Wikipedie

Eurovision Song Contest 2021

65. ročník mezinárodní hudební soutěže

Eurovision Song Contest 2021, česky také Velká cena Eurovize 2021 (či jen Eurovize 2021), byl 65. ročník soutěže Eurovision Song Contest, který se konal v Rotterdamu v Nizozemsku, a to díky vítězství zpěváka Duncana Laurence s písní „Arcade“ na předchozím ročníku. Nizozemko mělo soutěž pořádat již v roce 2020, ročník byl ale zrušen z důvodu pandemii covidu-19.[1] Soutěž, organizovaná Evropskou vysílací unií (EVU) a stanicemi Nederlandse Publieke Omroep (NPO), Nederlandse Omroep Stichting (NOS) a AVROTROS, se konala v aréně Rotterdam Ahoy. Semifinálová kola se uskutečnila 18. a 20. května, finále pak 22. května 2021. Moderátory přenosů byli televizní moderátoři a zpěváci Chantal Janzen, Edsilia Rombley a Jan Smit, a youtuberka Nikkie de Jager.

Eurovision Song Contest 2021
Open Up
Datum
Semifinále 120210518a18. května 2021
Semifinále 220210520a20. května 2021
Finále20210522a22. května 2021
Hostitel
Místo konáníRotterdam Ahoy
Rotterdam, Nizozemsko
ModerátořiChantal Janzen
Edsilia Rombley
Jan Smit
Nikkie de Jager
RežieMarnix Kaart
Marc Pos
Daniel Jelinek
Výkonný supervizorMartin Österdahl
Výkonný producentSietse Bakker
Astrid Dutrénit
TelevizeAVROTROS
Nederlandse Omroep Stichting (NOS)
Nederlandse Publieke Omroep (NPO)
Webeurovision.tv/event/rotterdam-2021
Účast
Soutěžících39
Finalistů26
NávratBulharsko Bulharsko
Ukrajina Ukrajina
OdstupujícíArménie Arménie
Bělorusko Bělorusko
Černá Hora Černá Hora
Maďarsko Maďarsko
Mapa účastníků
     Státy kvalifikované do finále     Státy vyřazené v semifinále     Státy, které se zúčastnily v minulosti, ale ne v roce 2021
Hlasování
Každá země uděluje body deseti interpretům. Vítěz získává 12 bodů, druhý 10 bodů, ostatní 8–1 bod.
VítězItálie Itálie
InterpretMåneskin
Skladba„Zitti e buoni“
Autor písněDamiano David
Ethan Torchio
Thomas Raggi
Victoria De Angelis
Bez bodůSpojené království Spojené království
Úvodní vystoupení
Semifinále 1:
Duncan Laurence s písní „Feel Something“
Semifinále 2:
Redo a Eefje de Visser s vystoupením Forward Unlimited
Finále:
Vlajkový průvod za doprovodu DJ Pietera Gabriela
Mezivystoupení
Semifinále 1:
Davina Michelle a Thekla Reuten s vystoupením The Power of Water
Semifinále 2:
Baletní tanečník Ahmad Joudeh a BMX jezdec Dez Maarsen s vystoupením Close Encounter of a Special Kind
Finále:
Afrojack, Glennis Grace a Wulf s vystoupením Music Binds Us
Vystoupení Rock the Roof za účasti interpretů Lenny Kuhr, Teach-In s Getty Kaspers, Sandra Kim, Elena Paparizou, Lordi a Måns Zelmerlöw
Duncan Laurence s písněmi „Stars“ a „Arcade“
Eurovision Song Contest
Nizozemsko
Rotterdam
2020		 Nizozemsko
Rotterdam
2021		 Itálie
Turín
2022

Soutěže se zúčastnilo 39 zemí, což je o dva státy méně oproti předchozímu ročníku. 26 zemí do soutěže poslalo stejné interprety, kteří se měli zúčastnit již o rok dříve (s ohledem na pravidla ale s jinými skladbami). V porovnání s rokem 2019 se vrátili Bulharsko a Ukrajina, naopak Černá Hora a Maďarsko ze soutěže odstoupili. Původně se měla zúčastnit také Arménie, která ale odstoupila z důvodu občansko-politické krize po bojích o oblast Náhorního Karabachu. Soutěž nakonec opustilo i Bělorusko, které se dvakrát pokusilo přihlásit skladbu porušující pravidla soutěže.

Vítězem se stala italská skupina Måneskin s písní „Zitti e buoni“. Skladba vyhrála u diváků, u porotců ale skončila až na čtvrtém místě za Švýcarskem, Francií a Maltou, celkem získala 524 bodů.

Soutěž sledovalo 183 milionů diváků, což je o 1 milion více oproti předchozímu ročníku.[2]

Místo konání

editovat
 
Rotterdam Ahoy, kde se soutěž konala

Po zrušení soutěže Eurovision Song Contest 2020 jednala pořádající Evropská vysílací unie (EVU) s nizozemskými vysílacími společnostmi AVROTROS, NPO a NOS a s městem Rotterdam o tom, zda bude možné v Nizozemsku soutěž pořádat.[3] V květnu 2020 bylo oznámeno, že pořádající město se nezmění.

Formát soutěže

editovat

Termíny

editovat

První semifinále proběhlo v úterý 18. května, druhé o dva dny později. Finále se uskutečnilo v sobotu 22. května.[4]

Pódium

editovat
 
Pódium pro Eurovizi 2021

Během oznámení termínů soutěže výkonný producent Sietse Bakker uvedl, že pódium, které mělo být využito v roce 2020, se nezmění. Jeho design je inspirován sloganem ročníku „Open Up“ a zobrazuje typickou holandskou rovinatou krajinu. Scénu Eurovize navrhl německý scénograf Florian Wieder, který již navrhl pódia pro Eurovizi v letech 2011, 2012, 2015, 2017 a 2019. Hlavní LED obrazovka je 52 metrů široká, 12 metrů vysoká a může se otáčet, další poloprůhledná LED obrazovka je výsuvná a může být použita na vedlejší scéně. Pódium je doplněno o prvky rozšířené reality. Znovu se také po roční pauze přímo do hlavní haly před pódium vrátil Green room – místo, kde se umělci schází po vystoupení.[4]

Výkonný supervizor

editovat

V lednu roku 2020 EBU oznámila, že Jon Ola Sand, který byl na pozici výkonného supervizora po dobu deseti let, po ročníku 2020 skončí. Na jeho místě ho vystřídá Martin Österdahl, který již byl výkonným producentem Eurovize v letech 2013 a 2016.[5]

Zahajovací a intervalové akty

editovat

První semifinále zahájil Duncan Laurence písní „Feel Something“. O mezivystoupení se postarala nizozemská zpěvačka Davina Michelle s písní „Sweet Water“, která spolu s herečkou Thekla Reuten a taneční skupinou představila vystoupení The Power of Water, které odkazuje na soužití Nizozemska s vodou.[6]

Druhé semifinále zahájil breakdancer Redouan Ait Chitt (Redo) a zpěvačka Eefje de Visser vystoupením Forward Unlimited. Mezivystoupení obstarali baletní tanečník Ahmad Joudeh a BMX jezdec Dez Maarsen, jejich vystoupení neslo název Close Encounter of a Special Kind.

Na začátku finále proběhl tradiční vlajkový průvod, který představil všech 26 finálových zemí za doprovodu DJe Pietera Gabriela. V rámci mezivystoupení se představili Duncan Laurence s písněmi „Stars“ a „Arcade“; představení Music Binds Us, na kterém pracovali DJ Afrojack, zpěvačka Glennis Grace a zpěvák Wulf spolu se symfonickým orchestrem, a šest bývalých vítězů Eurovize, jmenovitě Lenny Kuhr (1969), Teach-In s Getty Kaspers (1975), Sandra Kim (1986), Elena Paparizou (2005), Lordi (2006) a Måns Zelmerlöw (2015), na několika místech v Rotterdamu představili své písně v rámci vystoupení Rock the Roof.[7]

Výroba

editovat

Na přípravě ročníku se podílely tři nizozemské televizní organizace – AVROTROS , Nederlandse Omroep Stichting (NOS) a Nederlandse Publieke Omroep (NPO).[8]

Scénáře konání soutěže

editovat

V roce 2021 se za žádných okolností neměla opakovat situace, kdy by musel být celý ročník zrušen. Organizátoři proto na podzim roku 2020 představili 4 scénáře, které měly zajistit, že i v nejnepříznivějším případě se Eurovize uskuteční.[9] V únoru 2021 byl tento přehled aktualizován a zredukován na 3.[10]

  • Scénář A – Standardní ročník: Eurovize podle tohoto scénáře by proběhla bez omezení. Na začátku února 2021 bylo oznámeno, že takový scénář je nerealizovatelný.
  • Scénář B – Standardní s rozestupy: Tato varianta počítá s tím, že by byla aplikována opatření zavedená místní vládou, zejména by tak všichni přítomní v aréně dodržovali rozestupy 1,5 metru. Z tohoto důvodu by bylo omezeno množství návštěvníků v publiku na maximálně 80 % kapacity, omezeny by byly i jednotlivé národní delegace nebo množství novinářů. Aktivity v Rotterdamu by byly pořádány s ohledem na zajištění bezpečnosti přítomných. Pokud by některé delegace nemohly odcestovat do Nizozemska, bylo by jejich číslo odvysíláno ze záznamu. Všechny zúčastněné země mají povinnost tento záznam do konce března pořídit. Aby byla zajištěna spravedlivá soutěž, musí se všichni řídit stejným protokolem – během 60minutového natáčení má soutěžící tři pokusy, ze kterých následně vedoucí delegace zvolí ten nejlepší. Ve studiu nesmí být publikum, nebude možné využít virtuální realitu, konfety, vodu nebo záběry z dronu. Po pořízení záznamu bude zakázáno ho jakkoliv upravovat, aby se co nejméně lišilo od standardního živého vstupu.[11]
  • Scénář C – Přizpůsobení cestovatelským omezením: Eurovize vysílaná z arény Ahoy, ale bez interpretů, národních delegací a novinářů, živě z Rotterdamu by vystupovali pouze moderátoři a hosté v doprovodných vystoupeních. Všechna soutěžní vystoupení by byla vysílána ze záznamu. Kapacita publika by byla omezena na maximálně 80 % podle aktuálních nařízení nizozemské vlády. Množství doprovodných aktivit ve městě by bylo omezeno.
  • Scénář D – Eurovize v lockdownu: Pokud by byl v Nizozemsku zaveden lockdown, byla by všechna vystoupení vysílána ze záznamu a ostatní program by z velké části probíhal virtuálně.

Seznam účastníků

editovat
 
     Účastníci prvního semifinále
     Automaticky postupující s právem hlasovat v 1. semifinále
     Účastníci druhého semifinále
     Automaticky postupující s právem hlasovat ve 2. semifinále

EVU 26. října 2020 oznámila, že ročníku se zúčastní stejných 41 zemí, které se měly zapojit do zrušeného ročníku v roce 2020. Bulharsko a Ukrajina se do soutěže vrátily poté, co chyběly v roce 2019, naopak Maďarsko a Černá Hora se ročníku nezúčastnily. Dne 5. března 2021 nicméně Arménie ohlásila, že ze soutěže z důvodu nestabilní domácí situace a nedostatku času odstupuje, na konci března bylo ze soutěže diskvalifikováno Bělorusko. Do ročníku se tak zapojilo 39 států.[12][13][14]

editovat

Po zrušení předchozího ročníku bylo umožněno soutěžícím, kteří tímto krokem přišli o svá vystoupení, zúčastnit se tohoto ročníku, nesměli ale využít skladby, se kterými chtěli vystoupit v roce 2020.[15] Nadpoloviční většina zemí se rozhodla, že do tohoto ročníku pošlou stejné soutěžící, kteří se měli zúčastnit Eurovize v roce 2020. Další interpreti dokázali své místo v soutěži obhájit díky vítězství v národních kolech.[16]

Ročníku se zúčastnili tři interpreti, který již byli hlavními představiteli některého ze států v minulých letech, a 5 umělců, kteří v minulosti doprovázeli jiné soutěžící. Natalia Gordienko reprezentovala Moldávii ve finále po boku zpěváka Arsenia v roce 2006. Senhit reprezentovala San Marino v semifinále v roce 2011 a Sanja Vučić (členka skupiny Hurricane) soutěžila v roce 2016. Další členka této skupiny, Ksenija Knežević, doprovázela zpěváka Kneze, Vincent Bueno doprovázel vokály Nathana Trenta v roce 2017, Vasil doprovázel v roce 2019 Tamaru Todevskou a Destiny doprovázela zpěvačku Michelu Pace. Destiny také v roce 2015 vyhrála juniorskou Eurovizi, které se o rok později zúčastnila také Stefania jako členka nizozemské skupiny Kisses.

Stejný interpret Nový interpret
Interní rozhodnutí Vítěz národní soutěže Interní rozhodnutí Vítěz národní soutěže
Země
Počet 24 2 3 10
Celkem 26 13

První semifinále

editovat

Prvního semifinále se zúčastnilo celkem 16 zemí. Odehrálo se 18. května od 21 hodin místního času. Kromě níže zmíněných států mohli hlasovat diváci a poroty z Itálie, Německa, jež jsou členové automaticky kvalifikující se tzv. Velké Pětky, a Nizozemska, které rovněž jako hostitel a vítěz posledního ročníku postupuje přímo do finále.[17] Bělorusko se mělo původně zúčastnit první poloviny semifinále, ale ze soutěže bylo kvůli porušení pravidel diskvalifikováno.

Výsledky (1. semifinále)
Pozice Diváci Body Porota Body
1   Ukrajina 164   Malta 174
2   Malta 151   Rusko 117
3   Litva 137   Ukrajina 103
4   Rusko 108   Izrael 99
5   Izrael 93   Kypr 92
6   Ázerbájdžán 91   Švédsko 91
7   Kypr 78   Belgie 70
8   Norsko 77   Litva 66
9   Chorvatsko 53   Rumunsko 58
10   Švédsko 51   Chorvatsko 57
11   Belgie 47   Ázerbájdžán 47
12   Rumunsko 27   Norsko 38
13   Severní Makedonie 11   Slovinsko 36
14   Slovinsko 8   Austrálie 26
15   Irsko 4   Irsko 16
16   Austrálie 2   Severní Makedonie 12


Pořadí[18] Země[19] Interpret[16] Skladba[16] Jazyk Umístění Body
1.   Litva The Roop „Discoteque“ angličtina 4. 203
2.   Slovinsko Ana Soklič „Amen“ angličtina 13. 44
3.   Rusko Manizha „Russian Woman“ ruština, angličtina 3. 225
4.   Švédsko Tusse „Voices“ angličtina 7. 142
5.   Austrálie Montaigne[pozn. 1] „Technicolour“ angličtina 14. 28
6.   Severní Makedonie Vasil „Here I Stand“ angličtina 15. 23
7.   Irsko Lesley Roy „Maps“ angličtina 16. 20
8.   Kypr Elena Tsagrinou „El Diablo“ angličtina, španělština 6. 170
9.   Norsko Tix „Fallen Angel“ angličtina 10. 115
10.   Chorvatsko Albina „Tick-Tock“ angličtina, chorvatština 11. 110
11.   Belgie Hooverphonic „The Wrong Place“ angličtina 9. 117
12.   Izrael Eden Alene „Set Me Free“ angličtina, hebrejština 5. 192
13.   Rumunsko Roxen „Amnesia“ angličtina 12. 85
14.   Ázerbájdžán Efendi „Mata Hari“ angličtina, ázerbájdžánština 8. 138
15.   Ukrajina Go_A „Šum“ (Шум) ukrajinština 2. 267
16.   Malta Destiny „Je Me Casse“ angličtina, francouzština 1. 325

Druhé semifinále

editovat

Druhého semifinále se zúčastnilo celkem 17 zemí. Odehrálo se 20. května ve 21 hodin místního času. Kromě níže zmíněných států mohli hlasovat diváci a poroty ze tří zemí tzv. Velké Pětky, konkrétně Francii, Spojeného království a Španělska.[17] Arménie se měla původně zúčastnit druhé poloviny semifinále, ale ze soutěže odstoupila z důvodu sociální a politické krize v důsledku poválečných problémů.[13]

Výsledky (2. semifinále)
Pozice Diváci Body Porota Body
1   Finsko 150   Švýcarsko 156
2   Island 148   Bulharsko 149
3   Švýcarsko 135   Island 140
4   Moldavsko 123   Portugalsko 128
5   Portugalsko 111   Řecko 104
6   Bulharsko 101   Finsko 84
7   Dánsko 80   San Marino 76
8   Řecko 80   Albánie 74
9   Srbsko 68   Srbsko 56
10   San Marino 42   Moldavsko 56
11   Albánie 38   Rakousko 53
12   Estonsko 29   Estonsko 29
13   Polsko 17   Česko 23
14   Gruzie 15   Polsko 18
15   Rakousko 13   Dánsko 9
16   Lotyšsko 10   Lotyšsko 4
17   Česko 0   Gruzie 1
Pořadí[18] Země[19] Interpret[16] Skladba[16] Jazyk Umístění Body
1.   San Marino Senhit „Adrenalina“ angličtina, italština 9. 118
2.   Estonsko Uku Suviste „The Lucky One“ angličtina 13. 58
3.   Česko Benny Cristo „Omaga“ angličtina, čeština 15. 23
4.   Řecko Stefania „Last Dance“ angličtina 6. 184
5.   Rakousko Vincent Bueno „Amen“ angličtina 12. 66
6.   Polsko Rafał „The Ride“ angličtina 14. 35
7.   Moldavsko Natalia Gordienko „Sugar“ angličtina 7. 179
8.   Island Daði og Gagnamagnið[pozn. 2] „10 Years“ angličtina 2. 288
9.   Srbsko Hurricane „Loco Loco“ srbština 8. 124
10.   Gruzie Tornike Kipiani „You“ angličtina 16. 16
11.   Albánie Anxhela Peristeri „Karma“ albánština 10. 112
12.   Portugalsko The Black Mamba „Love Is on My Side“ angličtina 4. 239
13.   Bulharsko Victoria „Growing Up Is Getting Old“ angličtina 3. 250
14.   Finsko Blind Channel „Dark Side“ angličtina 5. 234
15.   Lotyšsko Samanta Tīna „The Moon Is Rising“ angličtina 17. 14
16.   Švýcarsko Gjon's Tears „Tout l'Univers“ francouzština 1. 291
17.   Dánsko Fyr & Flamme „Øve os på hinanden“ dánština 11. 89

Finále

editovat

Při přičítání bodů od diváků dostaly hned čtyři země nula bodů, a to konkrétně Spojené království, Německo, Španělsko a Nizozemí.

Výsledky (finále)
Pozice Diváci Body Porota Body
1   Itálie 318   Švýcarsko 267
2   Ukrajina 267   Francie 248
3   Francie 251   Malta 208
4   Finsko 218   Itálie 206
5   Island 180   Island 198
6   Švýcarsko 165   Bulharsko 140
7   Litva 165   Portugalsko 126
8   Rusko 100   Rusko 104
9   Srbsko 82   Ukrajina 97
10   Řecko 79   Řecko 91
11   Švédsko 63   Finsko 83
12   Moldavsko 62   Izrael 73
13   Norsko 60   Belgie 71
14   Malta 47   Litva 55
15   Kypr 44   Moldavsko 53
16   Albánie 35   Kypr 50
17   Ázerbájdžán 33   Švédsko 46
18   Bulharsko 30   San Marino 37
19   Portugalsko 27   Ázerbájdžán 32
20   Izrael 20   Albánie 22
21   San Marino 13   Srbsko 20
22   Belgie 3   Norsko 15
23   Nizozemsko 0   Nizozemsko 11
24   Španělsko 0   Španělsko 6
25   Německo 0   Německo 3
26   Spojené království 0   Spojené království 0
Pořadí Země[19] Interpret[16] Skladba[16] Jazyk Umístění Body
1.   Kypr Elena Tsagrinou „El Diablo“ angličtina, španělština 16. 94
2.   Albánie Anxhela Peristeri „Karma“ albánština 21. 57
3.   Izrael Eden Alene „Set Me Free“ angličtina, hebrejština 17. 93
4.   Belgie Hooverphonic „The Wrong Place“ angličtina 19. 74
5.   Rusko Manizha „Russian Woman“ ruština, angličtina 9. 204
6.   Malta Destiny „Je Me Casse“ angličtina, francouzština 7. 255
7.   Portugalsko The Black Mamba „Love Is on My Side“ angličtina 12. 153
8.   Srbsko Hurricane „Loco Loco“ srbština 15. 102
9.   Spojené království James Newman „Embers“ angličtina 26. 0
10.   Řecko Stefania „Last Dance“ angličtina 10. 170
11.   Švýcarsko Gjon's Tears „Tout l'Univers“ francouzština 3. 432
12.   Island Daði og Gagnamagnið[pozn. 3] „10 Years“ angličtina 4. 378
13.   Španělsko Blas Cantó „Voy a quedarme“ španělština 24. 6
14.   Moldavsko Natalia Gordienko „Sugar“ angličtina 13. 115
15.   Německo Jendrik „I Don't Feel Hate“ angličtina, němčina 25. 3
16.   Finsko Blind Channel „Dark Side“ angličtina 6. 301
17.   Bulharsko Victoria „Growing Up Is Getting Old“ angličtina 11. 170
18.   Litva The Roop „Discoteque“ angličtina 8. 220
19.   Ukrajina Go_A „Šum“ (Шум) ukrajinština 5. 364
20.   Francie Barbara Pravi „Voilà“ francouzština 2. 499
21.   Ázerbájdžán Efendi „Mata Hari“ angličtina, ázerbájdžánština 20. 65
22.   Norsko Tix „Fallen Angel“ angličtina 18. 75
23.   Nizozemsko Jeangu Macrooy „Birth of a New Age“ angličtina, surinamština 23. 11
24.   Itálie Måneskin „Zitti e buoni“ italština 1. 524
25.   Švédsko Tusse „Voices“ angličtina 14. 109
26.   San Marino Senhit „Adrenalina“ angličtina, italština 22. 50

Ostatní země

editovat

Podmínkou pro účast v soutěži je aktivní členství v Evropské vysílací unii (EVU), díky kterému je daný stát schopný soutěž vysílat. Pozvánku dostávají každoročně všichni členové unie.

Aktivní členové EVU

editovat
  • Andorra  Andorra – V listopadu roku 2019 vládnoucí politická strana Demokraté pro Andorru prohlásila, že by se země mohla do soutěže vrátit, pokud se neukáže, že by takový krok byl příliš nákladný.[22] Susanne Georgi, reprezentantka Andorry v roce 2009, v květnu roku 2020 uvedla, že zajistila finanční prostředky potřebné pro návrat země do soutěže. V červnu 2020 ale veřejnoprávní vysílatel Ràdio i Televisió d'Andorra oznámil, že se Andorra ročníku nezúčastní.[23]
  • Arménie  Arménie – Země svou účast v ročníku původně potvrdila a měla stejně jako v předchozím, zrušeném ročníku zajištěné místo ve druhé polovině druhého semifinále. V měsících před Eurovizí nicméně ze země nepřicházely žádné nové zprávy ohledně příprav soutěž, až bylo nakonec 5. března 2021 místním vysílatelem Public Television Company of Armenia oznámeno odhlášení z ročníku. Důvodem jsou důsledky občansko-politických bojů o oblast Náhorního Karabachu, kvůli kterým země již dříve odstoupila i z dětské Eurovize. Problémem byl i nedostatek času.[13][12]
  • Bosna a Hercegovina  Bosna a Hercegovina – V říjnu roku 2020 místní vysílatel potvrdil, že se země z důvodu finančních problémů do ročníku nezapojí. Stát byl naposledy součástí Eurovize v roce 2016.[24]
  • Černá Hora  Černá Hora – Místní vysílatel RTCG v říjnu 2020 potvrdil, že Černá Hora nebude součástí ročníku 2021. Totéž bylo potvrzeno již pro rok 2020, důvodem byly slabé výsledky a náklady se soutěží spojené.[25]
  • Lucembursko  Lucembursko – V červenci 2020 RTL Télé Lëtzebuerg potvrdilo, že Lucembursko se nezúčastní soutěže v roce 2021, přičemž uvedlo, že se v současnosti nezaměřuje na zábavní a hudební pořady a že účast v soutěži by byla příliš nákladná.[26]
  • Maďarsko  Maďarsko – Maďarsko se v roce 2021 soutěže nezúčastní. Důvod tohoto rozhodnutí nebyl oznámen.
  • Maroko  Maroko – Tiskový mluvčí marocké televize SNRT Karim Sbai v únoru roku 2020 prohlásil, že navzdory různým zvěstem zatím o možnosti návratu Maroka do soutěže s televizí nikdo nejednal.[27]
  • Monako  Monako – Neúčast země byla potvrzena v září 2020.[28]
  • Slovensko  Slovensko – RTVS potvrdila neúčast Slovenska v srpnu 2020.[29]
  • Turecko  Turecko – V květnu 2020 Faruk Kaymakci, turecký náměstek ministra zahraničních věcí a ředitel pro záležitosti EU, uvedl, že doufá, že se jeho země ročníku 2021 zúčastní.[30]

Přidružení členové EVU

editovat
  • Kazachstán  Kazachstán – V srpnu 2020 EVU prohlásila, že nehodlá Kazachstán pozvat do následujícího ročníku.[31]
  • USA  USA – V lednu roku 2020 EVU prohlásila, že pokud se chystaný American Song Contest ukáže jako úspěšný, tak zváží možnost účasti USA na Eurovizi.[32]

Nečlenské země EVU

editovat
  • Kosovo  Kosovo – V srpnu 2020 EVU prohlásila, že nehodlá Kosovo pozvat do následujícího ročníku.[31]
  • Lichtenštejnsko  Lichtenštejnsko – V červenci 2020 lichtenštejnská televizní stanice 1 FL TV oznámila, že v roce 2021 vyloučila debutování. Vysílatel se v minulosti pokusil stát se členem EVU, ale zastavil své plány, když jeho ředitel Peter Kölbel neočekávaně zemřel. Rovněž vysílatel také uvedl, že by byla potřeba podpora od lichtenštejnské vlády, aby stanice mohla nést náklady spojené s členstvím v EVU a platit účastnický poplatek za soutěž.[33]

Incidenty

editovat
 
Pavilon na testování onemocnění COVID-19.

Kypr

editovat

Na zveřejnění písně „El Diablo“ reagovali pravoslavní křesťané na Kypru. Petici, kterou církev iniciovala a ve které žádali vládu o nahrazení zvolené písně, podepsalo přes 16 000 lidí. Mimo jiné zdůrazňovali, že píseň má reflektovat místní historii a tradice a ne vyzdvihovat ďábla. Mluvčí kyperského prezidenta nicméně potvrdil, že nebude zasahováno do svobod umělce a že skladba se měnit nebude. Následně několik neznámých volajících pohrozilo podpálením sídla veřejnoprávní televize (RIK). Jeden muž také uvnitř budovy rozhlasu urážel zaměstnance, skladba podle něho vzývá satana a uráží křesťany. Muž byl zatčen policií. Interpretka i samotná televize píseň obhajovali tím, že se nejedná o uctívání ďábla, ale o boj mezi dobrem a zlem, konkrétně se jedná o příběh mladé ženy, která se zamilovala do hrubiána a nyní se snaží ze vztahu vymanit. Muž či samotný vztah jsou označováni jako el diablo, tedy ďábel.[34][35][36]

Bělorusko

editovat

V lednu 2021 se Aliance liberálů a demokratů pro Evropu, na popud Fondu solidarity pro kulturu v Bělorusku, pokusila prosadit vyloučení běloruské státní televize, Belaruskaja Tele-Radio Campanija (BTRC), z EVU z důvodu porušování lidských práv v zemi a uvalení sankcí na řadu osobností, mimo jiné také na ředitele státní televize. Takový krok by znamenal, že by země přišla o možnost účastnit se Eurovize v roce 2021. Generální ředitel EVU Noel Curran v únoru prohlásil, že „Eurovize je hudební soutěž bez politické agendy“ a k vyloučení tak nevidí důvod.[37]

K odhalení běloruské skladby došlo 9. března 2021, státní televize do soutěže vyslala skupinu Galasy ZMesta s písní „Ya Nauchu Tebya (I’ll Teach You)“. Výběr se setkal s tvrdou kritikou, jelikož text má silný politický podtext a porušuje tak pravidla Eurovize. Fanoušci soutěže v reakci spustili online petici, ve které požadovali diskvalifikaci Běloruska.[38] Postupně se proti skupině vymezili také další umělci, státy nebo žurnalisté v čele s webem Eurovoix, kteří rovněž požadovali nápravu vzniklé situace.[39]

11. března 2021 EVU rozhodla o vyřazení skladby a vyzvala BTRC k úpravě textu nebo nahrazení písně.[40] O dva dny později běloruský prezident Alexandr Lukašenko veřejně prohlásil, že Bělorusko neupraví text písně, ale připraví novou.[41] 26. března EVU oznámila, že Bělorusko bylo ze soutěže diskvalifikováno. BTRC sice zaslala novou píseň „Pesnja pro zajcev“ v požadované lhůtě, i ta ale po prozkoumání porušovala eurovizní pravidla. Přesný důvod diskvalifikace nebyl specifikován, text má ale očividný nejen politický, ale také homofobní podtext.[14] Jelikož nebyla v termínu, který byl dokonce mimořádně prodloužen, zaslána způsobilá píseň, musela být země z ročníku vyloučena.[42] Rozhodnutí následně kritizoval šéf státní televize, označil ho za „politicky motivované“.[43]

Ukrajina

editovat

Před druhou zkouškou 12. května byla umístěna do karantény zpěvačka ukrajinské skupiny Go_A Kateryna Pavlenko poté, co se necítila dobře. V souladu s bezpečnostními a zdravotními protokoly ostatní členové ukrajinské delegace podstoupili mimořádné antigenní testy, které byly negativní. Zbytek skupiny se tak zkoušky zúčastnil s náhradní nizozemskou zpěvačkou Emmie van Stijnovou. Následující den, poté, co dorazil negativní výsledek PCR testu, se Pavlenko mohla vrátit zpět k běžnému programu.[44]

Absence na zahajovacím ceremoniálu

editovat

Všichni členové jednotlivých delegací, štáb i novináři musí každých 48 hodin podstoupit rychlý antigenní test. V rámci tohoto testování byl 15. května objeven jeden pozitivní případ v polské delegaci a všichni její členové byli umístění do karantény, kde podstoupili PCR testy. Polský interpret se tak nemohl zúčastnit zahajovacího ceremoniálu v neděli 16. května.[45] Stejný osud potkal islandskou delegaci, jeden pozitivní člen byl odhalen 16. května.[46] Z preventivních důvodů se akce nezúčastnily také delegace Malty a Rumunska, které bydlely ve stejném hotelu jako Polsko a Island.[47] U jednoho z členů islandské skupiny se nákaza potvrdila ve středu 19. května, skupina proto nemohla vystoupit živě a využila záznam připravený v rámci 2. zkoušky.[21]

Další ocenění

editovat

Cena Marcela Bezençona

editovat

Cenu Marcela Bezençona mohou získat písně, které zazní během finálového večera. Ceny, které jsou rozděleny do tří kategorií, jsou udělovány od roku 2002. Vítězové v novinářské, komentátorské a skladatelské kategorii byli oznámeni krátce před finálovým večerem.[48][49]

Kategorie Země Píseň Interpret Skladatel
Komentátorská Francie  Francie „Voilà“ Barbara Pravi Barbara Pravi, Igit, Lili Poe
Skladatelská Švýcarsko  Švýcarsko „Tout l'Univers“ Gjon's Tears Gjon Muharremaj, Wouter Hardy, Nina Sampermans
Novinářská Francie  Francie „Voilà“ Barbara Pravi Barbara Pravi, Igit, Lili Poe
Zdroj:[50]

OGAE

editovat

OGAE je mezinárodní organizace sdružující fanoušky Eurovize. V rámci té sestavují jednotlivé národní fankluby pořadí nejlepších 10 čísel, které je zveřejněno několik dní před zahájením soutěže.[51] V roce 2021 vyhrála Malta těsně před Švýcarskem, Česko skončilo spolu s dalšími devíti státy bez bodu na posledním místě.

Země Interpret Píseň Počet bodů
Malta  Malta Destiny „Je me casse“ 363
Švýcarsko  Švýcarsko Gjon's Tears „Tout l'Univers“ 358
Francie  Francie Barbara Pravi „Voilà“ 318
Litva  Litva The Roop „Discoteque“ 301
Kypr  Kypr Elena Tsagrinou „El Diablo“ 238
Zdroj:[52]

Cena Barbary Dex

editovat

Cena Barbary Dex je humorné ocenění, které věnují fanoušci soutěže interpretovi, který je nejhůře oblečen. Je pojmenovaná po belgické soutěžící, která skončila v roce 1993 na posledním místě a které oblékla vlastnoručně navržený kostým. Od roku 1997 do roku 2016 cenu uděloval web House of Eurovision, od roku 2017 Songfestival.be.

Umístění Země Interpret
1 Norsko  Norsko Tix
2 Rumunsko  Rumunsko Roxen
3 Chorvatsko  Chorvatsko Albina
4 Spojené království  Spojené království James Newman
5 Izrael  Izrael Eden Alene
Zdroj:[53]

Odkazy

editovat

Poznámky

editovat
  1. ↑ Z důvodu cestovních restrikcí aplikovaných australskou vládou nebyla zpěvačka v Nizozemsku přítomna, její vystoupení bylo přehráno z připraveného záznamu.[20]
  2. ↑ Z důvodu propuknutí nákazy covid-19 u jednoho z členů skupiny nemohl ISL vystoupit živě, místo toho byl přehrán záznam z druhé zkoušky.[21]
  3. ↑ Z důvodu propuknutí nákazy covid-19 u jednoho z členů skupiny se ISL rozhodl, že bez něho nevystoupí, i ve finále tak byla použita nahrávka ze druhé zkoušky.[21]

Reference

editovat
  1. ↑ Rotterdam returns as Eurovision Song Contest Host City in 2021 [online]. Eurovision.tv, 2020-05-16 [cit. 2020-05-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ 183 million viewers welcome back the Eurovision Song Contest [online]. eurovision.tv, 2021-05-31 [cit. 2024-12-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Official EBU statement & FAQ on Eurovision 2020 cancellation [online]. Eurovision.tv, 2020-03-20 [cit. 2020-03-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b Dates for Eurovision 2021 announced [online]. Eurovision.tv, 2020-06-15 [cit. 2020-06-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ GIEBEL, Pavel. Novým výkonným supervizorem bude Martin Österdahl [online]. ESCArena.cz, 2020-01-20 [cit. 2020-03-21]. Dostupné online. 
  6. ↑ 'The Power of Water' set to make a splash! [online]. Eurovision.tv, 2021-04-16 [cit. 2021-05-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Rotterdam ready to ‘Rock the Roof’ [online]. Eurovision.tv, 2021-03-25 [cit. 2021-05-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ GRANGER, Anthony. Rotterdam Confirmed As Host City For Eurovision 2021 [online]. Eurovoix.com, 2020-05-16 [cit. 2020-06-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ The 4 ways to make Eurovision 2021 happen [online]. Eurovision.tv, 2020-09-18 [cit. 2021-02-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ Eurovision 2021 organizers set determined yet realistic plans for May [online]. Eurovision.tv, 2021-02-03 [cit. 2021-02-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ 2021 artists to record song “live-on-tape” to ensure Contest will happen [online]. Eurovision.tv, 2020-11-18 [cit. 2021-02-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ a b Armenia withdraws from Eurovision Song Contest 2021 [online]. Eurovision.tv, 2021-03-05 [cit. 2021-03-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ a b c SAK, Jan. Arménie se odhlašuje z Eurovize 2021 [online]. ESCArena.cz, 2021-03-05 [cit. 2021-03-05]. Dostupné online. 
  14. ↑ a b ADAMS, Oliver. Belarus will not participate at Eurovision 2021 — EBU releases official statement regarding Galasy ZMesta’s new submission [online]. Wiwibloggs.com, 2021-03-27 [cit. 2021-03-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ GIEBEL, Daniel. Eurovize 2021 přinese nové skladby [online]. ESCArena.cz, 2020-03-21 [cit. 2020-03-21]. Dostupné online. 
  16. ↑ a b c d e f g Participants of Rotterdam 2021 [online]. Eurovision.tv [cit. 2021-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ a b 2020 Semi-Final line-up to stay for 2021 [online]. Eurovision.tv, 2020-11-19 [cit. 2020-11-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ a b Semi-Final running orders revealed [online]. Eurovision.tv, 2021-03-30 [cit. 2021-03-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ a b c 41 Countries to participate at Eurovision 2021 [online]. Eurovision.tv, 2020-10-26 [cit. 2020-10-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ SAK, Jan. Australská delegace neodcestuje do Rotterdamu [online]. ESCArena.cz, 2021-04-20 [cit. 2021-04-30]. Dostupné online. 
  21. ↑ a b c ADAMS, Oliver. Iceland: One member of Daði og Gagnamagnið tests positive for COVID-19, Iceland will use rehearsal footage in semi-final [online]. Wiwibloggs.com, 2021-05-19 [cit. 2021-05-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ GRANGER, Anthony. Government Plans For RTVA’s Return to Eurovision Song Contest [online]. Eurovoix.com, 2019-11-20 [cit. 2020-03-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ JIANDANI, Sanjay. Andorra: RTVA confirms non participation in Eurovision 2021 [online]. ESCtoday.com, 2020-06-02 [cit. 2020-06-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ JIANDANI, Sanjay. Bosnia & Herzegovina: BHRT confirms non-participation at Eurovision 2021. ESCtoday.com [online]. 2020-10-06 [cit. 2020-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ HERBERT, Emily. Montenegro: No Eurovision Return in 2021 [online]. Eurovoix.com, 2020-10-12 [cit. 2020-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ RYAN, Tom. No Eurovision return for Luxembourg in 2021 [online]. ESCxtra.com, 2020-07-30 [cit. 2020-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ GRANGER, Anthony. SNRT Spokesperson Unaware Of Any Discussions Regarding Eurovision [online]. Eurovoix.com, 2020-02-01 [cit. 2020-03-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ JIANDANI, Sanjay. Monaco: TMC confirms non-participation in Eurovision 2021. ESCtoday.com [online]. 2020-09-08 [cit. 2020-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. ↑ JIANDANI, Sanjay. Slovakia: RTVS will not return to Eurovision in 2021. ESCtoday.com [online]. 2020-08-03 [cit. 2020-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. ↑ CHRISTOU, Costa. Turkey: Turkish deputy minister hopes for Eurovision return [online]. ESCxtra.com, 2020-05-23 [cit. 2020-06-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. ↑ a b JUMAWAN, Tim. EBU: “No plans to invite Kazakhstan or Kosovo to participate at the 2021 Eurovision Song Contest” [online]. ESCxtra.com, 2020-08-18 [cit. 2020-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. ↑ COBB, Ryan. EBU will “look at” United States participation in Eurovision if American Song Contest is a success [online]. ESCxtra.com, 2020-01-16 [cit. 2020-03-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-02-29. (anglicky) 
  33. ↑ HERBERT, Emily. Liechtenstein: 1FLTV Rules Out Eurovision Debut in 2021 [online]. Eurovoix.com, 2020-07-30 [cit. 2020-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. ↑ Eurovision 2021: Cyprus protesters demand withdrawal of 'Satanic' song El Diablo [online]. Sky News, 2021-03-06 [cit. 2021-03-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. ↑ CHRISTOU, Costa. Petition launched for ‘scandalous’ “El Diablo” to be withdrawn [online]. ESCxtra, 2021-02-27 [cit. 2021-03-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. ↑ BRAITHWAITE, Sharon. Church of Cyprus calls for country's entry to Eurovision to be dropped for promoting devil-worship [online]. CNN, 2021-03-03 [cit. 2021-03-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. ↑ WASHAK, James. Belarus: Campaign Started in the European Parliament to have Belarus Removed from The EBU and Eurovision [online]. Eurovoix, 2021-02-17 [cit. 2021-03-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. ↑ LUUKELA, Sami. A new petition to disqualify Belarus from Eurovision 2021 hits 1000 signatures [online]. ESCxtra, 2021-03-10 [cit. 2021-03-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. ↑ DEAKIN, Samuel. Eurovoix’s Statement on the Participation of Belarus at the Eurovision Song Contest [online]. Eurovoix, 2021-03-10 [cit. 2021-03-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. ↑ EBU statement on Belarusian entry [online]. Eurovision.tv, 2021-03-11 [cit. 2021-03-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. ↑ GRANGER, Anthony. Belarus: Alexander Lukashenko “We’ll make another song” For Eurovision 2021 [online]. Eurovoix, 2021-03-13 [cit. 2021-03-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. ↑ EBU statement on Belarusian participation [online]. Eurovision.tv, 2021-03-26 [cit. 2021-03-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  43. ↑ dpa. Weißrussland kritisiert ESC-Ausschluss als „politisch motiviert“ [online]. Welt.de, 2021-03-27 [cit. 2021-03-27]. Dostupné online. (německy) 
  44. ↑ TEN VEEN, Renske. Ukraine: Go_A’s lead singer Kateryna Pavlenko tests negative for COVID-19 and will rejoin the group for their next rehearsal [online]. Wiwibloggs.com, 2021-05-14 [cit. 2021-05-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  45. ↑ TEN VEEN, Renske. Poland: Full Eurovision delegation, including RAFAL, placed in quarantine after one delegate tests positive for COVID-19 following routine testing [online]. Wiwibloggs.com, 2021-05-15 [cit. 2021-05-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  46. ↑ GRANGER, Anthony. Iceland: Delegation Member Tests Positive For COVID-19 [online]. Eurovoix, 2021-05-16 [cit. 2021-05-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  47. ↑ Further EBU Statement regarding participants of Turquoise Carpet Event [online]. Eurovision.tv, 2021-05-16 [cit. 2021-05-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  48. ↑ Marcel Bezençon Awards [online]. Eurovision.tv, rev. 2019 [cit. 2021-05-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  49. ↑ Další ocenění pro Ukrajinu, Rusko a Austrálii [online]. Česká televize, 2016-05-15 [cit. 2021-05-07]. Dostupné online. 
  50. ↑ Marcel Bezençon Awards - Eurovision 2021 [online]. Eurovision.tv, rev. 2021-05-22 [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  51. ↑ ŠTAIF, Josef. OGAE Česko představuje svou TOP 38 Eurovize 2021 [online]. ESCArena.cz, 2021-04-30 [cit. 2021-05-07]. Dostupné online. 
  52. ↑ 2021 OGAE Poll [online]. OGAE International, 2021-05-07 [cit. 2021-05-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  53. ↑ ADAMS, William Lee. Barbara Dex Award 2021: Norway’s TIX wins prize for Most Striking Outfit [online]. Wiwibloggs.com, 2021-05-30 [cit. 2021-08-25]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Eurovision_Song_Contest_2021&oldid=24447964“