Evangelický hřbitov v Karlíně

Evangelický hřbitov v Karlíně se v 18. a 19. století nacházel v pražském předměstí Karlíně pod severním svahem vrchu Vítkov, mezi ulicemi Šaldova, Pernerova a U Invalidovny v městské části Praha 8.

Evangelický hřbitov v Karlíně
Vojenský a evangelický hřbitov v Karlíně
Vojenský a evangelický hřbitov v Karlíně
Lokalita
StátČeskoČesko Česko
ObecPraha
AdresaPraha 8-Karlín
Zeměpisné souřadnice
Map
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Hřbitov byl založen na bývalém Špitálském poli. Místu se tak říkalo podle špitálu při kostele Obrácení svatého Pavla, který patřil řádu křižovníků s červenou hvězdou a který stával za Špitálskou, později Poříčskou branou.

Při starším hřbitově invalidů, který byl založen pravděpodobně roku 1732 zároveň se stavbou Invalidovny, byla roku 1777 založena evangelická část z iniciativy norimberských evangelických kupců, kteří získali povolení ke zřízení krypty k pohřbům nekatolických důstojníků a kupců. Krypta byla postavena roku 1781 a okolo ní vznikl malý hřbitov. Na něm stál velký dřevěný kříž a kaple a místo bylo obestavěno zdí. Zde roku 1784 (3 roky po vydání Tolerančního patentu) vznikl protestantský hřbitov. Sloužil pro pohřby členů pražského německého, později i českého, evangelického sboru. Roku 1786 byl při něm založen vojenský hřbitov, který jej ze tří stran obklopil. Roku 1833 byl rozšířen a k dalšímu rozšíření došlo roku 1863.

Po nesouhlasu vyšehradského kanovníka Karlacha se společnými pohřby katolíků a evangelíků byli evangelíci pohřbíváni ve východní části Olšanských hřbitovů a začalo se jednat o novém hřbitově u Strašnic, na který byla zahájena sbírka.

Zrušení hřbitova

editovat

Při velké povodni roku 1890 byl celý hřbitov zatopen a uvažovalo se o jeho zrušení. Na přelomu let 1893 a 1894 se zde ještě pohřbívalo[1][2], roku 1894 bylo rozhodnuto o jeho zrušení a roku 1895 byla udělena výjimka pro pohřby německých evangelíků. V letech 1905 – 1906 byla většina náhrobků a ostatků přenesena na Olšanské hřbitovy - na IX. hřbitov, odd. 10b a I. obecní. Pozemky karlínského hřbitova v letech 1906 - 1911 odkoupila karlínská obec, která jejich část roku 1917 prodala Akciové společnosti strojírny (dříve Breitfeld, Daněk a spol.) k rozšíření továrny a stavbě vlečky.

Známé osobnosti

editovat

Na evangelické části hřbitova byli pohřbeni například Pavel Josef Šafařík (ostatky přeneseny na Olšany 13. května 1900), filosof a bývalý kněz Augustin Smetana, žurnalista a spisovatel Eduard Rüffer, evangelický farář a spisovatel Josef Růžička, básníci bratři Rudolf a Vilém Molnárovi nebo orientalista Jaromír Břetislav Košut.

 
Pavel Josef Šafařík - náhrobek přenesen roku 1900 na Olšanské hřbitovy

Reference

editovat

Literatura

editovat
  • DUŠEK, Zdeněk: Bývalé vojenské hřbitovy na území Prahy. In: Věstník Klubu Za starou Prahu, 2/2003. Dostupné online.
  • JEŽEK, Jan. Naše hroby: stručné životopisy spisovatelů a umělců českých, jichž těla na hřbitovech pražských odpočívají. Praha: Storch, 1881. Dostupné online. Svazek IV. Evangelický hřbitov v Karlíně. 
  • KNEIDL, František: Dějiny města Karlína; Kniha 1. Špitálsko: Za branou Poříčskou od dávných časů do založení Karlína / Ve spis uvedl František Kneidl. - Praha : Česká grafická unie, 1923. - 352 s., 16 obr. a plánů: 15 obr : Kč 40,00. S. 271 - 275. Dostupné online.
  • KOVAŘÍK, Petr. Klíč k pražským hřbitovům. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 369 s. ISBN 80-7106-486-6. S. 293 – 295.
  • Michálková, Irena a Michálek, Ladislav. Zaniklé pražské vojenské hřbitovy. Praha: I. Michálková, 2008. 169 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-254-2360-8. S. 63 – 138.
  • MÍKA, Zdeněk. Karlín: nejstarší předměstí Prahy. Praha: Muzeum hl. m. Prahy, 2011, s. 93. ISBN 978-80-85394-80-1.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat