Evangelická modlitebna (Prosetín)
Evangelická modlitebna v Prosetíně v okrese Žďár nad Sázavou je nejstarší evangelickou modlitebnou postavenou podle nařízení tolerančního patentu. Budova je památkově chráněna.[1]
Evangelický kostel v Prosetíně | |
---|---|
![]() | |
Místo | |
Stát | ![]() |
Kraj | Vysočina |
Okres | Žďár nad Sázavou |
Obec | Prosetín |
Souřadnice | 49°31′38,6″ s. š., 16°23′44,71″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | Českobratrská církev evangelická |
Seniorát | brněnský |
Sbor | Prosetín u Bystřice nad Perštejnem |
Současný majitel | Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Prosetíně u Bystřice nad Pernštejnem |
Architektonický popis | |
Výstavba | 1782 |
Další informace | |
Adresa | Prosetín, ![]() |
Kód památky | 27124/7-4368 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie sboru
editovatTajní evangelíci v Prosetíně a okolí přečkali dobu protireformace. Ještě před vydáním tolerančního patentu sepsali petici žádající o povolení evangelického vyznání a prosetínský občan Řehoř Jakubec[2]
se s ní vydal do Vídně k císaři Josefu II.[3]
V obecní kronice je zachován zápis, že po vydání tolerančního patentu pronesl kazatel Martin Juren slavnostní řeč pod (dnes památným)[4] dubem, k reformovanému vyznání se přihlásila celá obec. Reformovaný sbor byl založen v roce 1782, prvním pastorem byl Samuel Szallay v letech 1782–1786.[3] Evangelický hřbitov byl založen zároveň s kostelem.[4]
Součástí sboru byly později další ustavené sbory, tvořící předtím filiálku v Rovečném v roce 1813 a sbor v Olešnici, přifařený k původně k Rovečnému a osamostatněný v roce 1881.[5]
Po vzniku Československa sbor v Prosetíně vstoupil do Českobratrské církve evangelické.[5] Mnoho členů sboru pomáhalo během druhé světové války partyzánům a několik z nich zaplatilo životem.[4]
Architektura
editovatToleranční kostel byl postaven v roce 1792 během roku: stavba začala 10. března, první bohoslužba se konala 26. října. Opravován byl v roce 1847, v roce 1897 byla přistavena čtyřboká hranolová novorenesanční věž a současně byl upraven v místě věže nový vchod do modlitebny namísto původního na delší straně kostela. Budova byla opravována v padesátých letech 20. století, znovu v roce 1972.
Interiér
editovatV interiéru se zachovalo tradiční reformované uspořádání – stůl Páně s kulatou dřevěnou vyřezávanou ohrádkou[4] je ve středu modlitebny obklopený ze tří stran lavicemi. V roce 1912 byly do kostela pořízeny varhany, a umístěny za zděnou kruchtou. Elektrické vytápění bylo pořízeno v osmdesátých letech 20. století.[3] V roce 2000 b\l interiér kostela rekonstruován.[6]
Fara a škola
editovatFara byla postavena v roce 1784, v roce 1893 byla nahrazena novou postavenou stavitelem Janem Schierem z Nového Města na Moravě.[5] Opravována byla během 20. století několikrát.
Evangelická škola byla zřízena v roce 1782, vyučovalo se v soukromých staveních, o povolení školu postavit požádal sbor v roce 1813, stavba se uskutečnila v letech 1817-1819. V roce 1873 byla škola prohlášena veřejnou, budova byla i nadále majetkem sboru, ačkoliv docházelo ke sporům.[5] Místní evangelická škola pomáhat zakládat knihovny v okolních vesnicích.[4]
Památková hodnota
editovatNejstarší evangelická modlitebna postavená podle regulí tolerančního patentu Josefa II. je hodnotným dokladem historie protestantské církve v obci.[1]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Evangelický kostel [online]. Národní památkový ústav [cit. 2025-02-03]. Dostupné online.
- ↑ KLAPUŠ, Miroslav. Řehoř Jakubec Olešnický. Křesťanská revue. 1981, roč. 48, čís. 8, s. 24-33.
- ↑ a b c Evangelický kostel v Prosetíně. info.bystricenp.cz [online]. [cit. 2025-02-03]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e ČEJKOVÁ, Mahulena. Po stopách památek reformace v České republice. Praha: Českobratrská církev evangelická, 2011. 271 s. ISBN 978-80-87098-19-6. S. 234-235.
- ↑ a b c d NEŠPOR, Zdeněk R. Encyklopedie evangelických (a starokatolických) kostelů Čech, Moravy a českého Slezska. Praha: Kalich, 2009. 561 s. ISBN 978-80-7017-129-5. S. 386-387.
- ↑ Evangelický kostel Prosetín. mistareformace.cz [online]. [cit. 2025-02-03]. Dostupné online.
Literatura
editovat- BOLOM-KOTARI, Sixtus. Tomáš Juren: toleranční doba na Vysočině a hudba srdce. [Tišnov]: Sursum, 2008. 228 s. ISBN 978-80-7323-177-4.
- ŠIMSOVÁ, Milena. Prosetínské události - jeden z podnětů vydání tolerančního patentu. In: MACHOVEC, Milan (ed.) Problém tolerance v dějinách a perspektivě. Praha: Academia, 1995. 279 s. ISBN 80-200-0414-9.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu evangelický kostel v Prosetíně na Wikimedia Commons