Evropská investiční banka
Evropská investiční banka (anglicky: European Investment Bank) byla vytvořena v roce 1958 na základě Římských smluv[1] jako finanční instituce Evropského hospodářského společenství. Má formu akciové společnosti a jejími členy a zároveň akcionáři jsou členské státy EU. Jejím hlavním účelem je poskytování dlouhodobých půjček na kapitálové investice subjektům ze soukromého i veřejného sektoru, včetně bank. Půjčuje zpravidla na projekty, jejichž náklady přesahují 25 mil. EUR do výše 50 % celkových nákladů na projekt. Evropská investiční banka sídlí v Lucemburku. Největšími akcionáři banky jsou Německo, Itálie, Francie a Velká Británie (každá vlastní 16,1% akcií banky). Ostatní země si rozdělí zbývající část, Česko vlastní pouze 0,7%.
| Evropská investiční banka | |
|---|---|
 Logo | |
 | |
| Základní údaje | |
| Datum založení | 1958 |
| Adresa sídla | Lucemburk, Lucembursko |
| Souřadnice sídla | 49°37′13,03″ s. š., 6°8′15,33″ v. d. |
| Charakteristika firmy | |
| Oblast činnosti | economics of banking |
| Identifikátory | |
| Oficiální web | www |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
V roce 2007 dosáhl objem půjček 47,8 miliardy EUR, což je více než dvojnásobek daleko známější Světové banky. Z tohoto objemu bylo 41,4 miliardy půjčeno do států Evropské unie, a 6,4 miliardy EUR do rozvojových zemí.
EIB a Česko
editovatPodíl Česka činí 1,259 mld. EUR, což jí dává váhu hlasu ve výši 0,764%. V Radě guvernérů, nejvyšším řídícím orgánu EIB, zastupuje Česko ministr financí. Členem Správní rady banky za Česko je Petr Pavelek.
V letech 1992–2007 poskytla EIB subjektům na území Česka úvěry v souhrnné výši cca 9,3 miliardy EUR, z nichž největší část šla na výstavbu dopravní infrastruktury (přes 40 % z objemu všech půjček) a do automobilového průmyslu.
Kritika a kontroverze
editovatInvestice EIB do rozvojových zemí nebývají bez problémů. Ačkoliv je EIB zavázána rozvojovými cíli tisíciletí, tedy mimo jiné snahou o zajištění udržitelného rozvoje rozvojových států, často její investice vedou k větší zadluženosti jednotlivých zemí a negativním environmentálním a sociálním dopadům. Mnoho kontroverzních investic se týká především těžby nerostných surovin a staveb přehrad.
Mezi příklady lze uvést přehradu Nam Theun 2 v Laosu, na kterou EIB půjčia vládě Laosu 55 milionů amerických dolarů k vložení do konsorcia Nam Theun 2 Power Company Ltd (NTPC), jehož vlastníky jsou kromě laoské vlády také francouzská, thajská a italská firma. Přehrada má díky prodeji vyrobené elektrické energie podpořit ekonomický a sociální rozvoj v Laosu.[2] Nicméně environmentální dopady, se kterými projekt výstavby přehrady počítá jsou dle organizace International Rivers podhodnoceny.[3] Provoz přehrady se má dotknout až 120 000 rybářů a zemědělců, přičemž v NTPC počítá s kompenzacemi pro 75 000 obyvatel. Navíc může dojít k úhynu až 85 % ryb, zvýšení eroze půdy a problémům při sklízení rýže (kvůli změněným cyklům povodní).
Dalšími příklady mohou být půjčky pro investici do ropovodu Kamerun – Čad či investice na modernizaci měděných a niklových dolů a hutí v Zimbabwe.[2] Finance, které EIB půjčuje zemím globálního jihu, mohou mít výrazné negativní dopady i přes snahu EIB takovým dopadům zabránit. Projekty jsou ovšem prověřovány a posuzovány dle národní legislativy, která bývá v sociální a environmentální oblasti nedostatečná. Pro kontroverzní financování Evropskou investiční bankou nemusíme chodit ovšem daleko. O čemž svědčí například půjčka Železnicím Slovenské republiky, která byla podmíněná například zrušením osobní dopravy na regionálních železnicích.[4]
A jak upozorňuje CEE Bankwatch Network důležitým faktorem zůstává i netransparentnost celé instituce.[4]
Reference
editovat- ↑ Založení EIB upravují články 129 a 130
- ↑ a b PAŠEK, Ondřej. Půjčky mezinárodních finančních institucí v zemích globálního Jihu - případ Evropské investiční banky. Brno, 2011 [cit. 2015-03-09]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce Naděžda Johanisová. Dostupné online.
- ↑ POTTINGER, Lori. Raising the Bar on Big Dams [online]. Praha: CEE Bankwatch Network, International Rivers Network, 2007. Dostupné online.
- ↑ a b Mihók, Peter: Najtemnejšia inštitúcia EÚ – článek v časopise Sedmá generace 4/2005 o kontroverzních úvěrech EIB na Slovensku
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Evropská investiční banka na Wikimedia Commons - Internetová stránka EIB (anglicky)
- Informační stránky CEE Bankwatch Network o EIB (anglicky)
