Evangelická modlitebna (Prosetín)

evangelický kostel v Prosetíně

Evangelická modlitebna v Prosetíně v okrese Žďár nad Sázavou je nejstarší evangelickou modlitebnou postavenou podle nařízení tolerančního patentu. Budova je památkově chráněna.[1]

Evangelický kostel v Prosetíně
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajVysočina
OkresŽďár nad Sázavou
ObecProsetín
Souřadnice
Map
Základní informace
CírkevČeskobratrská církev evangelická
Seniorátbrněnský
SborProsetín u Bystřice nad Perštejnem
Současný majitelFarní sbor Českobratrské církve evangelické v Prosetíně u Bystřice nad Pernštejnem
Architektonický popis
Výstavba1782
Další informace
AdresaProsetín, ČeskoČesko Česko
Kód památky27124/7-4368 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie sboru

editovat

Tajní evangelíci v Prosetíně a okolí přečkali dobu protireformace. Ještě před vydáním tolerančního patentu sepsali petici žádající o povolení evangelického vyznání a prosetínský občan Řehoř Jakubec[2]

se s ní vydal do Vídně k císaři Josefu II.[3]

 
Evangelický kostel v Prosetíně

V obecní kronice je zachován zápis, že po vydání tolerančního patentu pronesl kazatel Martin Juren slavnostní řeč pod (dnes památným)[4] dubem, k reformovanému vyznání se přihlásila celá obec. Reformovaný sbor byl založen v roce 1782, prvním pastorem byl Samuel Szallay v letech 1782–1786.[3] Evangelický hřbitov byl založen zároveň s kostelem.[4]

Součástí sboru byly později další ustavené sbory, tvořící předtím filiálku v Rovečném v roce 1813 a sbor v Olešnici, přifařený k původně k Rovečnému a osamostatněný v roce 1881.[5]

Po vzniku Československa sbor v Prosetíně vstoupil do Českobratrské církve evangelické.[5] Mnoho členů sboru pomáhalo během druhé světové války partyzánům a několik z nich zaplatilo životem.[4]

 
Památný dub u evangelického kostela
 
interiér kostela

Architektura

editovat

Toleranční kostel byl postaven v roce 1792 během roku: stavba začala 10. března, první bohoslužba se konala 26. října. Opravován byl v roce 1847, v roce 1897 byla přistavena čtyřboká hranolová novorenesanční věž a současně byl upraven v místě věže nový vchod do modlitebny namísto původního na delší straně kostela. Budova byla opravována v padesátých letech 20. století, znovu v roce 1972.

Interiér

editovat

V interiéru se zachovalo tradiční reformované uspořádání – stůl Páně s kulatou dřevěnou vyřezávanou ohrádkou[4] je ve středu modlitebny obklopený ze tří stran lavicemi. V roce 1912 byly do kostela pořízeny varhany, a umístěny za zděnou kruchtou. Elektrické vytápění bylo pořízeno v osmdesátých letech 20. století.[3] V roce 2000 b\l interiér kostela rekonstruován.[6]

Fara a škola

editovat

Fara byla postavena v roce 1784, v roce 1893 byla nahrazena novou postavenou stavitelem Janem Schierem z Nového Města na Moravě.[5] Opravována byla během 20. století několikrát.

Evangelická škola byla zřízena v roce 1782, vyučovalo se v soukromých staveních, o povolení školu postavit požádal sbor v roce 1813, stavba se uskutečnila v letech 1817-1819. V roce 1873 byla škola prohlášena veřejnou, budova byla i nadále majetkem sboru, ačkoliv docházelo ke sporům.[5] Místní evangelická škola pomáhat zakládat knihovny v okolních vesnicích.[4]

Památková hodnota

editovat

Nejstarší evangelická modlitebna postavená podle regulí tolerančního patentu Josefa II. je hodnotným dokladem historie protestantské církve v obci.[1]

Reference

editovat
  1. a b Evangelický kostel [online]. Národní památkový ústav [cit. 2025-02-03]. Dostupné online. 
  2. KLAPUŠ, Miroslav. Řehoř Jakubec Olešnický. Křesťanská revue. 1981, roč. 48, čís. 8, s. 24-33. 
  3. a b c Evangelický kostel v Prosetíně. info.bystricenp.cz [online]. [cit. 2025-02-03]. Dostupné online. 
  4. a b c d e ČEJKOVÁ, Mahulena. Po stopách památek reformace v České republice. Praha: Českobratrská církev evangelická, 2011. 271 s. ISBN 978-80-87098-19-6. S. 234-235. 
  5. a b c d NEŠPOR, Zdeněk R. Encyklopedie evangelických (a starokatolických) kostelů Čech, Moravy a českého Slezska. Praha: Kalich, 2009. 561 s. ISBN 978-80-7017-129-5. S. 386-387. 
  6. Evangelický kostel Prosetín. mistareformace.cz [online]. [cit. 2025-02-03]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • BOLOM-KOTARI, Sixtus. Tomáš Juren: toleranční doba na Vysočině a hudba srdce. [Tišnov]: Sursum, 2008. 228 s. ISBN 978-80-7323-177-4.
  • ŠIMSOVÁ, Milena. Prosetínské události - jeden z podnětů vydání tolerančního patentu. In: MACHOVEC, Milan (ed.) Problém tolerance v dějinách a perspektivě. Praha: Academia, 1995. 279 s. ISBN 80-200-0414-9.

Externí odkazy

editovat