Evaň

obec v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji

Obec Evaň se nachází v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. V obci žije 290[1] obyvatel.

Evaň
Ulice
Ulice
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecLibochovice
Obec s rozšířenou působnostíLovosice
(správní obvod)
OkresLitoměřice
KrajÚstecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel290 (2024)[1]
Rozloha7,52 km²[2]
Nadmořská výška286 m n. m.
PSČ410 02
Počet domů142 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduEvaň 27
410 02 Lovosice 2
ou.evan@quick.cz
StarostaTomáš Zahálka
Oficiální web: www.obecevan.cz
Evaň na mapě
Evaň
Evaň
Další údaje
Kód obce564834
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název vesnice je odvozen z osobního jména Evan ve významu Evanův dvůr. V historických pramenech se název objevuje ve tvarech: Evaň (1437), na Ewani (1495), Eywan (1528), Ewaṅ (1575), „na vsi Newani“ (1582), na Ejvani (1603, 1615), na Neywanj (1613), Eywaṅ (1654), Eywan (1787) a Evaň (1854).[4]

Historie

editovat

První písemná zmínka o Evani pochází z roku 1437. V patnáctém století vesnice patřila blíže neznámé církevní instituci. V roce 1495 byl jejím majitelem Jan ze Šelmberka se svými syny a roku 1528 ji vlastnil Jan Sezima z Ústí, jehož potomkům patřila do konce šestnáctého století. Sezimové z Ústí v roce 1575 vesnici získali do dědičného vlastnictví.[5] Roku 1597 ji od nich koupil Karel Elsnic z Elsnic, který ve vsi nejspíše založil tvrz,[6] připomínanou v písemných pramenech až během pobělohorských konfiskací v letech 1623 a 1627. Renesanční tvrz pravděpodobně stávala u hospodářského dvora.[5] Roku 1619 statek od Elsniců koupila Johanka z Hertemberka, první manželka Václava ze Šternberka.[6] Václavovi byla Evaň roku 1627 zkonfiskována a poté ji koupila Marie Maxmiliana ze Šternberka, která ji připojila k libochovickému panství. Po Mariině smrti byla Evaň převedena k Budyni nad Ohří. Tvrz v té době už nesloužila jako panské sídlo a časem beze stop zanikla.[5]

Obyvatelstvo

editovat
Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Evaň[7][8][9]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Obyvatelé 427 452 428 506 533 529 551 389 361 312 309 230 237 237 249
Domy 69 89 93 98 99 101 120 137 114 106 97 112 108 105 114

Obecní správa

editovat

Mezi lety 1869–1980 Evaň byl obcí v okrese Roudnice (1869–1910), poté v okrese Roudnice nad Labem (1921–1930), poté v okrese Lovosice (1950) a později v okrese Litoměřice. Od 1. ledna 1981 do 30. června 1990 patřil jako část městaLibochovicím a od 1. července 1990 je opět samostatnou obcí.[10]

Části obce

editovat

Pamětihodnosti

editovat
  • Kaplička svatého Josefa na návsi
  • Socha Ecce Homo
  • Náves
  • Na východním okraji obce se nachází přírodní památka Evaňská rokle.
  • Kaplička Panny Marie Pomocné na staré Evaňské silnici vysvěcená 30. října 1906

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Evaň, s. 532–533. 
  5. a b c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Evaň – tvrz, s. 114. 
  6. a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Libochovic, s. 32. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 384, 385.  Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
  8. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 296.  Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
  9. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  10. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-11-10]. S. 118. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06. 

Externí odkazy

editovat