pověřený organizovat návrat Židů do Jeruzaléma kolem roku 458 př. n. l. S jeho jménem je spojena biblická Kniha Ezdráš.

Ezdráš
Narození504 př. n. l.
Babylón
Úmrtí421 př. n. l. (ve věku 82–83 let)
Judsko
NárodnostŽidé
Povoláníkněz a písař
Nábož. vyznáníjudaismus
RodičeSeraiah[1]
PříbuzníEleazar ben Azariah (předek)
Joshua the High Priest (potomek)
Seraiah (potomek)
FunkceKohen
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Ezra jako písař
(Codex Amiatinus, kolem 700)

Ezdráš pocházel z pokolení Aronova a žil v Babylonii asi sto let poté, co Kýrův edikt (538 př. n. l.) Židům dovolil návrat z vyhnanství. Ezdráš zastával úřad jakéhosi tajemníka pro židovské záležitosti a roku 458 př. n. l. odešel s velkými pravomocemi a pověřením krále Artaxerxa I. do Jeruzaléma řídit obnovu židovského náboženského života a organizovat chrámovou službu. Byl také pověřen ustanovovat soudce. S Ezdrášem se vrátilo asi 1500 dalších osob.

Kniha Ezdráš

editovat
Související informace naleznete také v článku Kniha Ezdráš.

Jeho působení líčí biblická Kniha Ezdráš, která v kapitole 7 podává nejprve jeho rodokmen a pověřovací list, od 7,27 přechází z aramejštiny do hebrejštiny a zároveň do vyprávění v první osobě. Ezdráš se snažil upevnit dodržování Zákona a zejména sobotního klidu a přičinil se, aby se židovští předáci, kteří si vzali pohanské manželky, s nimi rozešli. Židovská tradice mu přisuzuje velké zásluhy o sebrání a redakci knih Zákona (Tóry) a nazývá ho čestným titulem „Písař“ nebo dokonce „druhý Mojžíš“. „Zákon“, který se veřejně předčítal podle Neh 8–10, někteří ztotožňují s takzvaným Kněžským kodexem (P), jiní pokládají Ezdráše i za autora celého souboru Knihy kronik.[2]

Ezdráš v islámu

editovat
Související informace naleznete také v článku Proroci islámu.

Islám mluví o Ezdrášovi v Koránu i Ibn Kathirově sbírce islámských příběhů.[3] Zdá se, že Mohamed měl k dispozici odlišné zdroje, než biblickou Knihu Ezdráš (popřípadě Knihu Nehemjáš, která některých verzích Bible bývá nazývána jako 2. Ezdráš), jelikož je v Koránu napsáno, že „židé považují Ezdráše za Syna Božího“.

A říkají židé: „Edzráš je syn Boží!“ a říkají křesťané: „Mesiáš je syn Boží!“ A taková je řeč, již ústy svými pronášejí, a napodobují tak řeč oněch, kdož před nimi byli nevěřící. Nechť Bůh proti nim bojuje! Do jaké lži to upadli!

Korán 9:30

Je pravděpodobné, že Mohamed měl k dispozici deuterokanonickou 4. knihu Ezdrášovu, která pojednává o prorokovi Edzrášovi, ačkoliv není jasné, zda jde o stejnou osobu jako byl kněz Edzráš v 5. století př. n. l. Tato kniha nazývá Ezdráše „prorokem podobným Mojžíšovi“ (což je titul, který křesťané osobují Ježíšovi a muslimové Mohamedovi) a mluví také o Synu Božím, který má přijít na svět.[4][5][6][7]

Reference

editovat
  1. Ezdráš: I Esdrae.
  2. EZRA THE SCRIBE - JewishEncyclopedia.com. jewishencyclopedia.com [online]. [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. 
  3. Ibn Kathir, Stories of the prophets [1]
  4. Encyclopaedia Judaica', Ibid., s. 1108.
  5. G. D. Newby, A History Of The Jews Of Arabia, 1988, University Of South Carolina Press, s. 61.
  6. ARNASON, Johann P.; SALVATORE, Armando; STAUTH, Georg. Islam in Process: Historical and Civilizational Perspectives (Yearbook of the Sociology of Islam 7). [s.l.]: transcript Verlag 333 s. Dostupné online. ISBN 978-3-8394-0491-1. (anglicky) Google-Books-ID: i3utCAAAQBAJ. 
  7. J. Walker, Who Is 'Uzair?, The Moslem World, Volume XIX, No. 3, 1939

Literatura

editovat
  • NOVOTNÝ, Adolf. Biblický slovník. Praha: [s.n.], 1956. ( Kalich). Dostupné online. Heslo Ezdráš, s. 163. 
  • DOUGLAS, J. D. Nový biblický slovník. Praha: Návrat domů, 1996. ISBN 80-85495-65-1. Heslo EZDRÁŠ, s. 241–242. 
  • WIESEL, Elie. Příběhy o naději. Eseje o velkých postavách židovské tradice. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-469-9. 7. kapitola: Ezdráš a Nehemjáš aneb návrat na Sijón, s. 105-116. 
  • Petr Sláma, "Zákon Boha tvého a zákon krále" (Ezd 7,26): Mojžíšova Tóra jako akreditační dokument židovského společenství doby Ezdrášovy?, in: Tesáno do kamene -- psáno na pergamen -- tištěno na papír: Studie ke starozákonní hermeneutice [Studie a texty Evangelické teologické fakulty 13]. Praha: UK ETF 2008, ISBN 978-80-86498-31-7

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat