Eyringův vzorec

chemický vzorec

Eyringův vzorec (někdy nazývaný Eyringův–Polanyiho vzorec) je vzorec používaný v chemické kinetice k popisu závislosti změny rychlosti reakce na změně teploty. Vytvořili jej, téměř nezávisle na sobě, roku 1935 Henry Eyring, Meredith Gwynne Evans a Michael Polanyi. Tento vzorec vychází z teorie aktivovaného komplexu a je triviálně ekvivalentní k empirickému Arrheniově vzorci; oba jsou odvozeny ze statistické termodynamikykinetické teorii látek.[1]

Základní forma

editovat

Základní forma Eyringova vzorce připomíná Arrheniův vzorec:

 

kde ΔG je změna Gibbsovy energie, κ je koeficient propustnosti, kB je Boltzmannova konstanta a h je Planckova konstanta. Koeficient propustnosti ukazuje, jak velká část molekul v přechodném stavu se přemění na produkty a je často považován za rovný jedné, jelikož se předpokládá, že dochází k úplné přeměně přechodných stavů na produkty.

Vzorec lze upravit do následujícího tvaru:

 

a také do lineární podoby:

 

kde:

Přesnost

editovat

Teorie aktivovaného komplexu vyžaduje hodnotu koeficientu průchodnosti označovaného  , stejně jako další součinitel ve výše uvedeném Eyringově vzorci. Jeho hodnota se často považuje za jednotkovou. Lze také nespecifikovat hodnotu  , v tomto případě se poměry rychlostních konstant porovnají s rychlostní konstantou pro určitou pevně danou teplotu, což ze vzniklého vzorce odstraní  .

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eyring equation na anglické Wikipedii.

  1. Chapman & Enskog 1939